Tradiční červnový turnaj v Brně byl znovu silně z panteří strany početně zastoupen a ani tentokrát se domů Pražané nevraceli s prázdnou - bronzové medaile si odvezli dorostenci, kteří nestačili až v semifinále na Liberec. Přečtěte si ohlasy trenérů nejen z cenným kovem ověšěného družstva, ale i zbytku naší výpravy!
Zatímco jeden soutěžní florbalový ročník skončil, v zákulisí už několik týdnů běží přípravy na ten nadcházející. A Panteři se v něm budou moci těšit na několik velkých a ještě více menších novinek, pojďme si je společně představit.
Ahoj, jsem mamka jednoho eléva a protože jsem holka všímavá, vyhrála jsem soutěž v paměti o jednotlivých skóre každého zápasu a tím jsem za "odměnu" získala možnost napsat report ze Silver cupu Kutná Hora. Jako mamka musím napsat, že atmosféra byla fantastická a kluci hráli skvěle! Dělali nám rodičům obří radost a každý gól jsme s nimi slavili, jako bychom ho vstřelili sami! Hned se mi chce napsat, že byli bezchybní! Prostě matka nooo.
Série letních turnajů pokračovala na přelomu května a června pro Pantery ne tak tradiční zastávkou, tedy Innebandy Cupem v Českých Budějovicích. A na jihu Čech se našim zástupcům zadařilo, ve svých kategoriích shodně postoupili až do finále, z nichž si odnášejí po dvou sadách stříbrných medailí.
Další kolo Divize zavedlo tým U23 stejně jako Áčko na sever Čech, ale tentokrát bylo cílem město Kadaň.
I tentokrát bylo nutné, kvůli některým omluvenkám, tým doplnit. Náš soupeř okupoval první příčku tabulky a tak zápas sliboval atraktivní florbal, protože jsme chtěli výkonem navázat na poslední zápas a to přestože se bude hrát na parketách, které většina kluků z týmu nemusí.
Naprosto katastrofický úvod, který jsme předvedli, znamenal hned tříbrankové vedení domácích. Na světelné tabuli s herního času uběhlo pouhých 2:13. A začal boj o návrat do zápasu. Kluci se zvedli a v sedmé minutě snížil Pápa na 1:3 a vykřesal tím naději. Kluci se pustili do útočení a brankář domácích se měl co otáčet. To se mu dařilo a tak se ujala jen dorážka Žíži. To ale znamenalo, že jsme v zápase a o výsledek se můžeme stále poprat.
Když hned po osmi vteřinách ve druhé třetině proměnil trestné střílení opět dříve jmenovaný Žíža, bylo klukům docela do zpěvu a nálada na střídačce byla plná odhodlání. Bohužel tento stav nevydržel dlouho a soupeř překlopil vývoj zápasu zpět na svou stranu. Další průběh druhé třetiny by se dal charakterizovat známým příslovím „nedáš, dostaneš“. Obě strany kupily spoustu chyb v rozehrávce, ale jen jeden tým je dokázal trestat. Navíc domácí měli mnohdy výborně postavenou brankovou konstrukci. Domácímu brankáři musí zvonit v uších ještě dnes.
Po druhé třetině svítil na světelné tabuli pro nás dost nelichotivý stav 3:8. Do třetí třetiny se soupeř opozdil s návratem ze šaten a byl za to odměněn trestem za zdržování hry. Přestože jsme měli v přesilovce několik tutových šancí, tak jsme ani jednu nedokázali proměnit. A tak se opět prosadil soupeř, my jsme dokázali ještě třikrát reagovat, ale v samotném závěru už jsme úplně rezignovali a tento náš zmar soupeř podtrhl čtyřmi brankami v naší síti v posledních šesti minutách zápasu a upravil tak konečné skóre na 15:6.
Co říci závěrem? Zápas bych shrnul jako „den blbec“. Nejen, že se nám nepodařilo navázat na výkon z předešlého zápasu, ale úplně nám selhala produktivita, přestože jsme si vytvořili velké množství šancí. Navíc se nám zranil talentovaný obránce Kryštof Novotný, který se prosadil i do základu našeho áčka a bohužel se již na hřišti do konce sezóny zřejmě neobjeví. Takže na takový zápas musíme co nejdříve zapomenout a soustředit se na další zápasy v sezóně.