Po předchozích turnajích, kdy se občas holky sešly v počtu 4 hráček do pole, jsme nyní dali dohromady již dvě lajny, což je skvělý pokrok. Před úvodním zápasem bylo třeba vybrat první statečnou, která půjde do brány. Nikomu se ale nechtělo a tak muselo nastoupit losování. Nejméně štěstí měla Nikola, které se do brány ale vůbec nechtělo a tak se muselo ještě trochu přesvědčovat a uklidňovat, ale dobře to dopadlo. Na další zápasy už pak byla o chytání i docela rvačka, což si musíme pamatovat do příštího turnaje, že to v té bráně není zase tak špatné. :-)

Na hřišti jsme byli jako první a tak jsme ho mohli plně využít na rozcvičku. Trochu už jsme se báli, kde jsou soupeřky, když dveřmi začaly proudit holky, které by se výškou neztratily ani v dorostenkách. A všechny v bílém. Trenér šel tedy zjistit, jestli mají náhradní sadu (přeci jen jsme byli domácí, tak to za pokus stálo), ale očekávatelnou odpovědí bylo "a rozlišky by nebyly?" To my jsme ale na podobné situace připravení a tak holky ještě rychle utekly do šatny a přiběhly v červených tričkách.

Zápas se hrál v očekávatelném rytmu, kdy soupeřky byly jednoduše zkušenější a docházelo i ke komickým situacím, kdy naše hráčky mohly takřka probíhat soupeřkám mezi nohama. Zkrátka na podobné zápasy musíme ještě vyrůst. Mezi zápasy se mezi rodiči rozlila vlna uklidnění, když se dozvěděli, že místní bufet je otevřen. Došlo k rychlému nájezdu na kávu a párky v rohlíku a mohlo se v klidu pokračovat v turnaji.

S dalšími soupeři byly zápasy někde méně, někdy více vyrovnané, ale výšková převaha už naštěstí nebyla nikdy tak dramatická. Někdy jsme byli blízko vítězství, někdy jsme byli blízko vysoké porážce. Každopádně vždy jsme se snažili hrát co nejlépe jsme mohli a na co nám síly stačily.

Myslím, že holky si turnaj užily a zase se o kousek posunuly ve svých florbalových dovednostech. Rozhodně musíme zapracovat na obraně (stále ještě trpíme začátečnickým nepochopením slavného hesla, které si vykládáme stylem "všichni na jednoho") a jako úkol do příště si dáváme, že budeme vědět, jak máme přistoupit k rozehrávce. :-)

Díky všem a omlouvám se za pozdní dodání reportu.

Autor: Jan Tůma