Tradiční červnový turnaj v Brně byl znovu silně z panteří strany početně zastoupen a ani tentokrát se domů Pražané nevraceli s prázdnou - bronzové medaile si odvezli dorostenci, kteří nestačili až v semifinále na Liberec. Přečtěte si ohlasy trenérů nejen z cenným kovem ověšěného družstva, ale i zbytku naší výpravy!
Zatímco jeden soutěžní florbalový ročník skončil, v zákulisí už několik týdnů běží přípravy na ten nadcházející. A Panteři se v něm budou moci těšit na několik velkých a ještě více menších novinek, pojďme si je společně představit.
Ahoj, jsem mamka jednoho eléva a protože jsem holka všímavá, vyhrála jsem soutěž v paměti o jednotlivých skóre každého zápasu a tím jsem za "odměnu" získala možnost napsat report ze Silver cupu Kutná Hora. Jako mamka musím napsat, že atmosféra byla fantastická a kluci hráli skvěle! Dělali nám rodičům obří radost a každý gól jsme s nimi slavili, jako bychom ho vstřelili sami! Hned se mi chce napsat, že byli bezchybní! Prostě matka nooo.
Série letních turnajů pokračovala na přelomu května a června pro Pantery ne tak tradiční zastávkou, tedy Innebandy Cupem v Českých Budějovicích. A na jihu Čech se našim zástupcům zadařilo, ve svých kategoriích shodně postoupili až do finále, z nichž si odnášejí po dvou sadách stříbrných medailí.
Po velké panteří invazi do Brna měl další tradiční letní turnaj z naší strany o něco skromnější zastoupení. Na Prague Games se letos představila pouze družstva dorostu u juniorů, jak se jim dařilo, pak přibližuje trenér obou kategorií Dominik Hudec.
V kategorii dorostenců jsme do turnaje vstoupili solidními výsledky po výhrách 9:3 nad Rafany z Netolic a 5:1 nad Thurgau ze země helvétského kříže.
Druhý hrací den přinesl bohužel první ztrátu bodů v podobě remízy se švýcarským týmem Lucerne a hned dvě zaváhání - první, ještě ve skupině, se švédským Lindås a poté, už ve vyřazovacích bojích, těsná prohra s Gullivers, která nás odsoudila k pokračování v “rezervním” pavouku turnaje.
V této fázi jsme dokázali po bojovném výkonu přejít, po nájezdovém dramatu, přes Třebíč a následně přes Chodov. “Stopku” nám těsně před branami finále vystavil tým Squadra Azzura, kterému jsme podlehli v nájezdové loterii.
Junioři vstoupili do turnaje podobným způsobem jako jejich mladší kolegové - přesvědčivá výhra nad soupeřem ze Slovenska a těsný triumf proti pražskému Chodovu znamenal po prvním hracím dnu zisk plného počtu bodů a slušnou výchozí pozici do vyřazovací části turnaje, pokud bychom ve čtvrtečních zápasech potvrdili naši “formu”.
První čtvrteční zápas přinesl vyrovnanou a nervy drásající bitvu s velice vyspěle a organizovaně hrajícím švýcarským Thunem, kde jsme se v závěru zápasu museli spolehnout na naši hru v power-play a zápas dotáhnout na konečných 3:3, pouhých 15 sekund před závěrečnou sirénou. V posledním zápase skupiny nás čekal soupeř ze Strakonic, kde jsme měli vše ve vlastních rukách, a tak v případě zisku plného počtu bodů mohli vyhlížet “jednodušší” cestu vyřazovacími boji. To bychom ale nebyli my, kdybychom neprohospodařili náskok 4:0 a nakonec byli rádi za remízu 4:4.
V prvním zápase play-off se značná část týmu, která mohla nastupovat i v kategorii dorostenců, vydala na výpomoc proti již dříve zmíněným Gullivers, a tak jsme absolvovali tento zápas proti rezervě Chodova v 10 statečných, kdy to byl snad náš nejlepší zápas do obrany, hlavně co se backcheckingu týče. Na druhou stranu do útoku to už tak slavné nebylo. Vždyť samotný, spíše fotbalový, výsledek 1:0 hovoří za vše. V osmifinále jsme bohužel ztroskotali na fyzické převaze lotyšského soupeře, kterou ani naše florbalovost nedokázala předčit.
Navzdory tomu, že turnaj výsledkově nedopadl podle našich představ, se sluší klukům poděkovat a jsme jako realizační tým s předvedenými výkony spokojeni a máme rozhodně na čem stavět do následujícího období. Děkujeme i všem rodičům a fanouškům za podporu.
Autor: Dominik Hudec