Náročná početní situace o úvodním víkendu nové sezony vyústila i v personální trable v Céčku (vloni Déčku, podle tabulek Cream Teamu, vyznej se v tom), které se hasily ještě den před odjezdem. Posekanou sestavu tradičních mohykánů doplnili z akademie Oliver s Matějem, hokejku si na výlet do nejdepresivnější obce na levé straně déšestky vzala i exhoroměřická akvizice Štěpán, která se ale zápasu „proti svým“ nedočkala kvůli chybějícím cvičkám nejmenovaného člena druhé pětky. Potěšil i návrat vloni většinu času absentujícího kapitána Steina a nakonec dorazil i Danda, který cítil šanci uskočit svým chybějícím konkurentům v kanadském bodování.

Soupeřem nám byly nejprve Horoměřice, které před sezonou vytvořily fúzi s podobně nepříjemně hrajícími Engineers a dokázali tak na zápasovou soupisku napsat dvouciferný počet připravených. Bitva to byla celkem vyrovnaná s tím, že měl soupeř většinu času lehce navrch a školil nás hlavně v kontrole balonku a přímočarosti svých akcí. Brzy jsme tekli 0:2, po o něco horší druhé třetině pak v jednu chvíli 0:6, ale nutno dodat, že zas takový válec to nebyl a spíše to tkvělo v tom, že jsme nebyli schopní vyprodukovat dostatečně přesné zakončení, zatímco černě odění to zvládli trefit i tzv. na Luďka.

Naše čestné zásahy obstarali nakonec právě oba akademici v kooperaci s Dejvem Halamíčkem, potěšit nás může alespoň vyhraná třetí třetina a celkově statečný herní projev, který ale s levelem naší rozehranosti a pohybu na hřišti na víc jak nula bodů zkrátka nestačil. Výsledek 2:6 nebylo nic příjemného, ale svět se z toho taky nehroutí, příště budeme lepší.

Mezi zápasy nás opustil právě znovuzrozený Stein, jehož místo zaujal nováček Radek. V mezičase pak Brába, který mimochodem za turnaj čapnul oba nařízené nájezdy, vyškolil ostatní účastníky v bowlingu a Danda stihl prohrát v šipkách čerstvě nabytou kapitánskou pásku.

Domácí Stochov všichni znají z minimálně několika vzájemných střetnutí, oranžovo-modré dresy, jejichž design se stal hlavním tématem několika předzápasových diskuzí, ale nastoupily v hodně obměněné sestavě a hrálo se tak trochu jinak, než všichni čekali. Bitva to byla ještě vyrovnanější než ráno, okem laického pozorovatele by se dalo i říct, že jsme v některých pasážích byli lepší. Florbal se ale hraje na góly, které dali domácí ve druhé třetině dva, nabídli nám nicméně i dvě přesilovky, z nichž netěžil nikdo jiný než akademické duo, které tak odskočilo ve statistikách svým pronásledovatelům.

Ve třetí čtvrthodině jsme pak do toho šlápli, chaos v domácím brankovišti proměnil ve vyrovnání Dejv Halamíček, následně jsme si ve vlastní přése nechali dát na 2:3 a soupeři to za minutu vrátili stejným dílem po neskutečném sprintu Dandy, jenž na půlce zahrabal a v brejku spustil lavinu nadšení a radosti, z níž se klepala okna v nejednom z nedalekých bytových domů. Závěr pak okořenil ještě osobní trest Kůži po faulu na jeho osobu, protože je přeci v pořádku někoho naremplovat do zad, ale chraň bůh, aby si pak faulovaný ulevil pod vousy. V nájezdech se pak Brába mohl přetrhnout, dva lapené pokusy ze tří ale nestačily, neb na straně opačné selhali všichni tři panteří exekutoři a brali jsme tak bod za konečný výsledek 3:4.

To není moc, liga bude letos obzvlášť vyrovnaná a každý bodík má cenu zlata, zároveň je ale teprve první kolo a čeká nás hromada zápasů, ve kterých můžeme krást a loupit. Za dva týdny jedeme znovu stejným směrem, snad už za lepší konstelace počasí X florbal a v plnější sestavě. Děkujeme klukům z akademie, že to s námi zvládli!

Autor: Tomáš Pauček