Přesvědčivý začátek, slabší závěr

První jmenovaní k 11. a poslednímu kolu dorostenecké ligy vyrazili do Neratovic s jasným cílem. Předchozími koly jsme si sice zhatili snahy o postup nebo druhou příčku, pro udržení třetího místa stačilo vyhrát jediný zápas s přímým soupeřem o tuto pozici - pražskou Slavií. A právě ta nás čekala hned v prvním střetu. Narozdíl od prvního vzájemného zápasu jsme si nenechali utéct začátek a ve druhé minutě nás poslal do vedení Čenda, radost z vedení trvala ale necelou půl minutu, kdy se nechal vyloučit Krečmi a soupeř trestal hned ze standardní situace.

Gólová nálož však zdaleka nebyla u svého konce, o další minutu později totiž borcům v červené vrátil vedení Matěj Kolátek, v 6. minutě musel trestné střílení úspěšně hasit Mára a hned v 7. minutě zvyšoval na 3:1 Hejny. Všechny další periody poté přinesly vcelku podobný průběh - se třemi vstřelenými brankami na naší straně, jedinou hlavní změnou byl fakt, že se Slavie už nedokázala jakkoliv prosadit. V konečném součtu jsme tak v klíčovém utkání sezony zvítězili suverénně 9:1, proměnili všechny tři přesilovky a definitivně si tak upevnili bronzovou příčku.

Ve druhém zápase nás čekal poslední tým tabulky z Kolína. Zápas, ve kterém vlastně už o nic nešlo, jsme si šli hlavně užít a tři bodíky navíc už by byly pouze příjemným zakončením sezony. Ale jak už to tak bývá (zejména v našem případě), se slabšími soupeři to prostě neumíme a po polovině první třetiny už musel Sam podruhé vytahovat míč ze své sítě, až 10 vteřin před sirénou se konečně povedlo i úspěšné zakončení na naší straně, konkrétně z hole Fíly Tlacha. Nutno zmínit, že jsme na balonu rozhodně byli aktivnější a kreativnější tým, klasicky jsme se ale brutálně trápili v zakončení.

To se pokusil změnit Honza Grössl když v 15. minutě konečně srovnal na 2:2, následně se ale začalo kupit až moc velké množství drobných zaváhání, jak individuálních tak týmových, a bylo to taky naposledy, kdy jsme dokázali zápas srovnat. Zbytek hracího času už diváci mohli sledovat přetahovanou, kdy Kolín vždy odskočil a nám nezbývalo než dotahovat. A i když jsme v závěru disponovali dvěma přesilovkami, které se dokonce na chvíli překrývali, tak se poslední úspěšné snažení povedlo 2 vteřiny před koncem zápasu a to už nám nebylo moc platné a v posledním zápase ligové sezony jsme tak prohráli 5:6.

Jak přes kopírák, ale vlastně ne

Druhou květnovou neděli se do Kolína na svůj poslední ligový turnaj vydali i junioři B (kteří tak společně s přípravkou uzavřeli Panteří sezónu) a poslední kolo z pohledu ligy nabízelo zajímavou podívanou - hned několik týmů bylo zapleteno do boje o stříbrnou příčku. Mezi nimi se samozřejmě nacházeli i Panthers aktuálně držící zmíněné umístění, těsně však následovaní Olympem, s nímž nás čekalo poslední letošní utkání.

Ještě před ním jsme ale vyzvali Traverzu, s níž jsme měli nehezkou historii proher 2:3 a 4:5 po nájezdech. Ještě před naším zápasem nečekaně výhodně zabodoval domácí Kolín, čímž všechny kromě nás a Olympu odstřihl od šance na druhé nebo třetí místo. A s jistotou v zádech jsme tak vyrazili pro první skalp Traverzy. V úvodu se už klasicky hrálo opatrněji a hra se dost přelévala, postupně ale začal být znatelnější větší tlak z naší strany, což stvrdil v 9. minutě Rekso. Do první části se ale vešlo ještě vyloučení Kopiho a poté i využitá přesilovka z nedostatku důrazu na brankovišti. Díky skvělé kolínské pořadatelské službě jsme ale měli k dispozici i statistiku, která potvrzovala naši vyšší střeleckou aktivitu. Tu jsme začali znovu potvrzovat z kraje druhé třetiny, kdy se v krátkém sledu fantastickými ranami prosadili Oto a Vojta Vykydal. První přesilovky jsme se dočkali i my a stejně jako soupeř jsme tak dlouho nezaháleli a střelou země-vzduch navýšil Vojta Starý už na 4:1.

