Ten měl v sobotu, vyjma snahy o přežití bez použití sněhových řetězů, na programu dva cíle – neutralizovat vosí hnízdo a ustát souboj s velezkušenou a zároveň velemladou Boleslaví. Sestava se nicméně tvořila dlouho a těžce, nemalá část tradičních opor se v době turnaje soustředila spíše na kvalitní pitný režim u šumících vln, příležitost tak dostala mladá krev společně s Polcim a věkový průměr týmu mohl konečně klesnout pod úctyhodnou hranici 30,7 roku.

Při první misi měla být papírová výhoda na naší straně – Vosy zatím v sezoně moc nebodaly, navíc se hrálo právě v radlické nafukovače, pověstná výhoda domácího prostředí tedy rozhodně víc nahrávala bíle oděným. Ti ale jakoby nebyli ve své kůži a zejména před naší brankou to chvílemi vypadalo jak na otevření Lidl Outletu – chaos, zmatky a snaha vyváznout bez smrtelného zranění. Chudák Tadeáš, který naši klec strážil, tak kromě dospělé soutěže okusil i jaké to je, když se můžete přetrhnout, ale vaši spoluhráči nespoluhráčují, což vedlo k postupné ztrátě, kterou bychom po prvních dvou třetinách mohli ještě označit jako milosrdnou.

Nelepilo to nikomu, čestný gól zaznamenal Sláďa a po trochu zlepšeném výkonu ve třetí třetině také Polci se Štajnem, na naše tři trefy ale měly Vosy hned pět odpovědí, navíc smrtící rána našeho kapitána z hranice velkého brankoviště přišla až v posledních deseti vteřinách a nezbývalo tak, než se pořádně zamyslet, proč to nešlo – nemohoucnost na balonku a nepěkná atmosféra na střídačce resultovala v to, že s hratelným soupeřem jsme prohráli 3:5.

Do druhého zápasu, kterému předcházelo pětihodinové pořádání, se navíc nakupily další starosti – k dopředu známým absencím v podobě Polciho a Martina Hodače přibyla ještě zranění Kůži, Steina a Dejva, těsně před buly se pro rodinu rozhodl ještě vypomáhající Šáfi a stalo se tak, že na buly nakonec nastoupilo asi nejmladší Céčko v dějinách. Povoláni byli na poslední chvíli Vojta Marek se Štěpánem Farářem, dorazil ještě Fíla Spěvák a šlo se na věc.

Tentokrát jsme byli v roli jasného outsidera my, jednak kvůli postavení v tabulce, jednak porovnáním fyzičnosti a zkušeností – když proti sobě šli do souboje například Reks s cca třímetrovým Jardou Eklem, nejedna pohotovost v okolí začala žhavit nosítka. A to ještě nezmiňujeme, že Boleslav ráno překvapivě prohrála s hodně divoce se projevujícími Wizardy, takže jak by řekl Thomas Müller, „za tohle Barcelona zaplatí“.

Z naší strany šlo ale rozhodně o lepší představení, než jaké jsme ukázali proti Vosám. O nějakých vítězných vyhlídkách sice nemohla být řeč, přeci jen šlo o soupeře s více superligovými starty, než by dokázali všichni Panteři dát dohromady, dozadu jsme ale byli zodpovědnější a dopředu odvážnější, takže odcházíme se vztyčenou hlavou. Skóre 2:9 navíc úplně neodpovídalo, protože třeba „juniorská“ lajna i přes svoje výškové indispozice soupeři dost zatápěla a kdyby vyšly všechny ty nepovedené brejky 2v0, tyčky, břevna, nebo naopak nevyšly gólmanovy monstersavy, mohlo být na Radlicích daleko veseleji.

Do příště máme hromadu času na přemýšlení, protože tak, jako proti Vosám, prostě hrát nesmíme. Díky mlaďákům za pomoc ve hře a pořádání, rádi vás uvidíme i příště!

Kanada:

• Radek: 2+0
• Polci: 1+1
• Stein, Sláďa: 1+0
• Šimi, Pája, Dejv G.: 0+1
• Nulometi: Dejv H., Šáfi, Martin, Paučis, Reks, Fíla, Vojta, Štěpán

Autor: Tomáš Pauček