132 dní trvající pauza je u konce a panteří barvy znovu vyběhnou na ligová hřiště ke startu nové sezony. Ta začíná pořádně zostra, hned o prvním víkendu se doma v Rudné představí muži, ženy i junioři, ve dvou případech navíc rovnou k pražským derby. Na co se můžeme na prahu nového ligového ročníku těšit?
V sobotu 6. září se do Semil sjela opravdu velká panteří výprava. Hned pět našich týmů přijelo poměřit své síly na turnajích Sovert Cup a Fremo Cup. Už od časného rána se semilské Sportovní centrum plnilo nejen našimi hráči. Pro všechny to prakticky znamenalo budíček před šestou hodinou, aby se stihli přesunout na místo konání.
Čtyři vítězství, dvě čistá konta a jednoznačný postup z prvního místa. Taková byla základní skupina ženské části Poháru z pohledu Panterek, které na severozápadním tripu neztratily ani bod a mohou se těšit na vyřazovací boje, do nichž za měsíc vstoupí proti Kadani.
Poslední prázdninovou prověrku před blížící se sezonou odehrála o závěrečném srpnovém víkendu družstva juniorů a dorostu. Ta se na turnaji Sobit Cup představila v kategoriích OPEN a slavila shodné medailové zisky – Panteři si odnesli po dvou sadách bronzových medailí.
Pravidelné reporty z první mužské rezervy klukům nesedí, ale fanoušky si nemůžeme dovolit ošidit, takže s prosbou o odpuštění a formou zápisků z cest přichází nyní v tradičním ročenkovém vydání.
Naše rezerva je tvořená kvalitními odchovanci, kteří se buď do prvního týmu nevešli a nebo kariéru v něm mají zdárně za sebou, doplněnou o mladé naděje a případně žolíky z C POWER či Áčka. Kvalita kádru je tedy poměrně slušná a to se ještě více projevilo letos, kdy se systém Divize změnil a držíme v ní velice klidný (někdy až právě moc klidný) střed tabulky. Hráči těchto kvalit běžně nastupují v Národní lize, ovšem samozřejmě, buďme upřímní - jsou tam i slabiny a ne vždy stejné - jednou je to slabší herní myšlení, jednou nasazení a jednou docházka, pokaždé je to trochu jinak a i když tento tým dobře znáte, vždycky vás dokáže nějak překvapit :-)
Den pro Jendu Tvrdka začal neslavně, když v autě zjistil, že nechal v bytě boty. Upocený Jenda se tedy po třech minutách vrátil k autu. Poté, co se po pětačtyřiceti minutách vymotal z Prahy, zamířil směr Teplice. Tou dobou pomalu odbila šestá hodina večerní a Jenda nekompromisní rychlostí mířil vstříc svému cíli. Minutu před zahájením utkání to sotva ubrzdil na parkovišti u haly. Bleskově se ocitl v šatně, kde ho čekala další šlamastyka. Jenda zjistil že doma zapomněl trenky. Objevil se však Pepa - že prej má ještě jedno spodní prádlo. A tak se Jenda ukázal na střídačce ve dvou trenkách přes sebe. Tým byl tímto zvláštním výjevem značně pobaven. Naším hráčům to nepochybně přineslo klid na hokejky a bezkonkurenčně tak Teplice porazili 9:2 . Jenda který nakonec své florbalové trenky našel ještě před vypuknutím souboje, si spokojeně vezl domů svůj tvrdě odpracovaný bod.
Autor Adam Jebousek
Druhý den bylo v Rudné všech patnáct trenek včas a na svém místě. Kádr tak mohl v klidu a bez stresu nastoupit do zápasu proti SKV. Klid však skončil hned s prvním písknutím, které odstartovalo řežbu o každý centimetr hrací plochy. Nakonec naši po nepříliš přesvědčivém výkonu v závěru druhé třetiny prohráli 6:5 a při zpětné analýze to vypadá, že nám asi uškodilo překvapivé vedení 4:1 nad favoritem v polovině zápasu, protože náš do té doby utěšený výkon začal stagnovat a soupeř přebral otěže zápasu.
Autor Adam Jebousek
Dozorovat tuhle parádu jsem byl pověřen já a docela jsem se i těšil, nejvíc jsem se bál toho, že to kluci vyfouknou, při vzpomínce na vítězství na hřišti loňského účastníka Národní ligy a společně uděláme ostudu. Kvalitního soupeře jsme ale v úvodu docela přehrávali a velmi rychle vedli po brance Macejka, který přišel tak rychle, že ho neviděla ani maminka, které ujel ze Zličína autobus. Další převahu jsme ale nevyužili a nechali jsme Katy aklimatizovat a vpustit je do zápasu, nevyužili jsme dvě přesilovky a v pauze jsme zírali na tabuli s nápisem 1:3. Kluky jsem celkem po čtyřminutovém přemlouvání přesvědčil, že tedy opravdu bude asi nejlepší, když trochu přidají a začnou hrát a nejlepší na tom bylo, že celkem i poslechli a v půlce zápasu už jsme slavili další vedení, jenže zase jen o gól, což si hned soupeř vzal zpátky i díky využité přesilovce. V další přestávce jsme tedy analyzovali vývoj utkání a shodli jsme se na tom, že z hlediska trendu je to dobré, protože snižujeme průměrné vedení soupeře. Výtáhl jsem tedy Jenčovy osvědčené postupy a začal stahovat a rotovat sestavou a protože jsme rychle vyrovnali, šli do vedení a necelých devět minut do konce dokonce do dvoubrankového, vypadalo to, že vím, co dělám. Jenomže prostě tenhle zápas byl křížový a i když se Kobza v bráně natahoval, jak mohl, za stavu 8:8 se šlo do prodloužení, kde větší chuť a kvalitu v zakončení prokázali kadanští a vrátili nám tak minulou domácí porážku.
