Na poslední turnaj před prázdninovou pauzou (další turnaj nás čeká až 20.3.) jsme vyrazili v klasické sestavě s jedním nováčkem (Tomášem), který do týmu ale skvěle zapadl a svými výkony si řekl o nominaci na další zápasy. Čekal se tedy klasický turnaj plný nasazení, prvních florbalových akcí a nesmělých osobních soubojů. Jak se to ale říká, člověk míní a ... Už vstup do útrob základní školy napověděl, že tentokráte bude vše trochu jinak. V hale se pořádali hned dva turnaje, takže si člověk připadal jako by se ocitl v úle, kde ale chybí královna a organizaci má na starosti dělnice po úrazu hlavy. Chaos, hluk a labyrint :) Naštěstí jsme se všichni našli. Že bude první zápas další v řadě nočních můr trenéra se trochu dalo odvodit z toho, že několik hráčů při vstupu na hřiště jaksi zapomnělo svou nižší polovinu těla za mantinelem a pokoušeli se tak překonat zákony fyziky. V samotném zápase se pak pokusili uplatnit několik nových, vlastních zákonů. Například, když povezu míček s hlavou dole stále dopředu, tak se určitě stane něco zajímavého (ano, ale pouze pro soupeře). Nebo, když poběžíme všichni na soupeřova hráče s míčkem, tak to bude sranda (ano, pokud nestihne nahrát). A moje nejoblíbenější, když nebudu poslouchat trenéra, tak si zasloužím jeho respekt za to, že dokáži samostatně myslet (stačí si to v duchu přeříkat pomalu). Zkrátka vzhledem k tomu, jak jsou kluci schopní hrát, tak předvedli opravdu špatný výkon, který jich nebyl hoden a zaslouženě prohráli. Druhý zápas byl o něco lepší, ale výše zmíněné zákony byly bohužel uplatňovány nadále, takže trenér opět mocně hulákal (akustika tělocvičny mu navíc moc nepřála), ale nebylo to moc platné. Soupeř byl o trochu lepší, především zásluhou jednoho hráče, který měl dobrou techniku a vzrůstem by dělal problémy i našim elévům, natož klukům z přípravky, kteří by mu klidně mohli probíhat pod nohama. Za zmínku určitě stojí fakt, že jsme dokázali dotáhnout skóre na remízu, když jsme ještě cca 30 vteřin před koncem prohrávali o dva góly. Do posledního zápasu jsme šli posilněni o všemožné dobroty, které přinesli rodiče (ano, v drtivé většině případů se jednalo o maminky, ale jeden tatínek měl mandle a rozinky ;-), ale zoufale chyběla káva, nebo černý čaj pro trenéra, který prostě KOFEIN POTŘEBUJE, OK? :-D Zápas to byl napínavý a bojovný, kluci konečně znovuobjevili kouzlo nahrávky, ale pro jistotu zase ztratili kouzlo zakončení (přeci to nemůže být jednoduché), takže byl soupeř stále ve hře a nepříjemně "kousal", ačkoliv jsme poprvé ten den byli jasně lepší. Nakonec to dobře dopadlo a zápas jsme vyhráli 3:2, takže vše špatné bylo zapomenuto a jelo se zvesela domů. No, uvidíme na tréninku jestli bylo opravdu vše zapomenuto :)

  FbC Panthers – SK Dvojka Praha 4:5 FbC Panthers – Athletics Praha Zeleneč 6:6 FbC Panthers – FbC Start98 3:2