Prvním soupeřem nám byli domácí Maniaci a vstup do zápasu snad nemohl být lepší, když v poslední sekundě první minuty otevřel skóre Rekso po přihrávce Kořena. Kvalitativně šlo o klasický zápas ze třetí ligy, takže se hra přelévala ze strany na stranu, což vyústilo ve srovnání na úvodu 6. minuty. Žádnou další gólovou radost jsme ale do konce periody už neviděli a to zejména i díky výborným výkonům strážců svatyní na obou stranách, ale nutno uznat, že Adam měl práce o něco málo víc.
Druhá třetina vlastně nepřinesla nic a všechno. Skóre se nezměnilo, viděli jsme ale celkem čtyři početní výhody a jedno trestné střílení, ke kterému se postavil Kořen, jeho stahovačka do forhendu však neudělala gólmanovi soupeře žádné větší potíže. Chleba se tedy začal lámat až ve třetí části, konkrétně ve 29. Minutě, kdy se poprvé v dresu Panthers prosadila nejčerstvější posila našich řad Vojta Starý (děkujeme všem zúčastněným za zprostředkování přestupu, byly to nervíky). A aby těch "symbolických" gólů nebylo málo, o 93 sekund později na Vojtu navázal i navrátilec zpoza velké louže Martin Vachuška (jsme rádi, že jsi v USA nezapomněl, jak se to flóčko hraje).
Následně jsme dostali možnost nápravy v nájezdové disciplíně, tentokrát Vojta Starý označkoval tyčku, zadní část gólmanovy helmy, ale od té už vesele putoval mimo tři tyče. Konečné vítězství jsme si pojistili díky Kořenovi, který svůj projektil umístil přesně po pouhých 15 vteřinách početní výhody, která trochu nestandardně vyplynula ze stejné situace jako neproměněný nájezd. Na tu sice navazovala ještě jedna výhodná dvouminutovka, tam už jsme soupeře potrestat nedokázali. Ten naopak ještě kosmeticky upravil skóre 59 sekund před koncem, nic dalšího už se nestihlo - 4:2.
Ve druhém střetu nás čekaly pražské Vosy. A takový úvod zápasu nikdo z nás asi nezapomene, dokonce si troufám tvrdit, že jsme právě přepsali florbalové rekordy, ať už ty národní nebo ty světové! Jen k tomu nemáme moc dostupnou statistiku. Po úvodním buly totiž Riško Rybáček lehce zaváhal se zpracováním balonu a ve snaze vyřešit tuto prekérní situaci fauloval soupeře a po pouhých 3 sekundách už rozhodčí zvedal ruce nad hlavu se signalizací trestného střílení, které nakonec dokázala bez problému zlikvidovat naše jistota v brance Adam.
No a co se týče výraznějších událostí, tak tohle bylo zhruba všechno, co nabídla první část. Do té druhé lépe vstoupily Vosy a podařilo se jim tak váhy přenést na svou stranu. První inkasovaná branka přišla už z kraje 14. minuty a další o dvě minuty později. Svou částečnou sobotní formu pak potvrdil Kořen, který snižoval po přihrávce od Vojty. A i čtvrtá branka utkání padla z panteří hole, bohužel to však bylo po kiksu u vlastní branky, kdy si Kuba Novotný vstřelil branku vlastní a tentokrát už dvoubrankový rozdíl vydržel až do konce prostřední periody.
V té závěrečné se do díla opět pustil výběr z Radlic a po proměněných šancích Buriana a Starého bylo opět vyrovnáno. Nutno uznat, že zápas rozhodně neodpovídal kvalitám třetí ligy a diváci si tak mohli užít náramnou florbalovou podívanou, která vyvrcholila nájezdovým rozstřelem, což pro nás v tu chvíli byla noční můra s ohledem na denní úspěšnost. Tuhle noční můru jsme si ale nepřipustili, Adam za svá záda propustil pouze jeden pokus a naopak v našich barvách úspěšně skóroval nejdřív Tobiáš Burian a následně vítězství zapečetil a velmi úspěšně tak zakončil svůj první turnaj v našem dresu Vojta Starý - 4:3 pn.
Závěrem - 5 bodíků skvělých a těšíme se na příště! Děkujeme také všem rodičům, kteří na turnaj dorazili :)
Autor: Jan Pauček