Hned první zápas celodenního programu byl pro nás ten nejatraktivnější, Tatran Střešovice U23, jak už název napovídá, složený z mladých pušek ještě nepoznal hořkost porážky, průměrně nasází přes 13 branek na zápas a naopak za 4 zápasy obdržel branky pouze 4. A aktuálně probíhající reprezentační pauza elitních soutěží na atraktivitě jen přidala. Už při vstupu do haly jsme mohli obdivovat nášivky Tipsport Superliga u alespoň poloviny soupeřů. Vývoj zápasu nebylo těžké tipovat, a tak pokyny k naší hře byly naprosto jednoduché - důsledná obrana, rozebírání hráčů, blokování střel a, když se zmocníme míčku, úprk dopředu a snaha o rychlé zakončení. Tatranští sice předváděli výkon a pár tříd výše, ale my plnily naše plány a rozhodně jsme jim nic na hřišti neulehčili, za zmínku určitě stojí obstojné bránění středu hřiště a blokování střílejících hráčů, pár povedených zákroků Ondry Svobody v brance a snaha o protiútoky místo pouhého vyhazování. Naopak jsme neskutečné problémy měli s neustálým pohybem protihráčů, jejich náběhy za obranu a výměnou míst. Nakonec jsme zapsali 2 čestné úspěchy - jeden do prázdné branky, kdy Tatran tuto variantu zvolil místo hry 4 na 4 a Martin Šimůnek potvrdil svou dobrou orientaci na hřišti, a poté na začátku poslední třetiny pěkně nad nohu brankáře vystřelil David Volek. Dílčí vedení 1:0 ve 3. třetině jsme udrželi celých 54 vteřin, než Tatran odpověděl a za tuto periodu nám nasypal branek rovnou 9. O jednu víc, než za předchozí třetiny dohromady. Nálož sedmnácti branek je opravdu strašlivá a mohla být menší, například 6 branek jsme dostali v čtyřminutovém úseku 3. třetiny, pár hloupých branek padlo ze standartních situací, ty jsme určitě mohli zvládnout lépe, jinak ale v tomhle zápase nebylo o čem...

Druhý zápas už oproti prvnímu byl o poznání jednodušší, byť jsme hráli s týmem z druhé příčky. Před tímto zápasem nás opustil trenér Daneček, který se přesunul o kus vedle do Králova Dvora na zápasy Béčka. Velení svěřil Školkovi s Martinem Bajerem, kteří trochu zamíchali sestavou, a po dvouzápasové pauze jsme šli na to. Výkon jsme nepředvedli špatný, bojovali jsme, soupeři se minimálně vyrovnali a nebýt naší obrovské střelecké nepohody, tak byl zápas jednoznačný. Matfyz nám ale dal lekci z produktivity, když už se k něčemu dostal, tak trestal a z minima šancí dokázal vytěžit 6 branek. A na to jsme, stejně jako minulé kolo v Radlicích, nebyli schopni odpovědět. Smutné je, že jediné opravdu nebezpečné situace za 2 třetiny musel založit Ondra svými dlouhými výhozy. Po jednom z nich jsme dostali příležitost v podobě trestného střílení, které s přehledem proměnit Ondra Bendík. Údajně šlo o jeho úplně první nájezd v kariéře, k jeho úspěchu mu z celého srdce gratulujeme. Ve třetí třetině, když už jsme neměli co ztratit, se od půlky prosadil Aleš Kůdela a snižoval na 2:4 a zažehl v nás naději na obrat. Opět jsme ale nepohlídali dva úniky Matfyzáků a, přestože v přesilovce posílené hrou bez brankáře ještě jednou snížil Luboš Berka na 3:6, o vítězi bylo rozhodnuto, protože po našem posledním střeleckém úspěchu zbývalo do konce zápasu něco málo přes minutu.

Druhý turnaj za sebou tedy nevezeme ani bod a máme tak pouze 6 bodů z turnaje prvního. Branek sice nedostáváme tolik, obrana nám celkem funguje, ale bez vstřelených gólů prostě vyhrát nemůžeme. Další turnaj nás čeká už za 2 týdny, snad prolomíme střeleckou smůlu a rozšíříme naší bodovou sbírku.

Panthers Praha - Tatran Střešovice U23 2:17 (0:3, 1:5, 1:9) Panthers Praha - VŠSK MFF Praha 3:6 (0:2, 1:2, 2:2)