Klatovy přijely v trochu jiné sestavě, než měly na domácí zápas, jak si všimli přeživší prvního utkání, na první pohled trochu starší a i kvalitní, dle vyjádření v komentáři okleštění. Venkovní zápas rozhodly přesilové hry, klíčové pak bylo naše oslabení 3 na 5 a i tento zápas ovlivnily přesilové hry, ale trochu jinak, než kdokoliv z nás čekal.

Soupeř nás překvapil nebezpečnou hrou na naší půlce, kdy se hodně tlačil do střel a my museli hodně blokovat a Bern se hodně otáčet, ale ještě víc nás překvapil množstvím chyb a ztrát ve vlastní rozehrávce na vlastní polovině, nebylo to ani tím, že jsme nějak skvěle hráli a bránili (to taky samozřejmě, byli jsme aktivní a makali jsme, často i dobře střídali), ale hlavně to bylo, že prostě ztráceli, často jsme byli tak překvapení z té šance, kterou nám darovali, že jsme ji zahodili, stříleli do bloku a nejoblíbenější byla střela do gólmana.

Ale celkem pohodlně jsme se dostali do vedení 4:2, kdy nám pak ani tak nevadil upísknutý gól a jelo se dál. Pak ale přišel nejzajímavější okamžik, kdy Ondra "Turbo" Urbánek zlomil hokejku. Nechal oba kusy ležet uprostřed hřiště a odchází střídat. A hned mě na to seniorní hráči upozorňovali, jakej je to trouba, že dostane trest a já je ubezpečoval, že naopak, že to je důkaz toho, že zná pravidla, protože to už se teď nově smí a hrálo se dál, hokejka tam ležela až do dalšího přerušení, což bylo dost za dlouho, mezitím Ondra si jde pro klíče od šatny a takovou velmi lehce svižnou chůzí obchází celé hřiště a jde si pro náhradní. No a v tu ránu mu to dojde a zamrzí ho, že to je škoda hokejky a těch peněz, co stála a nenapadá ho, jak si nejlépe ulevit. A tak si kopne do mantinelu. Ale smůla se mu lepí na paty a zrovna je to vidět a rozhodčí za asistence trenéra soupeře udělují osobní trest.

Lapálie ale nekončí, přece na trestné se musí sedět s hokejkou, nedá se nic dělat, bez hokejky se přece hrát nesmí, tak pokračuje do šatny, možná, že kdyby popoběhl, tak než se všechno vypovídalo a vyřešilo, byl by zpátky, těžko říct, spíše ne, protože Klatovští si prostě tuhle šanci nechtěli nechat vzít a dožadovali se trestu, který se jmenuje sabotáž hry, horší už je jenom asi spolupráce s cizí mocností. No všechno je jednou poprvé a někdy to je prostě karta a šestiminutové oslabení, to jsme hráli celkem obstojně, než jsme dostali dva góly, zápas šel znovu od nuly, my mínus jeden velmi viditelný hráč a Klatovy posíleny tímto meisterstuckem. Přetahovaná pak už vydržela až do konce zápasu, ani jednou jsme neprohrávali, ale nechali soupeře vždy dotáhnout, v prodloužení pak musel rozhodnout jeho specialista Čočo.

Remíza spravedlivá a to hlavně proto, že jsme zápas nedokázali rozhodnout v první třetině, kdy jsme měli soupeře na lopatě, nahrával nám a nešlo mu to, vše ostatní pak z toho vyplývá. Za týden nás čeká Dobříš venku, která bude hrát jak o život a je otázka, jak moc a jak dlouho se tomu budeme divit a nebo předvedeme odpovídající výkon, alespoň jako dneska.

Díky všem za zápas.

Autor: Štěpán Weber