Soutěžní sezona 2024/25 je minulostí a na řadu postupně přichází tradiční letní program v podobě mládežnických turnajů. Tím prvním bude Prague Floorball Cup, který odstartuje už tento pátek a na němž vyšlou Panteři hodně silné zastoupení – v devíti kategoriích je bude reprezentovat hned dvanáctka družstev. Na co se můžeme o prodlouženém víkendu těšit?
V sobotu 3. května vyrazili naši elévové na turnaj mlžů do Kosmonos. Vzhledem k tomu, že nás nečekal standardní koš, který hrajeme jako RED, nýbrž vyšší koš, jenž je běžně vyhrazený pro tým WHITE, dalo se očekávat, že nás budou čekat spíše silnější soupeři.
V neděli jsme se vydali na poslední turnaj přípravky v letošní sezóně. Čekaly nás velmi těžké zápasy, protože jsme postoupili do 2. koše kvůli pořádání.
Junioři z pozice vítěze základní části a s ohledem na umístění dalších postupujících týmu v tabulce, čekal tradiční soupeř z Kobylis. Oba týmy se velmi dobře znají a vzhledem k náboji zápasů se dala očekávat již dopředu dramatická bitva o postup do finále.
Před zápasem panovala v našem táboře bojovná a odhodlaná nálada, navíc jsme byli téměř v nejsilnější možné sestavě (chyběl zraněný Ondra Příb). Reglement soutěže nastavil semifinálovou sérii na dva zápasy, přičemž o postupujícím rozhodoval konečný součet skóre po obou duelech. Každý gól se tedy počítal.
Do prvního zápasu jsme nevstoupili ideálně a nervozita na našich hokejkách byla soupeřem potrestána dvěma góly v naší síti. Soupeř byl od začátku odvážnější, důraznější, a hlavně výrazně efektivnější. V 8. minutě se nám podařilo poprvé překonat gólmana soupeře z hole Mattese po jednoduché souhře křížem hřiště. Soupeř však přidal další branky a první část zaslouženě ovládl, když dokázal Kristiána překonat hned pětkrát, zatímco my jsme dokázali snížit už pouze z přesilové hry z hole Petráka. Obraz hry ve druhé části byl velmi podobný té první, nebezpečné útoky soupeře a naše nejistá rozehrávka, která produkovala velké množství chyb, z nichž několik bylo fatálních. Prosadit se dokázal pouze Lombino, stav byl v té době 3:7. Do třetí části jsme tedy šli s cílem co nejvíce ukrojit z náskoku soupeře, což se od počátku dařilo. Na dostřel nás dostaly branky z hole Kříže a Petráka. Šanci na snížení o jednu branku měl následně po nařízeném nájezdu Lombino, kterého však v poslední chvíli zastavil gólman ve stylu Honzy Boráka – vytrčená noha. Soupeř se nechtěl o náskok připravit a další tři minely v naší obraně znamenaly opětovné navýšení ztráty. V samotném závěru ještě snížili Lombino a Žiška a do druhého zápasu jsme tak odcházeli se ztrátou 3 branek.
Soupeř první zápas vyhrál zcela zaslouženě. My jsme v přestávce napočítali celkem 7 branek po vlastních chybách. Do obrany to vůbec nešlo a hra našich obránců byla hluboko pod jejich možnostmi a schopnostmi. Byli jsme ale teprve v polovině, a tak nebyl důvod házet do série vidle. Do druhého zápasu jsme provedli několik změn v sestavě a znovu jsme si zopakovali, co musíme plnit, pokud chceme sérii otočit.
https://www.youtube.com/watch?v=cwqkbyUaCUo
Druhý zápas se s tím prvním nedal moc srovnat. Soupeř se více stáhnul a hru zjednodušil na nahazované balóny za obranu, které se nám dařilo ve většině případů eliminovat. My jsme naopak začali hrát výrazně lépe, kluci si věřili a bylo vidět na každém z nich odhodlání zápas zlomit na naši stranu. Postupně se nám podařilo díky dvěma brankám Mattese a jedné Kříže vymazat náskok soupeře a euforie byla na světě. Trochu ji pohasila další chyba v obraně, ze které soupeř znovu odskočil, ale jen na chvíli. Tlak z naší strany se stupňoval, ale bohužel došlo k trochu nepochopitelnému zásahu z hůry a dvojitému vyloučení na naší straně. Když navíc z našeho pohledu díky faulu na posledního Zdéňu soupeř přesilovku proměnil a snížil na 3:2 a následně srovnal na 3:3, vypadala situace 9 minut před koncem minimálně nedobře. Následovalo vyloučení na obou stranách a ve hře 4 na 4 se dokázal prosadit Waldhauser a vykřesat tak naději. V další přesilovce se prosadil Lombino a k jistotě prodloužení tak chyběla jedna branka. Do karet nám hrála výrazně širší sestava, která dokázala jezdit na 120 % i v šesté třetině této série. 6 minut před koncem zápasu se navíc zbláznil John Hodek, který protančil celé hřiště a znovu smazal náskok soupeře. Byli jsme na koni a chtěli jsme toho využít a urvat finále ještě v základní hrací době, což se nakonec po gólu Petráka povedlo. Zbytek zápasu jsme si již zkušeně pohlídali a mohli tak vybuchnout v oslavnou radost.
https://www.youtube.com/watch?v=Gsx1Xo9qfaw
V kontextu celé série si myslím, že jsme byli o malý kousek lepší, navíc nám vyhovovalo, že soupeř ve druhém zápase trochu pozměnil styl hry. Pomyslným rozdílem na miskách vah byl asi i širší kádr, který do zápasu zasáhnul nebo zasáhnout mohl. Soupeři děkujeme, z našeho pohledu to byly nejtěžší zápasy v celé sezoně, a myslím si, že by nás žádný jiný tým neprověřil takto důkladně. Díky za celou sérii a z naší strany je jenom škoda, že takových zápasů nebylo přes rok více. Chtěli bychom poděkovat divákům, fanouškům a rodičům, kterých dorazilo spousta a doufáme, že si najdete čas i příští víkend na finále.
Panthers Praha vs. Viking TJ Kobylisy 7:10 (online), 7:3 (online)