Vstup do zápasu se povedl lépe našim hráčům a diktovali tempo hry, vedení zajistil Jirka Ptáčník, který navázal na střeleckou formu posledních kol a z půlky hřiště tahem zavěsil. Druhou branku ke konci přidal zkušený technik Roman Školník z ne zcela pohodlné pozice a zápas vypadal pohodově. Kobylisy ale přidaly, přitvrdily a my je v jejich snaze dorovnali. A tak to šlo dále... několikrát. Hrálo se opravdu ve slušném tempu a my byli stále více na míčku bez výraznějších chyb, ale chyběla přesnost i klid ve střelbě. Jedno z mála zaváhání (námaz Lubenského) pak soupeř potrestal a již poměrně hustá atmosféra začala ještě houstnout. Třetí třetina pak mohla dopadnout tak, jak mnozí čekali – násilí eskalovalo, ale rozhodčí stále trvali na svojí politice appeasementu, našemu vrchnímu lékaři – Dr. Ježkové se plnila polní nemocnice, a tak začala ty nejvíce raněné přesouvat do márnice, když to přišlo. Začaly se plnit trestné lavice a v jednu chvíli se hrálo 3 na 3. Góly to však nepřineslo, avšak hned jak seminář na téma "rozvoj herních dovedností hráče při sníženém počtu hráčů" skončil, špatně jsme vyřešili sitauci (Jirka Ptáčník nevystoupil proti střelci) Kobylisy vyrovnaly a když pak chvíli poté se ozvala naše bolestná rána – střídání a byli jsme opět ve čtyřech, nevypadalo to vůbec dobře. Oslabení jsme ale zvládli a ve zbývajících necelých třech minutách jsme dvěma přesnými zásahy Janouška a Polcara získali tři body.

Utkání bylo velice bojovné, tvrdé a hlavně v druhé polovině zápasu bylo k vidění množství zákroků a situací, které byly z našeho pohledu za hranou. Kromě množství drobných faulů hokejkou, které jsou pochopitelné, když jeden tým je mnohem více na balonu, tak tam byly zákroky, které vybočovaly z normálu. To jsou ale věci, které nemůžeme ovlivnit a jsme rádi, že můžeme náš tým pochválit za to, že taktové utkání zvládl po všech stránkách maximálně dobře. Mnoho věcí šlo zvládnout lépe a budeme na nich pracovat. Je potřeba ale pokračovat dále s pokorou, protože tento zápas jsme mohli klidně i prohrát. Kromě toho, že i soupeř měl nemálo šancí, které se buď nevešly do brány a nebo je vychytal skvělý Rasťo Mazák, tak naše produktivita by měla být lepší, pokud chceme pomýšlet na vyšší příčky. Stejně tak psychická odolnost v mezních a vypjatých momentech.

Velmi pozitivní je, že dokážeme skloubit bojovnost a nasazení s florbalovou kvalitou a kombinací a soupeře přehrát, i když to není vůbec jednoduché.

Děkujeme také domácím fanouškům, kteří sice byli většinu zápasu vzornými diváky, ale nechali se překřičet tatínkem z Kobylis. Poznali ale, kdy je pravý čas a pomohli tak domácím borcům zvládnout závěr zápasu.

Jelikož druhý tým tabulky SSK Future prohrál s Kutnou Horou, tak jsme se ještě více odpoutali ve vedení. To však bude pro ostatní týmy červený prapor a každý další bude po našich bodech hladovější.

12. kolo Divize, FbC Panthers - TJ Sokol Kobylisy 4:2 (2:0, 0:1, 2:1) online