Bylo nedělní ráno, jarní slunce (rozuměj - po delší době nebyla taková zima a člověk si u tří stupňů Celsia do plusu připadal jak na jaře) se prodíralo skrze těžké deky mraků, 13 vyspalých a na první pohled jasně čerstvých tváří se sešlo na kobyliském kolbišti, aby po 15 dnech znovu zkřížilo hokejky v derby se starými známými z Lhokama. 

Je pravdou, že nás mělo být ještě o jednoho víc a tímto znovu zdravíme Pavla Zemana, který se pomateně domníval, že hrajeme až příští týden a tím pádem přišel o ten krásný pocit budíčku, který začínal hodinou šestou, mnohdy i pátou. Takže příprava dvou 'trenérů' den před zápasem, abychom byli včas připraveni a nelepili jsme sestavu těsně před zápasem, vzala za své a nakonec opět došlo na pomatené skládání sestavy pár minut před úvodním buly (pro statistiky - sestavili jsme dvě šestky, které se průběžně protáčely). 

Úvodní minutky ranního mače se nesly v duchu toho, že všichni byli fresh a tempo začátku mnohdy připomínalo tempo kluků, kteří jsou poprvé na rybníce a jezdí 'v rychlosti' na tzv. trojnožce.(vysvětlivka: jezdíš na bruslích a jako třetí noha ti slouží hokejka, protože už ti nohy nejezdí tak, jako kdysi). Na to se ale v 5. minutě nemohl dívat MATador David Ghali, který si uzmul míček na vlastní půlce a po epickém sólu předložil míček do prázdné Kůžovi. Jelikož jsme kluci poctiví a vždy se připravujeme na nejlepšího střelce a sběrače bodů v dresu soupeře, tak se stane málokdy, že by dotyčný ve vzájemném zápase skóroval - bohužel se ale jedná o utopii a právě nejlepší střelec týmu vždy skóruje. V tomto případě došlo na srovnání stavu na 1:1 ihned po našem vstřeleném gólu (pro céčko také typický jev) z hole starého známého Martina Mattese. 

Tempo nadále připomínalo uspávání hada, sem tam ale byly vidět v prosluněné hale (pro info - proti slunci nebylo skoro nic vidět) florbalové akce. Jedna z nich přinesla navýšení našeho vedení z hole Kryštofa, který nám přišel vypomoct z Účka. Ke konci třetiny navštívil místní pobočku trestné lavice Martin Hodač a opět se ukázala další věc typická pro Céčko - bože chraň, abychom hráli přesilovku, ale oslabení, to je naše! Lhokamo jsme nepustili takřka k ničemu, naopak několikrát utekl Klinkis, kterého pěšky docházel Danda a právě po jednom takovém rychlém brejku (rychle běžel Klinkis, Danda stále chodil) navýšil vedení střelou na bližší právě druhý jmenovaný.

Nastala krizová druhá patnáctiminutovka - z té mají všichni, kteří kdy hráli v naší partičce, panickou hrůzu, protože jsme zvládli za naše kariéry vítězně tak 10% druhých třetin. Samozřejmě jsme si toto řekli i na střídačce a Lhokamo, které nás buď slyšelo, nebo nás jen dobře zná, toho dokázalo využít. Přitom na začátku vypadalo vše jak v Ordinaci v růžové zahradě, vstup se nám vydařil. Gólem se do listiny zapsal Paučis, který vyhlásil boj o lídra kanadského bodování proti Dandovi a Karbičovi. Samozřejmě nás vedení ukolébalo a naše tempo se limitně začalo blížit nule. A jelikož jsme si koledovali, tak jsme dostali příslušnou výslužku v podobě tří gólů (jedno z nich bylo po asistenci Kouče Míly). Naštěstí jsme se do konce ještě zmátořili a po akci Pauček - Karban jsme odskočili do jednobrankového vedení. 

A to se ukázalo do konce zápasu jako klíčové. Své Národní obrození prožil Karbič, který završil po dalších dvou gólech hattrick, jeden gól přidal i mazácky proměněným nájezdem mladíček Brába. Za zmínku stojí i jediný gól Lhokama v tomto 3. shiftu z hole Strnada, který propálil skvěle chytajícího Vojtu backhandem na zadní.

S Lhokamem jsme tedy opět vyšli vítězně, znovu z plusovým hdc +3 góly. Díky tomuto vítězství jsme natáhli šňůru vítězných zápasů na číslo 5, což snad nikdo v týmu ani nepamatuje. Je škoda, že nám nefandí The United Strand Frank Ilett, který je znám svoji výzvou, že se ostříhá, až Manchester United vyhraje 5x v řadě. Kdyby měl přezdívku The Panthers Strand, tak už má splněno.

Pauzu dvou zápasů (to taky chceš v neděli, když vstáváš na osmou) využila půlka týmu na návštěvu místní Kavárny 6,33 (velice překvapivě neexistuje v Kobylisích putyka, která by měla otevřeno v neděli v 10:00). Postavou se do ní hodili z naší šestky pouze vzhledem geek Martin Hodač a učitel Khurny, ale kávu a občerstvení v podobě dortíků jsme dostali všichni - společně s prostředím hodnotíme 8/10.

