V sobotu 28. února se v domácí hale v Radlicích odehrál turnaj, na který budeme ještě dlouho vzpomínat. Už před prvním hvizdem bylo jasné, že nás čeká náročná mise – marodka a jarní prázdniny zasáhly sestavu víc, než by kdo chtěl, a tak musel realizační tým sáhnout po "náhradnících". Do sestavy se postavily tři klubové legendy: Ghali, Eckstein a Kůža. Jejich přehled, klid na hokejce a bohaté zkušenosti byly v některých chvílích přesně tím, co spoluhráči potřebovali.
Účko čekala poslední část sezóny, dvojzápas s Rudnou a Teplice. Jelikož jako rezervní tým nemůžeme hrát nadstavbovou část Divize, tak tohle byla poslední šance se v lize ukázat, protože pak nás čeká až do května volno.
Z nedělní výpravy se Panterům podařilo získat tři body. Přestože jsme vyzráli na Petrovice, proti Falconu se nám obstát nepodařilo. Ztracené tři body, které nás dost možná ještě budou v závěru sezony hodně bolet.
Prvoligové #princezny se v novém kanlednářním roce nepotkaly s ideální formou. V jarní fázi soutěže získaly pouhé čtyři body z jednadvaceti možných a v tabulce klesly mimo postupové příčky - play-off tak zahájí už v předkole s Českými Budějovicemi.
Zatímco většina národa balila dárky a připravovala zbytečně velké nádoby na zadělání bramborového salátu, Cream Team se oddával své teď už tradiční vánoční kratochvíli - přípravě na sváteční program v podobě turnajů čtyři dny před Ježíškem a tři po Novém roce.
Tentokrát je tato odtučňovací kúra, druhý rok v řadě záškodnicky organizovaná rozpisem Českého florbalu, alespoň neposlala na obhlídku Spolany a dalších kulturních památek na sever od Prahy, nýbrž "pouze" do Podolí a v lednu pak na halu promrzlého Králova Dvora. A pro mnohé to zcela překvapivě skončilo tolik potřebným sběrem bodů, který byl navíc splněn ze sta procent.
Vše začalo v předvánoční atmosféře na Exe Sport aréně, kde třináctku vyvolených v devět ráno kromě řádně vytopené haly přivítala také bouřlivá atmosféra, tvořená oddaným fanklubem z řad střechovských dobrovolných hasičů. Ta se už od úvodního buly královsky bavila - ke všeobecnému překvapení se Panteři proti rezervě Králováku pustili do velkého ofenzivního představení, v němž po první třetině vedli už 5:0, což se nestalo zhruba od doby, kdy Danda v ještě pozici nadějného štírka z juniorů proháněl soupeře v Divizi.
Právě on byl hlavní postavou celého zápasu, žlutým dresům nakonec nasázel hattrick a zdálo se, že by mu to tam padlo snad i kdyby hrál poslepu a chodil pozpátku. Hra se sice obecně vyrovnala, skóre jsme ale drželi na uctivém odstupu a nakonec nad čím dál podrážděnějším soupeřem slavili jasné a zasloužené vítězství. Jedinou kaňkou tak byla jen mentální akrobacie v jednom z rohů, po kterém ve vzduchu zasvítila hned dvojí červená, z dosud neznámého důvodu udělená i dobitému Karbičovi.
Druhá bitva s rezervou Kobylis už byla vyrovnanější. Soupeř dorazil s několika posilami z Národky a ještě na začátku třetí části o gól vedl, právě závěr ale patřil jednoznačně červeným - zejména Polcimu, který zapsal čtyři fíky, tři břevna k tomu a zaslouženě byl MVP celého dne. Z parádní patnáctiminutovky vybíráme ještě nesmyslný granát Laviho, neskutečný přehled Dandy při nahrávce na zakončujícího Pokyho a závěrečné áčko Vojty Knoblocha, který svůj debut v Céčku okořenil dvěma výhrami. Suma sumárum, šest bodů, dlouhá děkovačka se (zas a znovu) neskutečnými fanoušky, kteří o pauze stihli řádně zadotovat místní kavárnu, a mohlo se jít na zasloužený salát a dobalit dárečky.
Neuběhly ani dva týdny a krom nového kalendářního roku tu bylo i další kolo ligového putování, tentokrát kousek za Berounem. Sestava se vzhledem k tréninkové absenci a souběhu všech rezerv skládala složitěji, ale nakonec jsme dali v obou případech dohromady dvě pětky, které měly jasný cíl - natáhnout vítěznou šňůru o další dva korálky. První třetina souboje s Traverzou byla ještě hodně rozkoukávací a přítomné diváctvo se muselo prvotřídně nudit, zbytek už ale přeci jen patřil nám.
Překvapivě smrtící byla hlavně druhá třetina, kterou jsme ovládli 4:0 (většina před ní přítomných tipovala přesný opak) a celkem v poklidu jsme si tak šli pro tři body, a to i přes dvakrát úspěšnou snahu Traverzy nás výsledkové dohonit. Vše uklidnila až pojistka do prázdné branky a po výsledku 7:3 se tak winning streak natáhl o další puntík.
Vzhledem k tomu, že nás následně opustila divizní část sestavy, sáhlo se k náhradnímu řešení v podobě povolání srdcaře Mánese, který na dalekou cestu využil služeb hromadné dopravy. I s ním jsme čelili dobře známým z Lhokama v čele s rodinou Mattesů, kterou se ale dařilo dobře dostupovat a nepouštět do zakončení. I díky tomu jsme byli většinu času na balonu, nikam se nehnali a brzy vedli o dva góly. Vedení nám navíc pojistil Pája, který ovládnul úvodní pětiminutovku druhé části premiérovým céčkovým hattrickem. Soupeř pak začal trochu kousat a přibylo i minut v přesilovkách, respektive oslabeních, o jejichž správnosti se ale dá dlouze polemizovat, naštěstí alespoň z obou stran s podobnou pochybností.
Pořádná holomajzna, která rozbila jinak velmi klidný zápas, přišla až ve třetí části, kterou Lhokamo ovládlo fotbalově 1:0, v kontextu celého zápasu šlo ale jen o kosmetické snížení na konečných 6:3 z našeho pohledu. Zbytek nemá smysl komentovat, těšíme se na brzkou odvetu už na konci ledna v Kobylisích, kde už to snad bude dávat větší smysl, a přejeme brzké uzdravení smolaři se zlomenou rukou!
Ze čtyř důležitých zápasů tak bereme komplet možný zisk, čímž utíkáme do klidného středu tabulky s už poměrně pěkným polštářem na spodní trojici konkurentů. Ten můžeme doplnit v odvetě s Lhokamem a v bitvě s rozjetými Vosami. Díky fanouškům i posilám a vidíme se za týden!