Autor: Štěpán Weber
Chvíli jsme přemýšleli, jestli jsme opravdu na florbale nebo jsme snad zabloudili na zimní stadion, teplota v hale by tomu odpovídala. Když captain zavelel k rozcvičce, již někteří dávno viseli na zdejší lezecké stěně, která se stala velkou atrakcí. Nebylo tedy pochyb, že rozcvičení bylo zodpovědné. První třetina tomu také odpovídala. Vydali jsme se na zteč a sypali jeden projektil za druhým na soupeřova golmana. Problém byl jen v tom, že většina střel pouze ničila historickou malbu zdejšího svatostánku. Úvodní třetina byla bohatá i na vyloučení, bohužel hlavně na naší straně. Rozhodčí nám zápas určitě neprohráli. Přesto si můžeme nějaký ten výrok zrekapitulovat v rubrice Odposlechnuto na place. Soupeř byl třikrát upozorněn na vzdálenost během naší standardky. Jednou si to dokonce vyžádalo zastavení hry a posunutí zdi. Když to bylo v opačné situaci, hned jsme šli bručet.
Matěj Kladivo: „Bys mě měl asi nejdřív upozornit, ne?
R1:„My tě nemusíme na nic upozorňovat.“
Matěj Kladivo: „Hm, aha.“
R1 k R2: „Nedělej tady z toho kovbojku.“
Ovšem kovbojka to byla dál. Oba týmy sice vstřelili po jednom gólu, ale mnohem zajímavější byla lekce z MMA, kterou rozjel Vojta s místní mlátičkou. Štěští, že už to byl konec třetiny, protože oba rozhodčí už měli píšťalky rozpálené do běla a s dalším hvizdem by si už asi popálili ústa. Druhá třetina už byla na vyloučení o poznání chudší, což se ovšem nedalo říct o brankovém účtu soupeře. Ten nám nadělil předčasnou nadílku v podobě šesti banánů do naší sítě, na což my jsme dokázali odpovědět pouze dalším ostřelováním omítky. Ve třetí třetině naše artilérie o něco lépe seřídila mířídla a byl z toho jeden gól z nájezdu a jedna pohotová dorážka. Víc nám toho výborně chytající golman domácích nedovolil a to jsme ještě měli na závěr dvě přesilové hry. Legendární dvacetsedmička měla jasno: „Chyběj tam krosy, tam není vůbec nic.“ A měl pravdu, skoro nic tam z naší strany nebylo.
Autor: Jirka Ptáčník
V poslední předvánoční sobotní večer nastoupilo mužské Béčko k uzavření zápasového maratónu kalendářního roku 2019 a to proti teamu Florbal Teplice. Zápas jsme začali vlažně a hlavně nedůsledně, z čehož pramenila první branka hostů. Neatakovaný Fiala oběhl branku a zasunul míček kolem tyčky 0:1. O dvě minuty později využil naši chybu v rozehrávce střelou ze středu k tyči Pechatý a bylo to 0:2. O přestávce jsme si řekli pár jednoduchých pokynů, jak proti soupeřově stylu efektivně bránit a co by tak na něj mohlo platit ve směru dopředu. To se ukázalo býti správným tahem hned z kraje druhé části, kdy Lombino středně dlouhou kolmou nahrávkou našel u brankoviště Hanzla, jenž umístil z první k tyči. 1:2. Soupeře jsme začali dorovnávat v četnosti střelby. Teplické pokusy, však velmi nebezpečné, lapil Kobza, a tak jsme po solu Hodka, v našem prvním oslabení, stylem dej si je všechny srovnali stav utkání na 2:2. V třetí části byly šance na obou stranách, především naše neproměněné tutovky a teplické přesilovky, které v součtu trvaly 10 minut. Jelikož jsme ale poctivě bránili a brankaři také vše pochytali, šlo se do prodloužení. Jeden z našich trestů jsme si přenesli i do úvodu nastaveného času, avšak po jeho skončení našel po signalizované střele tahem krásnou nahrávkou Dopita Marhefku, který z jedničky ukončil zápas 3:2.
V závěru bych chtěl zmínit, že 3 z 5 vyloučení byla naprosto zbytečná, na soupeřově polovině. Ví to snad každý, ale přesto se to stále děje. A v neposlední řadě přeji všem veselé a pohodové Vánoce a takový i vstup do nového roku.
Autor: Fanda Novosad