V sestavě se nacházelo i pár navrátilců - Honza "Igy" Baier a Fíla Stašák. Druhý jmenovaný nás nezklamal a předvedl svou starou dobrou hru, která vyústila v další oslabení, které ale trvalo jen 7 sekund. Přesnou a schovanou ránu soupeř za Důšova záda dokázal dostat pouhou vteřinu před sirénou. Ve třetí třetině byla nadále znát naše herní převaha a to i přesto, že nás tentokrát soupeř přestřílel. Právě v této nejdůležitější disciplíně mělo větší úspěšnost družstvo z Radlic, což dokázal nejprve Kořen, který když už tu přihrávku dostane před prázdnou bránu, tak to teda dá. Po něm se ještě předvedl nádhernou individuální akcí z vlastního pásma přes několik frajerů až do velkého brankoviště odkud už nebyl problém najít mezeru pod gólmanem soupeře. O minutku později ještě Traverza snížila manko a pokusila se dostat zpátky do zápasu, žádné další branky už ale diváci neviděli, konečně jsme si odnesli výhru nad Traverzou a neoficiálně potvrdili minimálně třetí místo.

Druhý zápas už byl samotný šlágr kola druhého s třetím, Panthers s Olympem. Soupeř na zápas viditelně dorazil s cílem fenomenálního "last dance", což potvrzoval i třeba rozsah realizačního týmu (ceníme, vždyť jsme to vloni udělali taky). No ale jasné bylo jedno. Nebude to vůbec lehký zápas a vyhraje ten, kdo bude chtít víc. A první třetina byla jako noční můra. Po 3 minutách a 5 sekundách jsme prohrávali už 2:0 a soupeř se nezdráhal na hřišti předvést svoji kvalitu. Prvního našeho gólu jsme se dočkali až v polovině 11. minuty a to ještě k tomu z trestného střílení, kdy své kvality předvedl Ota. To ale bylo všechno co náš brankový účet na konci zápasu nabízel a v první třetině jsme stihli inkasovat dva góly, které od sebe dělilo jen 10 vteřin.

Druhá třetina vcelku navázala v trápení na tu první, kdy jsme prostě až v moc aspektech na soupeře nestačili a to od obranné hry, přes tempo až hlavně po přechod dopředu. Další tři góly už vcelku rozhodly o rozuzlení zápletky druhého místa. Třetí třetina už naštěstí nepřinesla žádnou divočinu, situaci v obraně se povedlo zklidnit Důša musel ze své sítě vytahovat jediný balon po vyloučení Kaliho. Rozloučení 1:8 je hodně nešťastné, ale takový je sport. Naděje ještě žila s čekáním na druhý zápas Olympu, který musel svoje tažení za druhým místem dotáhnout výhrou nad Mělníkem, ani proti nim ale nezaváhal a po výhře 5:0 nás definitivně posunul na třetí místo.

Ač přetrvává lehké mrzení, že lepší místa a případné přímé postupy nebyly tak daleko, tak se v obou kategoriích jedná o fantastický úspěch. Dorostenci se oproti loňsku posunuli o 4 místa, junioři dokonce o 5 z předposledního místa. A za realizák musím zmínit, že je radost jak kluci samotní ale i tým jako celek rostou nejen florbalově, ale i lidsky. 

Děkujeme všem hráčům, se kterými jsme letos sezónu mohli strávit, ať už jste chodili jen na tréninky nebo jste zasáhli i do zápasů. A s poděkováním nesmím zapomenout ani na všechny ostatní, kteří nás tou dlouhou cestou provázeli - rodiče, prarodiče, sourozenci, partnerky, fanoušci... Děkujeme, byli jste skvělí!

Nesmrtelnými slovy na závěr - Bylo to krásné a bylo toho dost. Sbohem a šáteček!

Autor: Jan Pauček