Muži se po nepříliš veselém startu do sezony ladí na tu správnou vlnu a v neděli zapsali už třetí ligový triumf v řadě. Proti nováčkovi z kutné Hory to byl večer tří střelců – po dvou brankách zapsali Zelinka s Benešem, hattrick pak při výhře 7:2 ještě během první třetiny dovršil Kačer.
První říjnový víkend přinesl druhé kolo soutěží dorostenek, a to znovu s dvojí panteří účastí. Áčko v nejvyšší soutěži znovu bralo tři body, když v těžké bitvě přetlačilo rivala ze Sparty, béčko pak ve zkráceném programu přetlačilo Kladno a blýsklo se navíc čistým kontem.
Obě družstva panteřích elévských nadějí na prvním turnaji ukázala svůj potenciál. Zatímco WHITE i přes aktivní hru a dobré naladění doplatili na nepřesnou střelbu, jejich spoluhráči a kamarádi z BLACK měli přesně opačný problém – za čtyři zápasy nasázeli svým soupeřům přes padesát branek!
Za brzkého deštivého sobotního rána vyrazila družina Juniorů B na svou druhou sezonní štaci, tentokrát do Mělníka. A jestli jsme si hned z kraje letošního ročníku nechtěli nechat utéct špici tabulky, tak se zaváhání z Kosmonos nemohlo opakovat.
Svatováclavská neděle byla pro členy pantherského Cream týmu ve znamení sportu: čekal nás druhý letošní turnaj. Nezvládnuté úvodní dvojkolo nám umožnilo vstoupit na palubovku stochovské arény s hřejivým pocitem, že ať se stane co se stane, horší než minule to nebude. Čtrnáctičlenná soupiska druhé mužské rezervy skýtala nevídanou věkovou pestrost a možnost pro pikantní postřehy: třeba že když nejstarší člen týmu (ročník 1981) slavil Kristovy roky, nejmladší člen týmu (ročník 2008) pózoval rodičům s obrovskou aktovkou na zádech a modrým balonkem s nápisem „prvňáček“.
První zápas ale ukázal, že Céčko umí být nebývale inkluzivní a nejen generační propasti dokáže obratně překonávat. Ve vyrovnané první třetině jsme dvakrát dotáhli náskok Sokolu. Nehrálo se rychle ani příliš tvrdě, a to nám umožnilo se pomalu dostat do zápasu.
Ve druhé třetině se zahřály všechny tři útočné „koule“. Možnost rychlého střídání a prostor pro delší oddech nám umožnil překonat loňské prokletí druhých třetin, ve kterých jsme pravidelně prohrávali zápasy. Sokolu jsme nasypali čtyři góly včetně první céčkařské trefy juniora Rekse i tisící padesáté osmé asistence znovuzrozeného fantoma pralesních lig a legendy klubu Štajna.
Třetí třetina byla ve znamení nevyužitých šancí – pálili jsme, co se dalo, a nestálo při nás ani štěstí, třeba když nám rozhodčí upísknul zcela regulérní gól. Sokolové ale na otočku neměli a dvěma trefami jen korigovali konečný výsledek zápasu. Ten přinesl mimo jiné nebývale produktivní příspěvek do zápisu Martinovi Hodačovi, který zapsal neskutečných (góly + asistence + trestné minuty) 0 + 1 + 6.
Ornitologicky laděný turnaj pokračoval v druhém zápasu se Sokolem Rudná. Ve štíhlejší sestavě deseti hráčů jsme vstoupili do zápasu naprosto suverénně a po 16 minutách vedli už 3:0. Dařilo se všechno: klidná rozehrávka, sebejisté likvidování nebezpečných situací, proměňování šancí.
Podivně poklidný zápas se ale jak jinak než v druhé třetině postavil na hlavu: Rudná začala napadat výš, takže jsme měli míň času na rozehrávku. Místo zjednodušení hry jsme začali dělat spoustu zbytečných chyb v nebezpečných pozicích. To vyústilo v šest gólů v naší síti, které nezvrátil ani gól výborné hrajícího Klinky na 4:6, ani Khurnym rozjetá a zakončená monstr akce, kterou neskutečně vyčapal soupeřův gólman.
Na srdci nás tak při zvuku závěrečné sirény mohlo hřát jedině to, že vítězný gól přecijen zapsal Panther: florbalový básník a starý známý Fanda Novosad, který nadvakrát doplácnul síť za opuštěného Brábu.
Další zápasy nás čekají až 19. října a máme do té doby na čem pracovat. Třeba na docházce, protože 0 tréninků ze 4 nestačilo ani Dennisu Rodmanovi za časů jeho největší slávy. Těšíme se na navrátivšího Karbiče a případné exotické bakterie, které z dovolené přiveze na svém těle, nebo třeba Svojítku, kterému by to napotřetí už prý možná mohlo vyjít. A těšíme se i na mladý pušky, který se k nám odváží přidat: byli jste skvělí a děkujeme, že jste nás neumlátili cringe buttonem za všechny naše debilní řeči a florbalový fatály. Prý i přes to všechno máme dobrej vibe, a to si moc ceníme!
Autor: Jakub Kurnas
