BLACK na Vinohradech udrželi koš

10. března kluci odehráli předposlední turnaj v této sezóně na Vinohradech.

První zápas jsme odehráli proti domácímu týmu a celý se odehrával v ospalém duchu. První polovinu jsme se trápili, dělali jsme spousty chyb, ze kterých nás soupeř potrestal. Do druhé poloviny jsme vstoupili trochu lépe, vytvořili jsme si i nějaké šance, ale bohužel je nedokázali proměnit a tak jsme nakonec ráno těsně padli.

Druhé utkání bylo dost v podobném duchu jako předchozí. Soupeř nebyl příliš aktivní a my jsme si nedokázali vytvořit příliš šancí. Bohužel naše chyby znovu soupeř potrestal a tak jsme zápas prohráli znovu těsně, tentokrát 1:2. Do třetího klání jsme vstoupili trochu lépe. Začali jsme si nahrávat a hlavně jsme se začali hýbat. Tvořili jsme si spousty šancí, ale i tak nám trvalo, než jsme se dokázali prosadit. Nakonec jsme však utkání dotáhli až do vítězného konce.

Poslední utkání jsme odehráli proti Tatranu. Do utkání jsme vstoupili velmi špatně, protože jsme se báli zřejmě červených dresů. Soupeř nám dal rychlé branky po našich chybách. Poté jsme se konečně probrali a začali jsme hrát. Zápas jsme začali otáčet, šance byly na obou stranách a měli jsme spousty příležitostí, které jsme ale znovu nedokázali proměnit a to nás také stálo vítězství. V poslední minutě jsme navíc dostali branku, na níž již nebyl čas reagovat a tak jsme nedělní program zakončili porážkou.

Kluky bych chtěl pochválit za výkon a nasazení hlavně v posledním zápas, kde jsme podali velmi dobrý výkon i přesto, že jsme ho nedotáhli do konce. Děkuji rodičům za podporu a budeme se těšit na následující poslední turnaj.

Autor: Michal Derevlanyj

Předposlední výjezd WHITE

Na ranní zápas čekal Mladší žáky WHITE soupeř ze Slaného. Přes všechen náš tlak Barracudas neustupovali a naopak chytře pokaždé využili chaosu, abychom nemohli odskočit o příliš velké konto. Nakonec oproti všem očekáváním a divokým představám backhandový výstřel, který naší brance vymetl pavučinky, srovnal stav a tak jsme na úvod remizovali.

V druhém klání na nás čekal Olymp a věděli jsme, že jsou fyzicky zdatnější, ale chtěli jsme využít větší šikovnosti na hokejkách. Důležitost zápasu, který dost zamíchá pořadím ve skupině, jsme cítili. Avšak možná i proto jsme se při ztrátě jeho otěží nechali zaskočit. Posledním hřebíkem do naší rakve bylo několik zmatených situací, které i s uvědomělým důrazem zápasu, začaly rychle pracovat s naší hlavou, než jsme vítězství s Olympem zahodili.

Důsledkem druhého zápasu jsme hráli o sestup. Do utkání proti nám nastoupila Sparta. Při poradě jsme byli pevně rozhodnutí neopakovat stejnou chybu, motivováni touhou po vítězství jsme se vrhli do víru boje. Začali jsme okamžitě a velmi rázně. Soupeři jsme nepustili ani metr zadarmo a dařilo se nám těžit ze všech chyb. Lehce za druhou polovinou nám bylo zřejmé, že tento zápas Sparta obrátí už jen stěží. Avšak abychom i závěr zápasu dokončili s hvězdičkou, aspirovali jsme na to udržet naší brankovou čáru neposkvrněnou kulatým nesmyslem. Úkol se nám sice nepodařilo splnit, ale to nejdůležitější - vítězství, jsme si odnesli.

Autor: Filip Urban

Remízový den

V sobotu 9. března vyrazil tým elévů RED do nedalekého Berouna na předposlední turnaj 5+1. Ráno jsme s Forestem a Ďurdou nabrali na Lužinách Probsíňa a Rogala, jinak zbytek dorazil s rodiči v plném počtu, takže atmosféra byla opět parádní a bouřlivá. Vím, že rodiče chválím vždy až na konci, ale nyní už musím na začátku, protože tohle mě prostě baví. Vždy se těším, že fajn pokecáme, dozvím se spoustu nových věcí a o podporu v hledišti nemáme rozhodně nouzi. A že si zas rodiče užili dramatických chvil, takže jejich hlasivky dostaly opět zabrat.

Když tedy půjdeme na jednotlivé zápasy, pak výsledkově z toho byly tři remízy (Tatran Kostelec, Sport Eden Beroun, Florbal Chodov) a jedná těsná výhra (SK Dvojka). Z toho je jasné, že každé utkání bylo dramatické a museli jsme bojovat do posledních vteřin. Jasně o tom vypovídá poslední zápas s SK Dvojkou, kdy soupeř snižoval minutu před koncem na rozdíl jediné branky, a tak jsme neměli opravdu v žádném zápase chvilku na nějaký odpočinek. Což je vlastně správně, odpočívat na hřišti se nemá za žádného stavu, na to mám střídačku. Kluky ale musím pochválit, je vidět, že je to baví, makají a užívají si to. Je samozřejmě pořád na čem makat, ale od začátku sezóny je tam obrovská změna v tom, že si kluci čím dál víc nechají říct a daleko více ty naše trenérské pokyny vnímají a zkouší to. I když to, že se máme více tlačit před bránu, se povedlo přetavit v nějaké ty góly až v posledním zápase.

Těším se opět příště, doufám, že i Vy.

Autor: Dan Horna