Čtyři vítězství, dvě čistá konta a jednoznačný postup z prvního místa. Taková byla základní skupina ženské části Poháru z pohledu Panterek, které na severozápadním tripu neztratily ani bod a mohou se těšit na vyřazovací boje, do nichž za měsíc vstoupí proti Kadani.
Poslední prázdninovou prověrku před blížící se sezonou odehrála o závěrečném srpnovém víkendu družstva juniorů a dorostu. Ta se na turnaji Sobit Cup představila v kategoriích OPEN a slavila shodné medailové zisky – Panteři si odnesli po dvou sadách bronzových medailí.
Úvodní soutěžní zápasy nové sezony nepřinesly panteřím barvám mnoho radosti. V pohárové základní skupině totiž Pražané ze čtyř utkání vyhráli jediné a tříbodový zisk na postup do dalšího kola nestačil.
Poslední předsezonní test dospělých družstev v podobě tradičního turnaje Czech Open skončil symbolickým medailovým zacinkáním. Stříbrné placky si v polovině srpna vysloužili junioři, kteří se v kategorii Open dokázali probojovat až do finále a po vyrovnané bitvě obsadili konečné druhé místo.
Za zvuku Tří sester s námi uhánělo žihadlo pana Lávičky směr Benešov. Po větší odmlce čekal Juniory B jejich závěrečný turnaj sezóny.
Na naleštěné palubovce nás nejdříve čekali hoši až z dalekých Rokycan, kteří nás dokázali pořádně potrápit v minulém utkání pouze v pěti hráčích do pole. Utkání jsme otevřeli gólem již po dvou minutách, když se trefil sváteční střelec Drašnar. Po několika minutách ho následovali mistr laserů Ježil s kapitánem Baumrukem, který překonal gólmana, s lehkostí bílé holubice, z nařízeného trestného střílení. Rokycanští hrozili z ojedinělých průniků, které v druhé třetině nabraly na nebezpečnosti, ovšem s většinou z nich si poradil gólman Máčala nebo dobře blokující hráči. Ve druhé třetině jsme Wolajnykem navýšili náskok a na začátku třetiny třetí to už bylo 5:0, když se trefil Halamíček V. Poslední hřebíček do rakve zatloukl šťastným gólem Tomeš z přesilovky a i přes několik závarů před naší svatyní, kde byl míček neposedný jako zlatonka, se nám podařilo udržet čisté konto a zvítězit 6:0.
Ve druhém utkání nás čekal první Benešov, který nachystal utkání se vší parádou, v hale burácel rozhlas, lavičky v hale se zaplnili nejen na střídačkách a někteří borci si vyzkoušeli dokonce line-up. Zápas to byl jako z jiné ligy. Benešov byl papírovým favoritem, ale nám se dařilo držet jejich tlak na uzdě a poctivým bráněním jsme šance hasili v zárodku. Naopak naše hra dopředu byla úspornější na šance, ale podařilo se nám v první třetině vytěžit z minima maximum. Nejprve se po krásné narážečce prosadil z mezikruží Baumruk a následně ho předčil nebeským vikýřem Vobecký. Do přestávky upravil na 3:0 Halamíček V. a rodilo se překvapení. Benešov musel přidat na obrátkách a to se také ve druhé třetině stalo. Postupným útokem začali benešovští pečlivě rozebírat naši obranu, šroubek po šroubku, až se konečně otevřelo gólové okénko a to hned třikrát. Skóre se vyrovnalo a naši borci začali být trošku nervózní. Ve třetí třetině se začínalo s čistým stolem, žádný tým nechtěl udělat zbytečnou chybu a přes mírně aktivnější Benešov, jsme my překlopili vedení na svoji stranu, když bratři Halamíčkové chytře rozehráli standardní situaci v rohu a vybídli ke skórování osamoceného Lávičku před malým brankovištěm. Benešovští ovšem nehodili flintu do žita a naopak svůj tlak ještě stupňovali, což jsme i přes naše dobré bránění a blokování nezvládli a soupeř třemi góly utkání otočil. Na závěr jsme ještě ve speciálně složené lajně z nejstarších borců snížili Beranem v power play a udělali tečku za velmi dobrým výkonem.
Sezona, která byla zase minimálně o stupeň lepší než ta předchozí, mnoho hráčů stupňovalo kvalitu svých výkonů a především všichni fungovali jako jeden tým, což je to nejdůležitější.
Děkuji za sezónu.