Tradiční červnový turnaj v Brně byl znovu silně z panteří strany početně zastoupen a ani tentokrát se domů Pražané nevraceli s prázdnou - bronzové medaile si odvezli dorostenci, kteří nestačili až v semifinále na Liberec. Přečtěte si ohlasy trenérů nejen z cenným kovem ověšěného družstva, ale i zbytku naší výpravy!
Zatímco jeden soutěžní florbalový ročník skončil, v zákulisí už několik týdnů běží přípravy na ten nadcházející. A Panteři se v něm budou moci těšit na několik velkých a ještě více menších novinek, pojďme si je společně představit.
Ahoj, jsem mamka jednoho eléva a protože jsem holka všímavá, vyhrála jsem soutěž v paměti o jednotlivých skóre každého zápasu a tím jsem za "odměnu" získala možnost napsat report ze Silver cupu Kutná Hora. Jako mamka musím napsat, že atmosféra byla fantastická a kluci hráli skvěle! Dělali nám rodičům obří radost a každý gól jsme s nimi slavili, jako bychom ho vstřelili sami! Hned se mi chce napsat, že byli bezchybní! Prostě matka nooo.
Série letních turnajů pokračovala na přelomu května a června pro Pantery ne tak tradiční zastávkou, tedy Innebandy Cupem v Českých Budějovicích. A na jihu Čech se našim zástupcům zadařilo, ve svých kategoriích shodně postoupili až do finále, z nichž si odnášejí po dvou sadách stříbrných medailí.
Už za brzkých nedělních ranních hodin se polepená sestava rezervních juniorů sešla na nepopulární hale na Zličíně, aby mohli odpořádat svůj první a (díky bohu) poslední turnaj sezóny.
Do prvního utkání jsme naskočili hned s úderem osmé ranní proti Red Dragons a mírná rozespalost byla na obou stranách znát. V průběhu první třetiny se ale síly na obou stranách doslova probudily a v polovině 9. minuty otevřel skóre Sabák a na konci periody ještě korigoval Jeřábek s Rybáčkem. Druhá třetina už byla v tom správném tempu a hra oku diváka musela lahodit. O osobní souboje nebyla nouze, emoce vřely a hra na obou stranách byla velmi vyrovnaná. To nám soupeř dokázal i brankou po naší nepovedené přesilovce. Od stavu 2:1 jsme ale za delší konec tahali my a to i díky rychlé a esteticky pohledné reakci Hroudy, který doslova vypálil všechny pavučiny z pravého vinglu. Do konce zápasu jsme ještě dokázali poupravit skóre dvěma brankami a bez nervů si tak vybojovali důležité tři body.
Do dalšího zápasu nás čekal první soupeř sezóny Stochov (který jsme v letošní premiéře porazili 9:0, tahle poznámka redakce se Vám asi bude hodit). Utkání jsme zahájili poněkud ostudně a to vyloučením Karáska ve 35. vteřině. Početní nevýhodu jsme poctivým bráněním zvládli a rovnou se dostali do vedení zásluhou Jeřábka. Následný vývoj zápasu byla ale spíš noční můra z Nedašovské. Z trestného střílení jsme byli náležitě a stylově potrestáni a v následující třetině se soupeř dokonce dostal do vedení. Těsně před koncem druhé části ale zasáhl dobře postavený Vachuška a bylo opět srovnáno. Co jsme si mohli odpustit bylo následné gesto Flégra směrem ke střídačce Stochova, které bylo náležitě odměněno trestem na 2+10 minut, což týmovému morálu moc nepřidalo, spíš naopak. Těsně před 30. minutou totiž soupeř pohlednou střelou na vzdálenější tyč prostřelil Flajzara a získal tak nakonec rozhodující vedení v zápase, které ani náš závěrečný tlak nedokázal prolomit a stali jsme se tak prvním týmem sezóny, který podlehl Stochovu.
Na závěr bych si dovolil vyšvihnout poděkování Vachuškovi a zejména Rybáčkovi se Stašákem, kteří si přidali pořádání zápasů navíc, zatímco ostatní odešli. Krásný příklad týmovosti a obětavosti, kéž by to tak měli všichni. Díky pánové!
Autor: Jan Pauček
