Související zápasy

Panthers Praha
20_1640940998.jpg
3040_20251030_093403.jpg

Říjnové tažení Déčka znamená osm bodů

V říjnu se hned dvakrát na hřišti ukázala třetí mužská rezerva, která si k volbám nadělila trip do Sedlčan a v předsvátečním víkendu pak prime time na Jedenáctce. Jak jim program sedl?

Sedlčany za tři

Dne 4. října léta Páně 2025 nebyly na programu jen volby, které tížily celou republiku, ale také zápas našeho perspektivního (tedy stále doufáme) D týmu v dalekém kraji zvaném Sedlčany.

Prvním soupeřem byli ostřílení borci z Game Over Praha. Vzhledem k tomu, že poslední turnaj jsme odehráli v dost okleštěné sestavě, doufali jsme tentokrát proti soupeři podobné úrovně v lepší výsledek. A světe div se – ono se to začalo dít! Ovšem nikoli zásluhou navrátivších se stálic, ale díky „starým nováčkům“. Všechny čtyři branky první půle obstarali již zápasy protřelí Benďák, Péťa Mencl (přezdívka zatím v procesu) a Štěpán Farář (rovněž). Stav 4:2 nás uklidnil, což se potvrdilo dalším gólem.

Jenže jak už to u nás bývá, pohodlí se brzy proměnilo v lenost a nedůraz. Soupeř se nevzdal, a tak jsme tři minuty před koncem vedli už jen o gól, 6:5. Nutno podotknout, že těsně před jejich kontaktním gólem jsme neproměnili hned dva nájezdy. Poslední tři minuty jsme však zvládli zkušeně „zavřít“ a po trefě do prázdné brány skončil zápas výsledkem 7:5. Statistika nájezdů v sezóně: 1 vstřelený, 6 nevstřelených.

Druhým soupeřem byli ambiciózní mladíci z Berouna (čtěte: ročníky 2005–2008). Naše ambice byla jasná – vyhrát, ale zároveň se bavit. Proto jsme během mezizápasové pauzy zavítali do místního pohostinství na poctivou výživu v podobě řízků, gulášů, zlatavých moků a dalších radostí života. Všichni jsme věřili, že to posílí týmového ducha – a posílilo! Jenže na výkonu se to projevilo poněkud opačně. Berounští kmitali o sto šest, zatímco my jsme se po hale spíš ploužili/klouzali. První a druhou třetinu jsme ještě ustáli se ctí za stavu 1:1, třetí už ale byla...řekněme, nepublikovatelná. Během ní jsme inkasovali tři branky a zůstaly nám jen oči pro pláč. Přesto je fér dodat, že hra působila poměrně vyrovnaně – alespoň na pohled. Statistiky střel na branku ovšem hovořily jasně. Balón na našich hokejkách měl větší šanci skončit v rohu než v síti.

Autor: Jakub Vycpálek

Chodecké závody ve prospěch Déčka

Neubylo vody v rybníce a Déčko se pomalu mohlo chystat na další turnaj, navíc poprvé v rámci hlavního města, tudíž odpadlo otravné cestování. Zpoždění při příjezdu nikdo nezaznamenal, jednak kvůli prime-timu a také díky dopravnímu zpravodajství z linky Farář-Pauček, které včasně informovalo o neprůjezdnosti obou pražských okruhů.

Čekaly nás zápasy s papírově zatím nejslabšími celky tabulky, optimisté proto vyhlíželi jasných šest bodů, realisté pak spíš chodecké závody s nejasným koncem. Právě oni byli o něco blíž pravdě, protože proti prvnímu soupeři šla poprvé druhá koule na hřiště už za stavu 0:2 a čekala nás tak další těžká šichta proti úporně bránícímu protivníkovi. Tomu jsme se dokonale přizpůsobili tempem a byť tahali Panteři rozhodně za delší konec provazu, dlouho to nešlo vyjádřit gólově, nepočítaje tedy první proměněný nájezd ze hry, který tam poslal Paučis na konci třetiny.

Trápení pokračovalo i ve zbytku zápasu, krásně to ukázaly dvě spojené přesilovky, ve kterých jsme se pořádně nedostali ke střele, horko těžko z toho tak Vojta Marek udělal plichtu a ve třetí třetině jsme si mohli celý postup zopakovat – Vojta nejdřív srovnával po dalším zbytečném gólu, soupeř nám navíc v závěru znovu odskočil a zachraňovat nás tak musel těsně před koncem Slavaťák, co tak zařídil bodík a cestu do nájezdů. Ty vypadaly stejně, jako všechny předtím – hrozně – a jediným úspěšným střelcem v nich nakonec byl Petr Mencl, co přidal povinný, ale o to utrápenější bod do kasičky.

O hodinu a jednu rychlou Plzeň později nás čekali Alieni, posíleni o dvě jména z tamního A-týmu, na které sešívaná divize Déčka upozorňovala už při srpnovém zveřejnění rozpisu. Bitva tentokrát probíhala dle motta „když už lidi přišli, tak ať si na ty góly počkají“, tudíž jsme brzy šli do ztráty a tu zkušeně drželi na jednobrankovém manku až do třetí třetiny. V ní se naopak povedla čtyřminutovka snů – po pěkném kombu srovnal Vojta Marek, z Paučisova výběhu bylo víko a těsné vedení, které znásobil znovu petr Mencl, jenž předtím svůj nájezd pojal poněkud překvapujícím stylem. Alieni sice ještě snížili a v závěru se pokusili o nápor, na kříž už ale nedosáhli a Panteři tak na třetím turnaji v sezoně berou pět bodů, které je zase o něco málo posouvají v tabulce.

Autor: Tomáš Pauček