Jak bys zhodnotila derby se Spartou?

Od holek jsem věděla, že mezi Spartou a Panthers panuje veliká rivalita. V týmu jsem sice první sezónu, ale vzájemně jsme na sebe narazily už v létě během vyřazovací části Czech Open, a co si pamatuji, zápas to byl poměrně emotivní. Čekala jsem, že nám Sparta nedá nic zadarmo, a to se víceméně potvrdilo. Zápas byl plný faulů a bezohledného chování z obou stran, čemuž dopomáhali i rozhodčí, kteří spíše plnili roli tichých přihlížejících. Největší problém nám však dělaly vstupy do třetin a důraz v předbrankovém prostoru, se kterým bojujeme dlouhodobě. Ačkoliv hrál soupeř celý zápas to samé, naše opakované chyby mu umožnily nejprve odskočit do vedení 2:0 a posléze dotáhnout skóre, které se nám naštěstí podařilo otočit, na rozdíl jediného gólu. V poslední třetině jsme však skóre upravily na konečných 9:6 a mohly se radovat z výhry.

V zápase se nám nepovedly vstupy do všech třetin. I přes to se vám podařilo ve šlágru zvítězit. Co nakonec obrátilo výsledek v náš prospěch?

Sparta nám dala v prvních dvou třetinách pokaždé dva rychlé góly. Během první části jsme ale dokázaly rychle odpovědět a skóre dokonce obrátit na hezkých 5:2. To nás sice uklidnilo, ale možná až příliš, protože Spartě stačila chvíle a na světelné tabuli bylo rázem v 4. minutě druhé části skóre 5:4. Řekla bych, že výhra byla nakonec směsicí štěstí, chtíče a bojovného výkonu, protože jsme chtěly odejít se třemi body za každou cenu. A možná, že nás i naše hloupé chyby motivovaly k jejich nápravě a skutečnosti soupeři hru co nejvíce znechutit.

Jak bys zhodnotila zápas s SKV?

Zápas s SKV byl od začátku hodně rychlý, dominovala především jejich první lajna, která šikovně kombinovala a několikrát ohrozila naši branku. Pro nás bylo důležité ubránění oslabení, se kterým jsme se musely potýkat hned na začátku utkání. V prvních dvou třetinách jsme pokaždé musely skóre dotahovat. Myslím si, že psychika soupeře šla s každým obdrženým gólem dolů a my jsme se naopak po prvním zápase chtěly udržet na vítězné vlně. Celé utkání bylo v tempu a řekla bych, že opět rozhodla naše urputnost a obětavost.

Tento zápas nebyl jednoduchý, nejen proto, že jsme na turnaj přijely pouze v 10 lidech, ale i proto, že SKV je v tabulce nad námi. Jak moc se tento zápas lišil od toho prvního se Spartou?

Neřekla bych, že bychom do utkání se Spartou šly s menší chuti vyhrát jen proto, že je v tabulce pod námi, ale samozřejmě, že jsme soupeře z Vinohrad chtěly ze 4. příčky sesadit. A to se nám nakonec za přičinění Kutné Hory, která SKV nečekaně v druhém zápase porazila, podařilo. V utkání se Spartou byla opravdu hodně cítit rivalita, která nás hnala vpřed, a to jak do osobních soubojů, tak do ostřelování soupeřovy svatyně. Zápas s SKV byl ale jiný. Vinohrady dokázaly hrát svoji hru, nám se zase z jejich chyb dařilo dostávat do brejků. Ačkoliv se na nás v průběhu hodně začala podepisovat únava, bylo vidět, že porazit právě tým, který se nachází v tabulce před námi, je pro nás velikou motivací. Oba týmy se opět často nesouhlasně ozývaly proti výrokům rozhodčích, nás to většinou především nakoplo, zatímco Vinohrady šly psychicky dolů a chyb na jejich straně začalo přibývat.

Tento turnaj si opět odehrála po boku Elišky Škvorové a Natálky Vesecké. Už s nimi hraješ od začátku sezóny a tento turnaj jste se i konečně bodově výrazněji prosadily. Jak se ti s holkami hraje a bude u vás platit jak na nový rok, tak po celý rok ?

Musím říct, že v neděli se nám hrálo neuvěřitelně a mám za nás všechny obrovskou radost. Na několika zápasech jsme se v útoku hodně trápily a když už jsme se dostaly do šancí, často jsme je dokázaly bravurně zahodit. Myslím si, že jsme všechny tři věděly, že dokážeme hrát svoji hru a jsem ráda, že jsme to včera konečně ukázaly. Nejen, že jsme se individuálně prosadily, ale hrály jsme jako celek, a to pokládám za stěžejní. Možná jsme si tím na sebe ušily bič, ale já věřím a doufám, že se na podobné vlně udržíme co nejdéle.

A teď poslední otázka: Nejprve si do našeho týmu přišla jako trenérka nejmladších princezen. Nakonec se nám ale podařilo, i přes to, že jsi po zranění a dvou operacích levého kolene, tě přemluvit k obnovení tvé hráčské kariéry. Ti, co tě déle znají, vědí, že jsi působila dokonce i v reprezentaci. Jak se ti u nás líbí a můžeš říct, jestli už jsi zdravotně úplně v pořádku?

V Panthers se mi líbí, a to jak z pozice trenérky, tak z pozice hráčky. Jsem ráda, že jsem tu dostala příležitost k obojímu a vážím si toho. Máme fajn zázemí i kolektiv a musím říct, že jsem ráda, že jsem se nakonec nerozhodla pověsit hráčskou kariéru úplně na hřebík, jak jsem to původně několik měsíců zamýšlela.

Nevím, jestli vůbec existují sportovci, kteří jsou zdravotně úplně v pořádku, asi každý po čase nějaké šrámy schytá. Já jsem v současné chvíli v situaci, kdy občas zkouším hrát nebo trénovat bez ortézy, která mi sice dodává jistotu, ale na druhou stranu cítím, že mě omezuje v pohybu. Jestli to moje koleno vydrží se uvidí, ale kdyby náhodou ne, hlavu si už nelámu, za svou sportovní kariéru už mám na ortopedii pár kontaktů.

Díky za rozhovor a ať se daří dále na všech fronách!