„Praha to je ráj, Ostrava je děs, tři sta tisíc havířů a jinak zdechnul pes,“ zpívá Jarek Nohavica ve své písničce. A přesně tak se cítily Panterky, když se ve státní svátek objevily na nádraží v Ostravě. Ještě tomu předcházelo brzké ranní vstávání a taktika trenérů, kteří hráčky za neslušné chování rozsadili po všech vagonech vlaku Leo Express. Jednu výhodu to mělo, stačilo to totiž k tomu, aby Panterky mohly Vítkovice alespoň trochu potrápit.

Dnes jsme se utkali s nám již  známým soupeřem FC Bučis Team, a to pod taktovkou pouze jenom jednoho z dua našich koučů - Pápou.

Ženy se po reprezentační pauze vrátily zpět na extraligová hřiště, kde je čekal první soupeř z nesmírně obtížného trojboje pravidelných semifinalistek - pražské FbŠ Bohemians.

Jsou reporty, které se píší snadno. Jsou reporty, kde musí autor nejprve přemýšlet a uvažovat tak, aby veškeré podstatné informace předal v podobě snesitelné pro budoucího čtenáře. A jsou reporty, které se napsat při sebevětší snaze nedají. Toto budiž jeden z nich.

Další turnaj sezóny jsme odehráli na nám dobře známé hale Na Třebešíně. Jelikož s námi nepřijelo pár základních členů sestavy, museli nám pomoci 2 noví kluci a 2 elévové.

Atmosféru z utkání se Vám pokusí přiblížit odpočívající hráčka Kačka S., která měla florbalovou pauzu, způsobenou zraněním ruky.

Na další zastávku soutěže juniorek jsme vyrazili do Kladna. Kromě toho, že je to poměrně kvalitní hala (mnoho pražských by mohlo závidět), tak dalším plusovým bodem bylo, že naše posily z Nového Strašecího to měly skoro blíž než my ;). Díky tomu, že první turnaj vynechala a formulář se podepsal později, tak mohla ještě poslední zápas odchytat Egi. Jako čerstvá krev pak přijela Veronika, Aneta a Pavla. Hned na začátek je třeba říct, že bez nich bychom rozhodně hráli mnohem hůře a bůh ví jak by to dopadlo s výsledky.

Stochovský Estadio Municipal v kladenských končinách, který je proslulý nízkou cenou za pronájem, se opět probudil, aby hostil regionální dorosteneckou řežbu.

Neděle třináctého - to bude od nynějška patřit k těm nejméně povedeným dnům historie a za sedm let, až to zase přijde, tak si všechno raději předehrajeme, protože z dvanácti zápasů tento den se podařilo jen jednou vyhrát a jednou remizovat, ve všech ostatních případech jsme gratulovali k bodům soupeři my.

Sobotní výlet Mladších žákyň do Rudné nakonec odměněn konečným 4. místem.