Sestava byla ovšem velice solidní, podařilo se nám ulovit několik opor letos nastupujících i za U23 a to konkrétně s námi s chutí hrajícího Kryštofa Novotného se svým kamarádem Tomášem Mánkem alias Mánesem (oba si střihli společně první obrannou dvojici) a Jendou Tvrdkem, který vepředu doslova tvrdil muziku a na turnaji byl naším nejlepším útočníkem. No a z Déčka pak dorazil ještě Štěpán Farář a Radek Brunner, který sice nastupuje za veterány, ale svým agilním pohybem i vizáží by si ho někteří mohli splést s nějakým juniorem. Rozhodně mu není rychlý krok cizí. Obranu pak pomohl vyztužit ještě zaklínač Šáfi.

A protože jsme měli problémy i na postu gólmana a na poslední chvíli nás musel opustit Knobla, který si plnil trenérské povinnosti a ani Brába nemohl, tak za nás nastoupil junior Bernard Schmidt ročník 2007, což už by teoreticky mohl být vnuk autora tohoto článku a nutno podotknout, že mu turnaj vyšel skvěle a na turnaj odchytal s velkým přehledem.

Takže suma sumárum i bez některých pravidelných účastníků a největších hvězd nejen Céčka (zdravíme Pokyho a Polciho) jsme postavili silnou sestavu, která alespoň na papíře měla být v zápasech favoritem. 

13 borců do pole, klasické tři útočné lajny, což sice nevoní některým našim honibodům, ale ruku na srdce, celkem nám to svědčí protože kondička některých z nás je tak zhruba na úrovni těch více vitálních z domova důchodců...

PANTHERS - NEBUŠICE 9:2

V prvním zápase nás přivítal náš starý známý soupeř v podání Sokolů z Nebušic, se kterým se potkáváme v těchto ligách pravidelně a tak víme že se jedná o kádr starších kluků, co hrají dlouhodobě pospolu a na hřišti o sobě vědí. Ale pokud prohrávají, většinou po čase odpadnou, případně umí i přitvrdit a souboj s nimi nepatří mezi procházku růžovým sadem. Letos se jim sezóna moc nepovedla a to i kvůli absenci jejich největší hvězdy Michala Smutného (dobře pro nás), který se hned zkraje sezony zranil a hráči Nebušic i proto již před tímto zápasem věděli, že sestoupí. Nutno ale říci, že jejich předposlední místo kvalitě jejich kádru úplně neodpovídá, není to příjemný soupeř.

No a my vstoupili do zápasu ne úplně optimálně a než jsme se stačili rozkoukat, vedl soupeř 1:0 a než jsme stačili srovnat, byl to nejproduktivnější hráč soupeře Katolický, který z dorážky zvýšil na dva nula. Hráčů Nebušic v tu chvíli bylo plné hřiště a my vypadali, že nevíme co s tím… Takže celkem studená sprcha a měli jsme co dohánět. A naše stíhací jízda začala pomalu, abychom pak ve třetí třetině zcela střelecky explodovali. 

V úvodu druhé třetiny to byla právě jedna z našich posil běhavý Mánes, který nejprve pěknou střelou snížil, aby za tři minuty srovnal po kombinaci s Jendou, takže všichni diváci si konečně mohli zakřičet JENDAMANE, to byla ale akce!!! Otočku o pár sekund zařídil ze svého prostoru Danda, který využil další pobídky s chutí hrajícího Kryštofa. 

Takže celkem rychlá otočka a bylo vidět, že chceme zápas rozhodnout, ale nějakou velkou převahu jsme si nebyli schopni vytvořit a i když jsme drželi míček více na svých florbalkách, zápas byl takový bojovný a když už se někdo dostal do šance, oba brankáři byli pozorní o čemž by mohl vyprávět zajména agilní Karbič, který pálil jednu střelu za druhou, leč bez gólové radosti.

