Do druhého zápasu jsme šli s tím, že nás jakákoliv výhra posune na první místo ve skupině. Zápas jsme na útočné polovině začali svižně, ale dlouho nám trval návrat do obrany a tak jsme z brejku inkasovali první gól. Brzy na to jsme dokázali ze standartky odpovědět, kdy se krásnou střelou na zadní tyč prosadil kdo jiný, než Míša Petráň. Ale pak převzal otěže zápasu soupeř a jen díky Tomášovi v bráně jsme nedostali gól. Přesto jsme do poločasu gól dostali. Ve druhé části jsme nezlepšili naší hru směrem dopředu a soupeř měl díky tomu mnoho šancí. Nakonec jsme vyrovnali, kdy se po parádní akci ,,Já na bráchu, brácha na mě!,, prosadil mladší z bratrů Petráňů gólmanovi mezi nohy. Poté šli oba bráchové sami na branku, ale tentokrát jim prach zvlhl, a tak se ukázalo staré dobré pravidlo nedáš - dostaneš. 20 vteřin před koncem soupeř vstřelil vítězný gól.

Do posledního zápasu naší sezóny jsme vstoupili s takovým stylem, že jsem tomu ani sám nevěřil. Rychle jsme dali první tři góly a vypadalo to, že to bude snadný zápas snad i s nulou vzadu. Ale sotva jsem si vzpomněl na nulu hned jsme dostali gól. Poté svůj hattrick uzavřel Míša Petráň, opět po skvělé individuální akci. Ale nedokázali jsme odskočit, tak jako na začátku a soupeř nás začal dotahovat. My jsme se toho zalekli a úplně vypadli ze zápasu. Chodov tedy šel do jednogólového vedení. Poté jsme hráli bez brankáře a to se vyplatilo. Zápas v normální době skončil 6:6. Nájezdy pro nás moc slavně nedopadli, neboť z trojice Ďurda, Max, Vojta dal nájezd jen první jmenovaný. Zato soupeř dal všechny tři a zvítězil.

Díky klukům za celou sezónu, kdy mnohdy zahráli neuvěřitelné zápasy, ale ty se střídali s těmi slabšími.

.