Druhý zápas nás čekala naše Nemesis - Vosy Praha. Opravdu, náš tým toho zažil hodně, ale tak výsledkově neoblíbený tým, jako jsou pro nás Vosy, jsme nikdy nezažili (maximálně ještě Kubánský klan). Jen málo hráčů si vybaví vůbec nějakou výhru proti tomuto soupeři. Navíc i náš protivník se pyšnil skvělou sérií osmi výher v řadě, takže nás opravdu nečekalo nic lehkého. U branky jsme již tradičně zhodnotili nejlepšího střelce týmu Dana Pagáče, řekli jsme si lajny, kde Kryštofa nahradil Jenda Tvrdek a konečně ve třinácti jsme šli na to.

Tento zápas už měl trošku rychlejší grády, než ranní plácaná s Lhokamem. My jsme hráli překvapivě dobře, beci skvěle sbírali míčky, šance střídala šanci. A i když jsme první gól dostali my, tak jsme ještě výsledek třetiny zvládli překlopit na naší stranu - prosadili se po své typické akci 'Vezmu míček na naší půlce, udělám všechny a všechno!' Jenda Tvrdek (asistencí se blýskl Kůža - odevzdal míček Jendovi za brankou a šel střídat, gratulujeme) a Filip Spěvák, který ze svého výběhu, už ne z nulového úhlu, konečně trefil prostor branky.

Jestli 1. třetina byla vyrovnaná, tak ta druhá byla z naší strany florbalová lambada. Nebudu vás zatěžovat superlativy, jak jsme byli skvělí (skutečně jsme byli!), jen shrnu gólové akce:

1. 1. Typická Karbičovka - probuzená Šípková Růženka Pavel Zeman našel Karbiče, který jsou typickou střelou nad nohu znovu promluvil do hry o krále kanadského bodování týmu
2. 2. Zlatá Helma Deli! - Khurny skvěle vyvezl tzv. na Jendu, předal do pravé strany na Paučise, ten našel krosem na druhé tyči Pavla, který uklízel do prázdné
3. 3. Akce do prázdné - Pavel našel tentokrát Paučise na pravé straně a ten zametal pod víko
4. 4. Klasická holomajzna - Danda předložil skákavý míček na Klinkise, ten zpracoval a vyslal takovou jedovku, že i gólman Vos byl překvapený a po krátkém žonglu z jeho strany kulatý nesmysl doskákal do sítě

Co myslíte, že se dělo ve 3. třetině? Většina z vás má pravdu, nastaly opět momenty, které charakterizují naší skvělou partu (jak padlo na střídačce) labilních blbců. Předně na 6:2 snížil Dan Pagáč (dejávu...) a i když jsme si říkali, že nesmíme polevit a přestat hrát, tak přesně to se samozřejmě stalo. Začali jsme bláznit a úplně zbytečně jsme pustili Vosy zpět do zápasu. A to i díky nabídnuté přesilovce, když netrefenou prázdnou branku oslavil stylově Martin Hodač - hozením hokejky za mantinel. 

Po snížení na 6:4 jsme si naprosto prozřetelně vybrali timeout, který nám pomohl, situaci jsme stabilizovali. Uklidnění ale přišlo až z hole Kůži, který zpracoval naprosto špatnou a skákavou nahrávku Dandy a zakončil do odkryté klece (Vosy ještě nebyly v šesti). Přesto ještě soupeř přidal jednu branku, vsadili all-in a ještě nás dvě minuty trápil při hře bez brankáře. Situaci jsme ale dohráli v klidu a z tohoto zápasu bereme již šestou výhru v řadě!

Tímto výsledkem jsme se snad definitivně vyhnuli sestupu, 25 bodů je po 14 zápasech pěkný bodový zisk, dokonce někteří blázni začali namítat, že jsme na postup, ale to je samozřejmě nesmysl. Další kolo nás čeká za 13 dní v mecce středočeského florbalu ve Stochově.

PS: Danda i po tomto turnaji drží první příčku v kanadském bodování, pro statistiky sdílíme nedělní bodobraní:

• Policajt Karbič 4+0
• Stále 2. Paučis 2+2
• Maratonec Kůža 2+1
• Stále 1. chodec Danda 1+2
• Šípková Růženka Pavel 1+2
• Top Kryštof 1+1
• Už kategorie Muž Klinkis 1+1
• MATador Daví 0+2
• Neobratelný Jenda 1+0
• Fíla 'jednou trefil branku' 1+0
• Ledabylý Brába 1+0
• Geek Martin 0+1 (+4TM)
• Učitel Khurny 0+1
• Pracující Péťa 0+0
• Vojta 4 vítězné zápasy ze 4 zápasů na Céčku!

Autor: Daniel Škvor