Další kolo dorostenecké soutěže proběhlo v našem kraji. Cestování proto bylo přívětivé, pouze na pražské Vinohrady, kde na nás čekalo domácí SKV a TJ Slovan Havířov.
Sezona letních turnajů nezadržitelně startuje a dalším oblíbenou destinací se stal Liberec, kde nás v rámci turnaje Nisa Open reprezentovaly dva celky elévů.
Naše cesta turnajem započala v pátek 26. května, kdy jsme vyrazili z Prahy. První zápasy nás čekaly hned po příjezdu a přesto, že jsme z nich odcházeli v obou případech poraženi, tak byl náš výkon velice dobrý a jediné, co nám chybělo, byla přesnost zakončení. Pauzu mezi zápasy jsme vyplňovali celodenní hrou, ve které jsme soupeřili proti našemu druhému týmu o velkou odměnu. Poslední zápas pátka skončil remízou, kdy jsme dokázali udržet krok s Benešovem.
Další den, tedy v sobotu, jsme nastoupili do trojice bitev. Po snídani jsme dokázali urvat výhru proti Dobrušce, kdy jsme díky výbornému vstupu do první třetiny udrželi dominanci po celou hrací dobu. V druhém zápase jsme naopak nedokázali zachytit tempo Litvínova a zaslouženě tak padli. Po šestihodinové pauze nás čekal předposlední zápas turnaje - hned v prvních dvou minutách jsme dokázali za záda brankáře Sparty vstřelit tři góly. Podpora fanoušků nám pomohla udržet toto nasazení po celou dobu a tak jsme si ze soboty odnášeli šest bodů do tabulky.
Třetí a zároveň poslední den turnaje nám přinesl jedinou bitvu, a to proti plzeňské Slavii, kdy jsme i přes velkou snahu nedokázali dát gól a tak zakončili turnaj prohrou. Před cestou zpět na ubytování a následně na odměnu jsme šli podpořit náš druhý tým. Kolem poledne jsme odjeli z Liberce a tímto zakončili celý příjemný víkend.
Za trenéry bych chtěla poděkovat všem účastníkům (nejen z týmu BLACK) za krásný víkend a snahu, kterou dávali do každého utkání. Samozřejmě nemůžeme zapomenout na podporu rodičů, kterým také patří velké díky.
Autor: Emily Maurerová
Jako další v naší sérii letních turnajů nás čekal turnaj Nisa Open, který se odehrává v severském městě Liberec.
První hrací den nás přivítala pořádná porce zápasů. Jedna prověrka za druhou. Je důležité podotknout, že až na výjimku jednoho zápasu jsme se každý zápas prali o výhru a několikrát i úspěšně. Kluci herně nezklamali, snažili se hrát, chtěli mít míček celou dobu pro sebe a hra tomu tak odpovídala.
Druhý den nás čekaly další tři bitvy, kdy byl scénář hodně podobný pátečnímu průběhu. Mezi zápasy nás čekala zábava v podobě fotbalu, pizzy, hledání QR kódů a klasicky provozování trenéra. (Ti však byli obrněni odolností.) Večer náš čekala hra: “Co by nikdy neřekl…” Zde padlo i pár klenotů a pak hurá na kutě.
Poslední hrací den na nás zbyl poslední zápas, který jsme odehráli hned ráno. Zápas udělal velmi zvláštní tečku za turnajem, kdy snad poprvé v historii zůstala celá střídačka v klidu po celou dobu zápasu. Respekt.
Turnaj byl moc fajn. Věřím, že každý kdo se zúčastnil, se mnou bude souhlasit. Herně jsme zase o kus vyrostli a mezi zápasy to byla klasická porce srandiček a vtípků. Děkuji Elišce za spolutrénování a Danitovi za svěření eskadry. Děkuji rodičům za podporu a za fandění, ať už byli v Liberci s námi, nebo posílali energii na dálku. A poslední díky patří klukům za to, že všechno zvládli a ještě s takovým swagem. Westside a šáteček.
Autor: Matěj Ďurina