Jednou z nich byl Ondra Přib, pro kterého to byla premiéra nejen v naší rezervě, ale i v celostátní soutěži mužů. V dresu rezervy se objevili i narychlo povolaní, Macejko a Daneček (ten sháněl věci necelou hodinu před zápasem). Ale vraťme se k zápasu. Že budou stát borci z Kladna v hlubokém bloku a občas podnikat rychlé brejky, to bylo jasné všem v hale. Takovýto styl hry nám nevyhovuje a přesně to dokumentuje první třetina. Ujímáme se vedení po standardní situaci, skóre otevírá Lombi tentokrát hrající v obraně. Přichází uspokojení, chyby v rozehrávce a nejednou má soupeř více ze hry a Zeke plné ruce práce. Klasika, skóre po první třetině 1:2 (proti sedmi borcům).
Druhá třetina, válec. Trefují se všichni noví hráči v sestavě. Z toho má největší radost kapitán, protože se utěšeně plní týmová pokladna. Za dvacet minut hry se trefujeme 10x (??) a otáčíme skóre na 10:3. V poslední třetině tempo opadlo úplně a zápas se dohrával. Přesto jsme ještě třikrát inkasovali, ale vždy jsme dokázali gólově reagovat. V hledišti probíhají sázky, kdo z našich hráčů nedokáže skórovat a kapitán se tajně modlí, aby se to povedlo někomu z hráčů třikrát a ten opět přispěl do týmové pokladny. Necelá minuta do konce. Z lavičky se ozývá „Kouči, pusť nás tam a my dáme ještě gól.“ Přerušení a já říkám „Jde tam ještě jednička.“ Štěpán s Jarýnem si mění hokejky a skáčou na plochu. Pozor, jeden je pravák a druhý hraje na opačnou stranu. Balónek získává Pepa a posílá přihrávku na Štěpku. Klička a zasunutí pod gólmana. Akce večera. Že by špatně zahnuté hokejky?? Kdo neviděl, neuvěří!!! Konečné skóre 15:6 a Štěpka nakonec jako jediný docílí hattricku a sám tak přispívá vydatně do týmové pokladny.

V neděli nás čekal mnohem silnější soupeř. Do Hostivic přijeli kluci z Vinohrad, kteří okupovali třetí místo tabulky. Zápas začínal nezvykle až v 21 hodin, po úspěšném zápase našeho elitního mužského týmu a zápase našich princezen proti Chodovu. Díky několika omluvám jsme museli tým doplnit o Polciho, Johna a Márta, kteří si odpoledne střihli zápas za áčko. V bráně se opět po několika zápasech objevil Kobzič. Zápas začal již klasicky pro náš tým. Pomalá rozehrávka a chyby v ní nahrály soupeři a ten do poloviny první třetiny odskočil do vedení 3:0. Nám se příliš nedařilo dostávat na dostřel obrovského gólmana soupeře. Chvílemi mi to přišlo, jako bychom hráli na plachtu. Přesto se nám v patnácté minutě (během jedné minuty) podařilo skóre srovnat. To byl pro soupeře docela šok a od té doby byl zápas vyrovnaný po všech stránkách. Když ještě před koncem první třetiny proměnil nádherný pas od kapitána Daneček, odnášeli jsme si do pauzy dokonce vedení 4:3.
Druhá třetina byl především souboj o střední pásmo a prosadili se pouze Vinohrady krásnou střelou do vinglu. Několik soubojů po zásluze oceněno dvěma minutami a remízový stav odpovídal stavu na hřišti. Třetí třetina probíhala v duchu druhé. Nám se podařilo po standardní situaci strhnout vedení na svou stranu. Soupeř na to reagoval zvýšenou aktivitou na naší polovině a po důrazu před brankou se jim podařilo necelé čtyři minuty před koncem zase stav otočit v jejich prospěch. Po našem timeoutu jsme rychle přešli na hru v šesti a podařilo se nám skóre srovnat. V samotném závěru každý z týmů mohl rozhodnout ve svůj prospěch a určitě se nehrálo na jistotu bodu.
V prodloužení stojí za zmínku snad jen problémy s časomírou, která několikrát zastavila hru. Gólu jsme již nedočkali a tak došlo na samostatné nájezdy. Těch z naší strany ujali Polci, Štěpka, John v tomto pořadí. Kobzič první nájezd chytá, Polci proměňuje. Druhý nájezd soupeř proměňuje, ale Štěpka také dává také. Kobzič třetí nájezd chytá a tak získáváme druhý bod do tabulky.

Děkujeme všem divákům, kteří přijeli kluky opět podpořit.

Autor: Míla Mattes

Panthers Praha - Kanonýři Kladno B 15:6 (1:2, 10:1, 4:3)
Panthers Praha - Sokol Královské Vinohrady B 7:6pn (4:3, 0:1, 2:2, 0:0)