Organizátoři se rozhodli, že nám nebudou ukazovat skóre a dokonce ani uběhlý čas. Že nevidíme skóre nám nevadilo od začátku a čas po prvním poločase pak už vlastně taky ne a my se tak mohli plně soustředit jen na hru a pokyny trenéra. A že jich dneska bylo, ale tím, že nás nerozptylovala výsledková tabule, bylo i dobře vidět, že se opravdu snažíme vše plnit, trenér se na nás víc zlobil jen jednou. Když ty návraty do obrany jsou tak těžký.

Ještě se taky trochu bojíme hrát a neumíme tak zabojovat o každý balónek, ale už víme, že čím víc bude míček na našich florbalkách, tím více ohrozíme soupeře a o to nám jde, ten pocit ze vstřeleného gólu je prostě parádní. Ještě nás moc baví, jak nám fandí rodiče a moc děkujeme za podporu, protože dneska to zas bylo od maminek a tatínků parádní, jak nás povzbuzovali. A my už se jen těšíme, aby ten únor uběhl jako voda a v březnu zase hurá na to.

Autor: Dan Horna