No a pak se ovšem stala věc, která zápas asi rozhodla. Při jednom soupeřově útoku předvedl ukázkový backchecking Martin Eckstein, vybojoval míček nad Janem Krejčím, ten upadl a něco pokřikoval a Martin k němu přišel a zahrál si tak trošku na slávistického snipera Chorého a k ležícímu soupeři pronesl několik peprných poznámek. A protože si to nenechal líbit ani soupeř, šli sedět na 10 minut oba a soupeř tak hrál v devíti, navíc hráč Krejčí patřil k tomu nejlepšímu směrem dopředu, co soupeř měl, takže by se dalo říci, že Martin takticky vyřadil možná nejlepšího hráče soupeře...

No a to Nebušice zlomilo. V devíti jim začaly docházet síly a i když ještě půl třetiny hráči soupeře vzdorovali, nestačili na náš drtivý závěr ve kterém jsme za 7 minut nasypali 6 gólů (činil se hlavně Jenda se svým 2+2) a potvrdili tak roli papírového favorita a Nebušicím poslali solidní příděl na cestu do nižší ligy.

PANTHERS - HOROMĚŘICE  7:4

Druhý a zároveň poslední zápas této sezóny jsme hráli odpoledne proti Horoměřicům. A i když měl soupeř impozantní sérii devíti výher, my cítili s dobrou sestavou šanci na body a navíc jsme ještě živili šanci na pěkné páté místo v lize (nakonec to těsně nevyšlo). Horoměřice už měly jisté třetí místo a lepší ani horší být nemohly.

Všichni víme, že se trpělivě snaží o postupný útok, jejich obránci dobře drží míč na florbalkách a mají dobře zvládnutý přechod dopředu. Nám se ale od počátku díky kvalitě hráčů vepředu soupeře dobře rozdělovat a díky jistým obráncům soupeři nedovolit nějaký trvalý tlak. Zkrátka, byli jsme pozorní a hráli jsme dobře. A šli jsme i do vedení když famózní Lávičkosovu přihrávku z rohu (a snad nulového úhlu) uklidil pohotově za záda gólmana Paučis. I když soupeř srovnal, aktivní Lávičkos tam loupnul góla po pěkné příhře od Karbiče. Takže jsme zase vedli a zase ne na dlouho. 22.minuta a soupeř srovnal na 2:2.

Pak ale opět nastalo rozhodnutí zápasu v podání legendárního Martina Ecksteina, který si snad konečně uvědomil, že na trestné lavice se kanadské body nenahoní a po rychle rozehrané standartce z pravého rohu si uzmul míček udělal pár kroků směr soupeřova brána a tvrdou ranou z těžkého úhlu vymetl pavučinky v soupeřově brance. Opravdový HERO MOMENT a naše vedení 3:2 no a když se podobně trefil tentokráte z levého rohu další veterán David Ghali s podobně umístěnou střelou směr růžek (byť jen asi o 100 km/h pomalejší), najednou jsme byli z ničeho nic v dvougólovém trháku.

Hrál se dobrý zápas a i když nám rozvážná hra Horoměřic nevoněla, naše vedení nám hrálo do karet a my mohli trpělivě čekat na brejkové situace. No a když se trefil i Karbič (nutno říci že si to zasloužil protože střílel na turnaji o sto šest a navíc den předtím kvůli turnaji přiletěl z Itálie! a to se cení) a zvýšili jsme na 5:2 bylo prakticky rozhodnuto. I přes drobnou korekci soupeře jsme ještě dokázali uskočit po gólech Radka Brunnera a Paučise, aby soupeř jen kosmeticky snížil po fatálu Dejva.

Co říci závěrem, minisouboj bratří Farářů vyhrál náš Štěpán, odehráli jsme povedený turnaj a kdyby nám neutekl úvod sezóny, zasloužili bychom si být minimálně o jednu příčku v tabulce výše, zvláště poté, co jsme, když jsme se sešli v silnější sestavě předvedli s týmy nad námi (Horoměřice 7:4, Kobylisy 8:4 a 12:6, vyrovnané mače se suverénní Bolkou a Wizardy)...

Takže nakonec jsme sice šestí, ale rozhodně se nemusíme stydět, víme, že můžeme na této úrovni porazit každého a pokud nás doplní posily, je to radost...byla to prostě další dobrá sezóna a díky všem za ní.

Kanada: 

• JENDA 2+5
• KRYŠTOF 1+4
• LÁVIČKOS 2+2
• ostatní MÍŇ :D

Autor: David Ghali