Nás se sešlo na začátek sezóny také poměrně dost a to někteří pouze s jedním tréninkem v nohou. Přes výhrůžky všichni úspěšně přežili celý turnaj, takže i do druhého zápasu jsme vstupovali v devíti bojovnících do pole. Ještě před týmovou poradou jsme sledovali totální demolici týmu Litolica od Blacků, takže jsme věděli, co nás bude čekat v druhém zápase.

Přestože první zápas měl být papírově jednodušší a hratelnější, opak byl pravdou. První třetina byla taková zahřívací a z našeho pohledu docela úspěšná. Stav 0:2, který svítil na světelné tabuli, byl pro nás docela milosrdný. I my jsme se snažili občas zaútočit a některé akce vypadaly hezky, ale vždy nás zklamala koncovka nebo dobře chytající brankář soupeře. Soupeř od druhé třetiny celkem pravidelně navyšoval svůj náskok a my se ne a ne trefit do černého. V druhé přestávce padly výzvy, že bychom neměli dostat „desítku“ a alespoň 2x zamířit do černého. Skóre se bohužel zastavilo na číslici 10 a naší straně svítila bohužel ostudná 0, takže jsme naši sázku jako úspěšnou zhodnotit nemohli.

Co nás bude čekat ve druhém utkání jsme věděli hned po příjezdu do haly. Začátek se navíc podobal ranní bitvě, neboť jako první otevřel skóre soupeř. Jenže krátce na to se nám podařilo skóre dorovnat. Letošním prvním naším střelcem byl Honza Kudela, který hrál v dresu naší oddílové legendy L. Jenšíka. Jenže to paradoxně nakoplo našeho soupeře, který do konce první třetiny posunul skóre na své straně ještě sedmrkát. Ke konci třetiny jsme tento nelichotivý výsledek dokázali zkorigovat, takže na světelné tabuli svítilo skóre 2:8.

Druhá třetina byla z naší strany asi to nejlepší, co jsme v sobotu předvedli. Hráli jsme odvážně a odnesli si i dílčí úspěch v podobě remízy 2:2. I třetí část byla z naší strany dobrá, snažili jsme se útočit a odměnou nám byly i branky v soupeřově síti. Když jsme dostali výhodu trestného střílení, bezchybně ho proměnil opět Honza (tímto gólem zkompletoval hattrick). Po závěrečné siréně svítilo na světelné tabuli neuvěřitelné skóre 8:15, takže nás může mrzet velký počet obdržených branek (zejména těch z dorážek). Ale musíme sportovně uznat, že soupeř byl lepší.

Co říct závěrem. Musíme poděkovat spřátelenému týmu Hornets, který k nám vyslal první posilu. Radek Brunner se vůbec neztratil a hned dvakrát se mu povedlo rozvlnit síť. To nejtěžší máme tedy za sebou a doufám, že naše výkony už budou jen lepší a že se nám i v budoucnu podaří sehnat tolik lidí, aby naše výkony byly důstojné i proti ostatním soupeřům. To je takové povzdechnutí ke klukům z „céčka“, kteří již dosáhli legitimního věku naší kategorie a mohli by nám výrazně pomoci s kvalitou.

Autor: Miloslav Mattes