Poslední lednový den přinesl těžko uvěřitelný třetí turnaj Cream Teamu v jediném měsíci. Program, co by si náročností mohl notovat se soutěžemi, kde vás za hraní platí, si vybral svou daň v podobě hromady omluv a do Stochova, kde to díky šedivému sněhovému nádechu vypadalo ještě depresivněji než obvykle, tak vyrazila mimořádně omlazená sestava s ambicí ještě víc natáhnout nesmyslnou vítěznou šňůru.

('Kámo kdo vymyslel zápasy v 8 ráno, toho bych nejraději zabil!')

Zatímco většina národa balila dárky a připravovala zbytečně velké nádoby na zadělání bramborového salátu, Cream Team se oddával své teď už tradiční vánoční kratochvíli - přípravě na sváteční program v podobě turnajů čtyři dny před Ježíškem a tři po Novém roce.

Do naší vlasti přišel listopad, začala se tvořit inverze a ve všech nafukovačkách odstartovalo klouzací období, což znamená jediné – do svých milovaných Radlic se mohl vrátit k pořádání i Krémový tým!

Třetí říjnová neděle přivedla Cream Team do mladoboleslavské haly k dalšímu z ligových turnajů. Třináctka statečných, tentokráte pouze z "Céčkové" soupisky, chtěla urvat další body do tabulky. Premiérové starty v nové sezoně čekaly už nedovolenkujícího Karbiče, obranu přijel konečně podpořit i Péťa Svojítka.

Svatováclavská neděle byla pro členy pantherského Cream týmu ve znamení sportu: čekal nás druhý letošní turnaj. Nezvládnuté úvodní dvojkolo nám umožnilo vstoupit na palubovku stochovské arény s hřejivým pocitem, že ať se stane co se stane, horší než minule to nebude. Čtrnáctičlenná soupiska druhé mužské rezervy skýtala nevídanou věkovou pestrost a možnost pro pikantní postřehy: třeba že když nejstarší člen týmu (ročník 1981) slavil Kristovy roky, nejmladší člen týmu (ročník 2008) pózoval rodičům s obrovskou aktovkou na zádech a modrým balonkem s nápisem „prvňáček“.

První díl stochovské sezonní trilogie napsalo v neděli Céčko neboli Cream Team, které na lánském předměstí vstoupilo do nového ročníku pražské ligy. V sestavě lepené snad ze všech směrů urvalo ze dvou zápasů nakonec bod, byť všichni tak nějak víme, že to mohlo být i víc.