První utkání s Kolínem měla být pomyslná rozehrávka na výrazně těžší druhé utkání se Slavií. Samotný úvod jsme si ale hned zkomplikovali hrou ve vlastním malém brankovišti a po pouhých 42 vteřinách jsme čelili trestému střílení. Na to narychlo Sama vystřídal Mára, který první výrazný pokus v zápase zlikvidoval a v první minutě se tak skóre neměnilo, stejně tak se kromě jednoho neproměněného vyloučení soupeře v první periodě nestalo nic. Brankový účet tak otevřel až Honza Krečmer v 16. minutě. Na jeho gól o 5 minut později dokázal Kolín ještě odpovědět, ani ne minutu na to nás ale opět do vedení poslal Tlach a před druhou sirénou naši třetí branku přidal Vorel. Třetí část se už nesla trochu v duchu dohrávání zápasu a ačkoliv na 4:1 ještě zvyšoval Stibor, za zmínku rozhodně stojí další tři naše neproměněné přesilovky. To nás ve výsledku mrzet nemuselo, skóre se dále neměnilo a z prvního zápasu jsme tak odešli vítězně.

Ve druhém zápase nás čekala již zmíněná Slavie, která je shodou okolností jedním z týmů, který teoreticky ještě může narušit naše snahy o co nejvyšší umístění, o důležitosti utkání tak nebylo pochyb. I do druhého zápasu jsme ale nevstoupili podle představ, kdy soupeř využil do puntíku situaci, na kterou jsme se před zápasem připravovali, a hned po 50 sekundách šel z předbrankové situace do vedení. Pak ale začal úřadovat náš nejlepší střelec dne Čenda, který dvěma góly s rozdílem dvou minut poslal poprvé do vedení nás. Ani to ale nebylo z první třetiny vše, po dalších dvou minutách soupeř opět srovnal ze stejné situace jako napoprvé, na to ale opět dokázal reagovat Čenda, který ještě před první sirénou dokázal Pantery poslat zpět do vedení, které se nakonec ukázalo jako rozhodující. 

Do konce zápasu se nám pak podařilo skórovat ještě třikrát, avšak ten nejlepší dojem ze zápasu pokazil jeho vývoj, kdy soupeř nejprve královsky zprasil na mantinelu Sébu, který díky tomu nedohrál svůj teprve druhý turnaj po zranění, následně nám uštědřil jednu lehce naraženou kostrč, ale při klasickém souboji a faulu z naší strany rozhodně nešel pro decibely ani ostré slovo daleko. Sice se s takovým chováním (které na hřiště fakt nepatří, sorry jako) neztotožňujeme, ale s ohledem na zápasové události existuje pochopení pro situaci, ze které si po zastání se spoluhráče odnesl Sambo osobní trest (tady ty oči přivřu - myšlenka dobré, provedení nešťastné).

Ale jak si říká: "Boží mlejny melou, pomalu a jistě, někteří to vědí a další to zjistěj"... Opravdu melou a nejen díky tomu jsme ze zápasu odešli jako vítězové nejen oficiálně, ale taky morálně. 

Dalších 6 bodů tak znamená další přiblížení kýženému cíli v podobě postupu, navázat ale budeme muset hned příští kolo proti přímému soupeři o druhé místo - Kralupům. 

Díky všem za turnaj, zejména také všem rodičům, kteří opět dorazili ve skvělém počtu a pomohli vytvořit atmosféru, která nám přinesla dvě výhry.

Autor: Jan Pauček