Na jednu stranu je těžké to vnímat, když člověk nemá odstup, nicméně je třeba říct, že holky se opravdu zlepšují. Při hře do obrany již neběháme po hřišti jako zmatené včely a občas to i vypadá, že víme, co děláme. Po krátké poradě v šatně jsme nadšeně přišli na hřiště, abychom předvedli tu nejpomalejší rozcvičku v dějinách, ale o tom snad jindy. Do zápasu proti Black Angels, které se krčí stejně jako my na chvostu tabulky, ale na rozdíl od nás již mají s vrcholovou ligou zkušenost. Do zápasu jsme vstoupili s chutí a bez zbytečného respektu a prvních pár střídání jsme byli jednoznačně lepší. Soupeřky se ale brzo oklepaly a začaly naopak tlačit nás. Také se projevila jejich výšková převaha a větší důraz v osobních soubojích. Po první třetině stáhli trenéři sestavu na dvě lajny a holky se opět dostaly do zápasu, bohužel se holky netlačily do koncovky a raději vždy ještě hledaly lépe postavenou hráčku, což byl většinou nejen nadlidský, ale také zbytečný úkol. Holky zkrátka ještě neumí vyhodnotit situaci vhodnou ke střelbě a zároveň si moc na svoji střelbu nevěří, což je ale chyba, jelikož většina z nich již má střelbu nebezpečnou. Spojíme-li tedy zmíněné chyby v útoku s chybami v obraně (špatně jsme pokrývali střed podhroty a dostávali tak laciné branky, aniž by soupeřky musely předvést něco navíc), dostaneme nelichotivý výsledek, který ne úplně odpovídal obrazu hry. Před druhým utkáním se trenérská dvojice odjela občerstvit a ponechala tak tým, aby si užil chvilku bez jejich pohledu. Většina holek využila volného času k hrátkám s balonkem, za což jim patří pochvala ☺

V druhém zápasu se na druhou stranu postavily hráčky v typických oranžových dresech z domečku kouzelníků a kouzelnic. Soupeřky mají podobný příběh jako my. Minulý rok hrály přebor, který jim stejně jako nám přišel malý a tak se přihlásili do vrcholové soutěže, kde okusily, jak chutná nejlepší florbal dorostenek ve středních Čechách. S trenérem jsme ještě před zápasem poklábosili a posteskli se, že propast mezi oběma ligami je hlubší než Macocha.  

Od zápasu jsme tedy čekaly vyrovnaný souboj. A ze začátku jsme byli opravdu překvapení, protože Wizardky vyklidily celou naší polovinu a začínaly hrát až od půlící čáry. Ocitli jsme se tedy v situaci, kterou jsme v sezóně ještě nezažili, poprvé jsme hráli „do plných“. V první třetině se soupeřky skoro nedostaly k naší bráně a my jsme sice byli na balonku, ale nebyli jsme příliš nebezpeční. V druhé třetině jsme sáhli po taktickém tahu známém jako Jenča move. Zároveň zlepšili napadání a získávali tak spoustu míčků a začali soupeřky přehrávat. Začaly také padat góly a poprvé v lize jsme se dostali v zápase do vyššího vedení a kontrolovali jsme zápas. Ve třetí třetině jsme znovu povolali do zbraně třetí lajnu, aby získávala zkušenosti. Bohužel získala ty nejhorší možné a musela tak opět zamířit na střídačku, neboť se trenérskému duu vkradl na mysl strach o výsledek. Výsledek opět neodpovídá tomu, co se dělo na hřišti, ale takový už je sport. Soupeřky maximálně využily všechny naše chyby, kdežto my jsme i dobře vypracované šance zahazovali s lehkostí blázna.

První body jsou každopádně doma a to se prostě počítá.☺ Holky dostaly od trenérů pokyny, co mají zlepšit a věříme, že příště to bude zase o trochu lepší. Co je totiž na holkách třeba ocenit je, že se opravdu chtějí zlepšit a florbalu věnují spoustu volného času a na tréninky i zápasy si skoro všechny udělají vždy čas, což ještě (nutno dodat bohužel) není v našem florbalovém brčálku běžná věc.

Panthers Praha - Black Angels 1:5 Panthers Praha - Wizards DDM P10 4:3

Autor: Gigi