Úvodní soutěžní zápasy nové sezony nepřinesly panteřím barvám mnoho radosti. V pohárové základní skupině totiž Pražané ze čtyř utkání vyhráli jediné a tříbodový zisk na postup do dalšího kola nestačil.
Další články z rubriky
Poslední předsezonní test dospělých družstev v podobě tradičního turnaje Czech Open skončil symbolickým medailovým zacinkáním. Stříbrné placky si v polovině srpna vysloužili junioři, kteří se v kategorii Open dokázali probojovat až do finále a po vyrovnané bitvě obsadili konečné druhé místo.
Po velké panteří invazi do Brna měl další tradiční letní turnaj z naší strany o něco skromnější zastoupení. Na Prague Games se letos představila pouze družstva dorostu u juniorů, jak se jim dařilo, pak přibližuje trenér obou kategorií Dominik Hudec.
Tradiční červnový turnaj v Brně byl znovu silně z panteří strany početně zastoupen a ani tentokrát se domů Pražané nevraceli s prázdnou - bronzové medaile si odvezli dorostenci, kteří nestačili až v semifinále na Liberec. Přečtěte si ohlasy trenérů nejen z cenným kovem ověšěného družstva, ale i zbytku naší výpravy!
Jakub Rybka: "Známe se už hodně dobře a těžko se můžeme nějak zásadně překvapit. Rozhodují prostě maličkosti."
Po několika měsících v důchodě se na palubovky v panterském dresu vrátil Jakub Rybka. Jeden z pilířů obrany načasoval svůj návrat tak, aby se stihl dostatečně rozehrát před blížícím se play-off. I přes nabitý program, kdy aktuálně tráví hodiny v posilovně a také u video rozboru prvních dvou zápasů série, si na nás našel v press zóně po zápasech čas a odpověděl nám na pár otázek.
Ahoj Kubo, co tě vedlo k tomu, zahodit papuče a nazout zpátky sálovky? Přemlouval tě lodivod Jenšík hodně?
Čau ahoj. No, původně jsem plánoval svůj návrat uskutečnit hned po Novém roce, ale karma si mě našla (za co?!) a já si ukopnul malíček o postel a skoro měsíc kulhal jako Joffreye z Angeliky. S tréňou jsem byl v pravidelném kontaktu, ale určitě mě nějak nepřemlouval. Spíš jsme se bavili o tom, jestli má můj návrat vůbec smysl, aby to nakonec nebylo pro chemii v týmu kontraproduktivní.
Jak se cítíš po fyzické stránce, přece jenom už nejsi teenager a po takové pauze se do toho člověk nějakou dobu dostává?
Hele víš co, florbal se za ten půl rok, co jsem byl mimo, strašně změnil – je to všechno rychlejší a dynamičtější a pořád si na to zvykám. Ale vážně – je to jako jízda na kole. Za těch pár měsíců těžko něco zapomeneš. Samozřejmě se ale bavíme o pozici obránce. Při představě, že běhám na hrotu celý zápas jako třeba Likis bych musel reálně uvažovat o kyslíkovém přístroji a náhradních nohách.
Pojďme k sérii s Traverzou. Ztráty v posledních dvou kolech znamenaly konečné 4. místo, a tedy čekání na tým, který si nikdo z výše postavených nevybral. Očekávali jste, že to bude Traverza?
Bylo celkem jasné, že nikdo z první trojky nebude chtít spáchat florbalové harakiri a loňští “champs“ tak zbydou na nás. Čili žádné překvapení a start jako řemen.
V loňském play-off to byl právě tým doktora Čecháka, který vás vyřadil, myslíš si, že vám loňská série nějak pomohla a budete letos tahat za delší konec provazu?
Určitě to byla pro všechny naše hráče skvělá zkušenost. Loňská série měla náboj, nasazení obou týmů bylo až enormní. Vytvořila se mezi náma celkem solidní rivalita, ale zatím to pokaždé zůstalo v mezích fair play a tak to má být. Loňský rozhodující zápas urvala Traverza především svými zkušenostmi. My si z toho odnesli hlavně ponaučení, že bojácným výkonem ti postup do klína nespadne.
Po prvním hracím víkendu je stav vyrovnaný. I když jste v obou zápasech měli lepší vstup do utkání, Traverza vždy ke konci zatlačila a utkání zvrátila nebo alespoň poslala do nájezdů. Můžeš nám oba zápasy popsat ze svého pohledu?
Budu se opakovat – těžko můžeme čekat, že tak zkušený tým zlomíme vedením o dvě branky. Oni hrají pořád stejně, trpělivě, dělají minimum chyb a zároveň trestají jakékoliv naše sebemenší zaváhání. Ve druhém zápase jsme zlepšili disciplínu a hned to bylo o něčem jiném. Známe se už hodně dobře a těžko se můžeme nějak zásadně překvapit. Rozhodují prostě maličkosti.
Co očekáváš od následujícího víkendu? Bude v neděli některý z týmů slavit postup do semifinále nebo se tak jako loni dočkáme 5. zápasu?
Těžko soudit, ale za sebe říkám, že do Hostivic nepojedu.
Sledovali jste i další série? Tvé osobní tipy na postupující/sestupující týmy?
Abych se přiznal, tak to jde trochu mimo mě. Asi jsem takovej protipól Likise, kterej stráví hodinu před zápasem v šatně neskutečně důkladnou kontrolou všech možných tabulek a statistik. Když ho vzbudíte o půlnoci, tak vám je schopen vyjmenovat posledních 5 typů hokejek, se kterýma hrál nějakej klakssson ve Švédsku. A ještě mu to přijde normální.
Na závěr máš samozřejmě možnost vzkázat cokoli rodičům, fanouškům, soupeři či spoluhráčům.
Noháči, musíme si udělat zase pěknou fotku, ať máme nějaký vzpomínky! :)
Díky za rozhovor!