Těžký začátek a unavený konec.

Na další turnaj jsme se vypravili na kluziště v Třebešíně. Led sice v hale nebyl, ale rozdíl by poznal jeden z dvanácti bruslařů. Sestava byla mírně oslabená díky podzimním prázdninám a myslím, že někteří z nás těm, co jsou na prázdninách, trochu záviděli, jelikož dnešní počasí zkrátka nebylo stvořené pro halové sporty. První zápas nás čekal Tatran Střešovice a byl to velice kvalitní zápas se spoustou šancí na obou stranách. Bohužel měl Tatran trochu více štěstí a my jednoho hráče, který zapomněl hlídat svého protihráče v brankovišti.

Druhý zápas pak byl z kategorie těch trochu zbytečných. Soupeř evidentně nejen že neměl svůj den, ale neměl ani svůj rok. Balonek jsme soupeři skoro nepůjčili a když už na chvíli ano, tak jenom proto, abychom jej mohli znovu vybojovat. Zápas jsme stále hlídali a přidali i několik opravdu podařených akcí. Konečný výsledek je asi nejvyšší jaký jsem měl možnost v košové soutěži vidět - 22:2. Ač to na první poslech bude znít zvláštně, tak bych chtěl pochválit gólmana soupeře, jelikož mnoho střel pochytal, ale hlavně si udržel psychiku v normálu v situaci, kdy by se většina dospělých sebrala a šla raději na párek a na pivo.

Poslední zápas nás pravděpodobně chytila únava, možná sebeuspokojení z předchozí střelnice, nebo už nám jednoduše nezbyl střelný prach. Ačkoliv jsme měli na to soupeře přehrát, tak se tak nestalo. Byli jsme bez pohybu, nasazení a vlastně trochu zaskočení, že tyto chyby děláme. Po první polovině jsme si řekli a dost a jdeme hrát co umíme. Provedení nebylo sice tak rázné jako slova, ale i tak byla znát změna a zaslouženě jsme tak zápas vyhráli.

Pochvalu si zaslouží Pepa Nový, který podal (a nutno dodat, že to není poprvé) ve všech zápasech skvělý výkon. Díky kluci a příště už vyhrajeme všechny zápasy.