Hned na úvod nás čekalo nepříjemné překvapení, když jeden tým nepřijel. Schválně jestli uhádnete, který to byl. Dáme Vám pár nápověd. Omluvil se hodinu před turnajem, není to poprvé, stává se jim to i v jiných kategoriích a zlé jazyky tvrdí, že soutěž přihlásil jenom proto, aby jeho ženy mohly hrát Extraligu. Nyní již máte dostatek informací, abyste mohly vydedukovat, o který tým se jedná.

Abychom si ale sáhli do svědomí, je třeba přiznat, že naše hráčky se sjížděly se zpožděním a přidaly tak nejednu vrásku na tváři trenéra (a to ještě netušil, co ho čeká). Utkání zkrátka začíná v čase srazu a proto je třeba již být na místě, aby se holky připravily a soustředily se na zápas. První zápas na nás vletěly slečny z Kolína. Zatímco my jsme si ještě čistili zuby a upravovali vlasy, soupeřky byly v přítomnosti a předváděly nám co znamená hrát s nasazením. Kdybychom hráli florbal, který umíme, tak bychom vyhráli rozdílem třídy. Kdyby, aby baby... Místo toho si trenér odnesl ošklivě nakopnutý kotník (zoufale doufá, že to bude dobré, protože dostal pozvánku na poslední zápas mužů A příští víkend) a holky pošramocené sebevědomí. Jediným pozitivem bylo, že jsme dokázali zápas otočit ze stavu 1:3 a vyhrát ho, což je ale málo. My chceme a musíme mít vyšší cíle než těsnou výhru. Po zápase proběhl nutný fičák (fén by bylo nedostatečné slovo) v šatně a k holkám z Prahy konečně dorazilo i jejich vědomí.

Do druhého zápasu nastoupilo úplně jiné družstvo. Na druhé straně hřiště čekal tým domácích, který de facto vede naši ligu (pro vysvětlení se obraťte na sekretariát florbalové unie ). Jejich hra se vyznačuje velkým důrazem v osobních soubojích a vůbec fyzickým pojetím hry, což je pro některé naše starší žákyně pořádná výzva. Přesto jsme byli lepším týmem, byli více na balonu a měli jasnou převahu skoro ve všech činnostech. Jenže jak říká jeden tatínek "tak holt tam někdo dal ty brány a proto je to o tom kdo dá víc golů, vo ničem jiným". Jedna nešťastná střela z půlky, jedna krásná sítě trhající pumelice a body zůstaly ve městě stříbra. Už to začíná hraničit s klišé, ale nemohu jinak. Koncovka, koncovka, koncovka.

Poslední turnaje již soupeřky přehráváme, ale na každý gol potřebujeme deset šancí, z nichž minimálně tři jsou z kategorie vyložených. Bohužel soupeřům většinou stačí i jedna "pološance", aby nám vykouzlily smutek ve tváři. Nesmíme se tím ale nechat pohltit, budeme na sobě stále pracovat a věřit si a výsledky přijdou. Tento tým na to má, tím jsem si jist.

Panthers Praha - FBC Kolín 5:4 Panthers Praha - Kutná Hora 0:2 Panthers Praha - Elite Praha 5:0 kontumace

Autor: Gigi