Skupiny byly rozlosovány tak, že na nás vyšel tým z Rieger arény – SKV, druhým soupeřem byl domácí a dobře známý tým Chodov. První zápas jsme sehrály právě proti SKV. Věděly jsme, že se jedná o soupeře, se kterým můžeme hrát vyrovnanou partii – a to se také potvrdilo. Sice jsme jako první inkasovaly trochu smolný gól, ale ještě během prvního poločasu se nám podařilo skóre srovnat, a tak se začínalo znovu „od nuly“ za stavu 1:1.

Druhý poločas byl hrou nahoru dolů, šance si vytvářely oba týmy, ale bohužel to byly žlutě oděné hráčky SKV, které se znovu prosadily – opět trochu smolně – a navýšily vedení na 1:2. Ani time-out ani závěrečná power-play nám nepomohly skóre vyrovnat, a tak jsme zůstaly poražené. Z tohoto zápasu si ale neodnášíme negativní pocity kvůli hře – ta byla v pořádku – nýbrž kvůli závěru, kdy panoval zmatek a nejistota, hlavně v hlavách.

Mezi zápasy jsme měly dost času na regeneraci i pozorování soupeřek – sledovaly jsme duel Chodova proti SKV, který skončil 3:2 pro domácí. To nás ještě víc nabudilo. Věděly jsme, že můžeme hrát s každým, a přesně s tímhle nastavením jsme šly do druhého zápasu.

Po úvodním buly se hrála poměrně vyrovnaná hra se šancemi na obou stranách. Nám ale chybělo trochu štěstí, a také větší důraz v zakončení. Balónek se ne a ne dostat za záda chodovské brankářky, i když k tomu několikrát nebylo daleko. Zatímco soupeřkám se poštěstilo hned pětkrát. I přes prohru 0:5 víme, že herně to nebylo špatné – hlavní je, že jsme zápas zvládly dobře v hlavách, a to je teď to nejdůležitější.

Po další dlouhé pauze nás čekal zápas o udržení se v 1. koši, tentokrát proti týmu Tigers z Nehvizd. Opět to byla vyrovnaná bitva – první poločas měl podobný průběh jako zápas se SKV: nejprve 0:1, poté vyrovnání na 1:1. Zahrály jsme si i přesilovou hru, ale bohužel jsme ji neproměnily.

Ve druhém poločase jsme začaly prohrávat 1:3, ale poté přišel nájezd pro nás – Majda Kuželová předvedla svou skvělou techniku a s naprostým klidem proměnila, čímž nám dala naději, že ještě není konec. Na tabuli svítil stav 3:2, ale i přes veškerou snahu padl už jen jeden gól – bohužel ne do sítě soupeřek – a tak zápas skončil 4:2 v náš neprospěch.

Nic se ale neděje. Moc dobře víme, že to jde a že na to máme. Příští turnaj pořádáme my, ve 2. koši, a věříme, že na domácí půdě se nám zadaří a opět se vrátíme nahoru do 1. koše. Máme na to, zvládneme to a příště nám určitě bude přát i trochu víc štěstí – jak v obdržených gólech, tak v těch, které jsme chtěly proměnit.

Autorka: Kateřina Macounová