V prvním zápase nás čekal tým Prague Tigers. Tým soupeře se mohl opřít o několik individualit, které nám občas zle zatápěly a soupeř měl v průběhu prvního poločasu herně navrch. Do vedení jsme ale díky trefě Froda šli my. Soupeř pak ale převahu přetavil v nějaké branky a o půli na tabuli svítilo skóre 2:2, za což jsme mohli být rádi.

Ve druhém poločase jsme zlepšili obranu, kluci lépe plnili pokyny trenérů a dokázali na soupeřovy útoky lépe reagovat. Když ani obrana nestačila, mohli jsme se opřít o výborně chytajícího Fandu, nebo plastový zmenšovač v horní části branky. Soupeř se v druhé půli na rozdíl do nás neprosadil a my slavili první těžké vítězství.

Ve druhé zápase nás čekali kluci a jedno děvče z Jesenice. Hráčů soupeře bylo málo (jen sedm do pole) a uzpůsobili tomu i hru, když zvolili za taktiku hlavně úporně bránit a vyrážet do nebezpečných protiútoků. Kdo někdy zkusil hrát proti betonu ví, že to není žádná slast a oko tím rozhodně potěšeno být nemůže. Nakonec jsme ale několikrát našli recept i na úpornou obranu a zvítězili 7:3.

Čekal nás zápas o první místo s Mladou Boleslaví. Finále z našeho pohledu nezačalo dobře. Hráči soupeře byli lepší v pohybu i některých herních činnostech. Velký problém dělalo některým hráčům bránit správně v soubojích jeden proti jednomu. Po první části jsme prohrávali zaslouženě 1:0.

Byli jsme z toho trochu rozmrzelí, tak jsme se pokusili zapnout aspoň některé z našich schopností. To se nakonec povedlo a zápas jsme přetočili na naši stranu a vyhráli 3:1. Výsledek z turnaje je jistě uspokojivý, nikoliv však už náš výkon.

Jistě, hráči si na sebe povedeným turnajem upletli bič, protože na severu předvedli skvělé výkony a ukázali, co dokážou. Předváděná hra tentokrát měla k ideálu daleko a všichni mají ještě hodně co zlepšovat. Někteří musí notně zapracovat na herních činnostech jednotlivce, jiní zase na výkyvech ve výkonu v průběhu hry.

Tři zvládnuté zápasy se ale počítají a my aspoň víme, že nesmíme usnout na vavřínech. Hra předvedená v neděli příště na vítězství vůbec stačit nemusí.

Autor: Jirka Krůšek