Ranní zápas s Falconem nás zastihl v náladě 39,16% obyvatel naší malé zemičky, tedy lenosti se zvednout ze zadku a dojít si k urně, respektive pro balon. Falkoni nebyli lepší, ale ani horší a zejména aktivita jejich obránců nám dělala víc problémů, než jsme si dokázali připustit. I tak jsme ale za celý zápas vystřelili přesně dvakrát, což v žádné soutěži na gól nestačí (facebookový Bizár a diváci na zápase Vítkovice-Vinohrady jistě potvrdí), a tak jsme jen smutně koukali, jak se soupeř trefil přesně třikrát. Výkon to byl strašidelný ze všech stran, nezbývalo než všechno hodit za hlavu a soustředit se na důležitý druhý mač.

.

Ten nás postavil proti pražským Athletics (či Tigers, těch tygřích týmů je v hlavním městě nějak moc #originalninazvy) a od začátku to z naší strany bylo tisíckrát lepší než ráno. Byli jsme všude dřív, dokázali jsme si přihrát i na víc jak pět metrů a hlavně jsme šli po gólu, který visel ve vzduchu a byla jen otázka času kdy nám tam něco spadne. Šampaňské odšpuntoval Matěj backhandem poté, co jsme asi minutu a půl bušili do děrovaného nesmyslu někde u brankoviště, než jsme ale stihli doslavit, smolnou ranou k tyči soupeř srovnal. Znovu tak byla řada na nás a znovu to byl Matěj, tentokrát z úniku poté, co ho geniálním krosem našel Albert. Z naší strany to bohužel ale bylo vše, se štěstím i ze strany soupeře a díky hubenému vítězství 2:1 jsme se tak vyhnuli sestupovému zápasu. Speciální pochvalu zaslouží Maty Sabák a Vojta Hegar, kteří jezdili doslova po zadku a trenéři si doteď drtí hlavu v dlaních, že jim nedali do bot krokoměr, mohli jsme tu mít dva rekordy.

.

Ještě před začátkem zápasu o třetí místo s Texasem byl posazen na prvních pár střídání mistr Hucl a jeho kolega Hlaváč. Důvodem bylo opakované napomenutí pořadatelem i trenérem, na které nebrali zřetel a naopak si z toho ještě dělali srandu - té má byt všude dost (i trenéři ocenili závod "tour de žižkov" na pojízdných podložkách za brankou), ale všechno má své meze. Tedy místo 12 hráčů nám zbylo akorát na 2 lajny, což byl ideální počet. Začátek zápasu vypadal slibně, když Marek Linha otevřel skóre prvním gólem zápasu. Texas se toho však nezalekl, naopak přidal na obrátkách a brzy srovnal skóre na 1:1. Poté zasáhl Albert Fryc, který trestal špatnou rozehrávku přesnou střelou. Texas opět dorovnal a navíc i dostal minutovou přesilovku za naše již druhé špatné střídání, ze kterého ustanovil Texas skóre do konce poločasu na 2:3. Po přestávce se kluci trochu probrali a začali běhat, jenomže z toho zase těžil jen Texas, který nahnal vedení na 2:5. V posledních pěti minutách začali kluci dřít, což se nám naštěstí i projevilo na výsledku. Marek Linha vstřelil další dva góly, čímž zkompletoval hattrick a už už to vypadalo, že to dotáhneme na neuvěřitelný obrat, když v tom nám Texas jako poslední hřebíček do rakve zatloukl gól na 4:6. Do konce zápasu už nám balónek Texas moc nepůjčoval, takže skóre se již nezměnilo. Nutno podotknout, že nebýt skvěle chytajícího Kuby, tak jsme od soupeře dostali několikanásobně více gólů.

.

Do příštího zápasu musíme pilovat střelbu a bránění, které nám dělalo obrovský problém ve všech směrech. Děkujeme divákům, kteří nám nepřestali fandit až do úplného konce a doufám, že na příštím turnaji se nám povede lépe než na tomto.

.