Sezona se blíží ke svému závěru a jedním z posledních panteřích želízek v ohni byli elévové, kteří se o víkendu naposledy představili v ligových soutěžích.
Sezona se blíží ke svému závěru a jedním z posledních panteřích želízek v ohni byli elévové, kteří se o víkendu naposledy představili v ligových soutěžích.
Poslední turnaj Starších žákyň BLACK v letošní sezóně se nesl v pohodovém duchu a ve znamení slunného počasí na Kotlářce.
V sobotu 13. dubna se tým našich nejmladších #princezen vydal na poslední turnaj do Kutné Hory.
Poslední dvě kola našeho středočeského putování znamenala kromě výletu až k benešovskému pivovaru také nepříjemné ranní vstávání. To jsme se ztrátami na životech zvládli, stejně jako samotné spiely, do kterých nás hnala i na Benešov hodně netradiční podpora z tribun – společně s bubny a vlajkami!
Obě družstva elévů si o víkendu mohla užít trochu rozumnějšího vstávání – nečekalo je totiž žádné velké cestování, neboť turnaje se odehrály v pražských halách na Barrandově a ve Střešovicích.
30. ledna jsme se vydali na další letošní turnaj, tentokrát do haly na Barrandově. Čekaly nás hned dva zápasy proti přítomným týmům Olympu a po jedné bitvě s Dobříší a pořádající Spartou.
V úvodní bitvě jsme se střeli s Dobříší a byl to zápas ve stylu nahoru-dolů. V osobní hře jsme byli přeci jen o něco lepší a brzy jsme se dostali do vedení, druhá polovina byla nicméně z naší strany horší a Dobříš naopak svou hru zlepšila, díky skvělému Martinovi v bráně ale na vyrovnání nebo obrat ve skóre nedosáhla a na úvod jsme si tak připsali výhru.
Před utkáním z prvním ze dvou výběrů Olympu jsme měli delší pauzu na občerstvení a po ní řešili nečekaný problém – na svačině se nám zapomněl brankář Martin, který nakonec dorazil doslova na poslední chvíli, tedy v okamžik, kdy už byli všichni protažení a připravení na úvodní buly. Stejně jako ostatní zápasy proti Olympu byl i tento plný emocí jak na hřišti, tak mimo něj. Od začátku jsme v něm měli lehce navrch a to zejména ve hře do obrany, díky které se nám dařilo držet si soupeře od těla. Přestávkové vedení ještě podpořila výprava spoluhráčů z Elévů 2012, která přijela na Barrandov fandit, a i díky nim jsme dosáhli na v pořadí druhé vítězství.
Další pauzu místo na svačinu tentokrát malí Panteři využili spíše na všemožné běhací aktivity a podobným způsobem vstoupili i do následujícího zápasu, opět proti Olympu. Bohužel naše aktivita nevydržela věčně a byť jsme například v úvodních minutách soupeře nepustili ani na vlastní polovinu, postupem času jsme začali ztrácet půdu pod nohama a poločasovou ztrátu už jsme dotáhnout nedokázali.
Únava se navíc projevila i v závěrečné bitvě s domácí Spartou, která byla většinu zápasu jednoznačně lepší a nám se nedařilo se s její aktivitou, pohybem a množstvím zakončení srovnat. Občas se nám navíc lepila na paty i smůla a tak jsme turnaj zakončili porážkou a jediným vstřeleným gólem.
Autor: David Förster
V neděli 30. ledna se konal další turnaj elévského výběru 2012, a to přímo v kolébce českého florbalu – na Tatranu. Na programu měly být čtyři zápasy, ale kvůli současné situaci se to smrsklo na pouhé dva. Ještě, že je florbalová komunita tak přátelská. Nebyl žádný problém během pár minut domluvit ještě jeden přátelák navíc. Sestava nám hýřila hráči z více kategorií, no posuďte sami: opravdu kovaní elévové byli pouze dva – Kuba a Patrik, elévy z kroužku na Zličíně reprezentovali Matyáš a Tobiáš, za mladší žákyně pak Viola s Verčou a konečně za přípravku – Fíla, Tadeáš, Matěj, Jiřík a Matouš. Hlavně pro těch posledních pět jmenovaných to byla zkušená s velkým Z.
Prvním soupeřem nám byl domácí tým Tatran Střešovice. Zatímco mezi elévy a mlžkami panuje bojovná nálada, v hloučku přípravkářů se objevují náznaky nervozity. Během zápasu se bohužel trošku hledáme, přeci jen hráči z jednotlivých kategorií toho spolu moc neodehráli. Soupeř naopak působí více kompaktněji a tak zaslouženě vítězí.
Druhým soupeřem jsou nám Kralupy Wolves. A protože v zápase s Tatranem prohrál náš sok prakticky stejným rozdílem jako my, očekáváme velmi vyrovnané a tak i atraktivní utkání. A musím říct, že očekávání se do puntíku vyplnilo a to nejen předvedenou hrou, ale i výsledkem. Asi nikdo z přítomných nepřál ani jednomu z týmů prohru. Na světě tak byla zasloužená remíza.
No a jdeme na poslední zápas s týmem Red Dragons Hořovice. Jak už jsem výše uvedl, jednalo se o přátelské utkání s týmem, který hrál na vedlejším hřišti souběžně probíhající turnaj. Zápas je to nahoru dolu, šance střídá šanci a to na obou stranách. Na konci zápasu se více raduje soupeř, ale kdybyste mě zabili, konečné skóre prostě nedám, ale o moc to nebylo. Šlo opravdu hlavně jen o hru samotnou, vyzkoušet si, co umíme a jak co platí na jakého soupeře. A tak by to vlastně v mládežnických kategoriích i mělo být, hlavní je hra a zábava z ní, až pak někde vzadu výsledky.
Nakonec bych se rád vrátil k začátku článku, a to přímo k tomu velkému Z pro přípravku. Musím je moc pochválit, turnaj zvládli parádně a sami si přišli na to, že větší hráči už prostě tak lehce obejít nejdou a je potřeba více využít nahrávek. Další pochvala míří na úplně všechny hráče, kteří ač z různých tréninkových skupin, na hřišti i mimo něj působili opravdu jako jeden tým. A v neposlední řadě pochvala pro rodiče a fanoušky Panthers, kteří vytvořili opravdu parádní atmosféru, hlavně v posledním utkání, kdy svými hlasivkami museli přeřvat i hořovický buben. Po turnaji ještě společně s několika hráči vyrážíme zafandit elévskému áčku na Barrandov a další den plný florbalu je za námi. Doufám, že jste si ho užili stejně jako já.
Autor: Dan Horna