BLACK zakončili sezonu vítěznou přestřelkou

6. dubna jsme odehráli poslední turnaj v Rudné. Hned v prvním zápase jsme čelili domácímu týmu. I přes pomalejší start jsme dokázali soupeře přetlačit a hned několikrát. Proměnili jsme i pěkné šance. Ke konci utkání soupeř ještě snížil stav, ale o konečné vítězství nás nepřipravil.

Do druhého zápasu jsme nastoupili proti týmu SK Dvojka. Celý zápas jsme se trápili a dělali jsme spousty chyb. Soupeř nás za to dvakrát potrestal a museli jsme tak dohánět. Ke konci utkání jsme však stav dokázali srovnat. Ze zápasu jsme si tedy odnesli alespoň remízu.

Ve třetím utkání jsme se potkali s Kladnem. Do zápasu jsme vstoupili velmi špatně, chyběl nám pohyb a nasazení. Soupeř nás tak v první polovině tlačil a dokázal i proměnit některé šance. Ovšem do druhé poloviny jsme vstoupili úplně jako "jiný" tým. Začali jsme běhat, tvořili jsme si šance a chtěli jsme hrát. Měli jsme spousty šancí, ale chybělo nám trochu přesnosti. Dokázali jsme však smůlu prolomit a stav snížit. Bohužel jsme zápas nedokázali otočit na naší stranu a tak jsme prohráli těsně 2:3.

V posledním zápase v této sezóně jsme se utkali s Kralupy. Do zápasu jsme vstoupili trochu ospale, ovšem po chvilce jsme se do toho dostali a začali jsme konečně proměňovat šance. Vstřelili jsme branky i po hezkých akcích, poté jsme trochu polevili. Soupeř stav snížil, ale nakonec jsme přestřelku dotáhli do vítězného konce.

Chtěl bych poděkovat rodičům za podporu, také hráčům. Byla to náročná sezóna. Věřím, že jsme udělali velký posun a doufám, že to tak bude pokračovat. Klukům přeji hodně štěstí v další sezóně, ještě si však užijí turnaje o prázdninách. Rodičům přeji pevné nervy a také hodně štěstí. Děkuji.

Autor: Michal Derevlanyj

Bronzoví WHITE z Kostelce

Poslední turnaj v sezoně a cestování za hranice Prahy čekalo i družstvo WHITE, které se vydalo až do Kostelce nad Černými lesy. Na místních parketách jsme se v základní skupině utkali se Spartou a Berounem, se kterými to byly dva odlišné zápasy – zatímco v tom prvním jsme pražského rivala téměř k ničemu nepustili a zvítězili, v utkání s Berounem byl naopak lepší soupeř, jehož vedení jsme nedokázali srovnat. V utkání o třetí místo nicméně přišel směrem dopředu znovu poctivý výkon a díky dechberoucí koncovce zápasu jsme z něj odcházeli s vítězstvím a bronzem na krku.

Díky všem za odmakané zápasy a vlastně i celou sezonu!

Autor: Jan Martinek

Happy end pro RED

Neděle 7. dubna byla pro tým RED opravdovým vrcholem sezóny. Zaprvé to byl poslední turnaj 5+1 v sezóně, zadruhé jsme se poprvé podívali do třetího koše a zatřetí jsme hráli zase tak trochu doma na Lužinách, i když pořádajícím týmem byl tým Olympu. Na začátek se sluší říct, že jsme pořadatelům trošku zachránili zadek, protože se marně sháněli po snižovačích, tak jsme jim zapůjčili ty naše. Další příjemností bylo, že dva rozhodčí byli z Panthers a musím říct, že zápasy odpískali výborně, a to neříkám jen proto, že Paučis i Jéža patří do panteří rodiny. I v ostatních zápasech nebylo vidět žádných sporných situací, a to je vždy vizitka toho, jak zápas vedou právě rozhodčí.

Pojďme již ale k samotnému turnaji. Asi nemá cenu se tu rozepisovat, jak dopadl jaký zápas. Zaprvé to není v této kategorii ještě tolik důležité a zadruhé jsem měl opravdu problém si i vzpomenout, jak to vlastně dopadlo. Nebýt aplikace, tak to možná ani dohromady nedám. Pro mě byl důležitý výkon našich borců. A za mě jsem na kluky strašně hrdej. Za tenhle rok udělali všichni obrovskej pokrok, a to teď nemyslím jen herně, ale i nastavením v hlavě. To, jak se dokážou semknout a jak naplno odehráli všechny utkání je prostě paráda a mám z nich opravdu radost. Daleko více vnímají pokyny trenérů, mluví spolu na hřišti, baví se mimo hřiště. Vyrůstá nám tu bezva partička.

A rodiče? To je další banda nadšenců a všem moc děkujeme za podporu. Doufám, že jsme Vás celou sezónu bavili a stejně jako my, se těšíte na tu další. A ještě jedno malé shrnutí od jednoho z rodičů: „Dane, musím teda říct, že dneska mě to hrozně bavilo“. A vo vo vo tom to je. Teď nás to hlavně musí bavit, výsledky nás budou zajímat později…

Autor: Dan Horna