Zaprvé hrajeme tedy mimo Prahu, zadruhé máme první zápas až v 11:30, takže jsme se mohli na dnešek i pořádně vyspat a nakonec ani netušíme, jak kvalitní týmy nás tu čekají a v hlavách hráčů tak panují obavy. Navíc zklamal trenér hned při příjezdu, protože zapomněl na odměnu za postup v podobě zmrzliny a omluvy, že čekal, že tu bude bufík, hráče vůbec ale vůbec nezajímají. No nic, zmrzlina tedy nebude a my jdeme na to.

Prvním soupeřem nám není nikdo jiný než opět Bohemka (FbŠ Bohemians DDM Praha 7), náš nejčastější soupeř. Kluci nastupují s velkým respektem, je to ta Bohemka, která dokázala z našeho koše již před námi postoupit. Obavy z našeho prvního vystoupení ve vyšším koši jsou však brzy rozprášeny naším prvním gólem, pak následují další a další, střelecký účet se nakonec zastavuje na čísle pět. Vzadu máme oporu v podobě našeho úžasného gólmana Fíly, který opět neinkasuje a první jasné vítězství je tak na světě.

Z kluků to spadlo a na dalšího soupeře už se těší tak, jak jsme my trenéři i rodiče zvyklí. A je jím tým Prague Tigers Grey. Panteři, namlsaní úvodním úspěchem, do zápasu vlítnou a brzy vedeme. Kdyby mi někdo v tu chvíli řekl, že už další gól nepřidáme, zaťukal bych si na čelo. Kluci totiž byli v laufu, ze kterého je bohužel srazil první gól soupeře. Než jsme se stačili oklepat dostáváme gól vyrovnávající. Vyrovnaná bitva pokračuje dál a graduje, když si soupeř bere 14 vteřin před koncem prvního poločasu time. Trošku zvláštní volba, ale i tak se v první půli už nic nestane. V druhé půli bitva pokračuje, šance střídá šanci a jen jediná se ujala a byla to bohužel ta soupeře. Po konci zápasu však přichází moment, na který bych ale rád upozornil. Všechny góly nám totiž vstřelil jediný hráč, který přišel na lavičku a trenérovi hlásí: Tak jsem Vám zase vyhrál zápas. A jaká byla odměna za takovou aroganci? Trenér tohoto hráče prakticky nesundal ze hřiště! Tohle se u nás nestane, my hrajeme jako tým! Ještě bych tedy rád představil ten dnešní – 2 lajny: Honzík-Jiřík-Šimon a Kuba-Matěj-Viktor a v bráně naše opora Fíla.

Do posledního zápasu jdeme trošku zklamaní, ale není se co divit, další postup byl opravdu blízko. Nejvíc zklamaný je asi Fíla, ten kluk prostě nerad prohrává, a ještě o něco míň rád dostává góly. Navíc ho ještě trochu trápí bolavé rameno, které si trošku pochroumal v minulém zápase. Ale to by nebyl náš Fíla, kdyby z toho nebyla další nula, již čtvrtá z posledních šesti zápasů! Kluci navíc válí i v útoku a soupeř – domácí Kralupy Wolves grey – může být tak trochu i rád, že z toho nebyl debakl. Teď už jen oslava dalšího povedeného utkání, děkovačka rodičům a fanouškům a jdeme na trenéra: „Trenére, kdy hrajeme příště?“, „Trenére, kdo budou příští soupeři?“, „Trenére, máme příště šanci postoupit?“.

Já ale takové otázky moc rád nemám, důležité je, jak jsme hráli dneska a zjištění, že si můžeme dobře zahrát i ve vyšším koši. Fajn zjištění je i to, že kluci si tyhle články čtou, jen tedy s jednou výtkou: „Trenére, je to ale dost dlouhý“. Kluci omlouvám se, dneska mi to zase nevyšlo, prostě se toho dnes událo opět moc a moc. A ještě jedna omluva za tu zmrzku, nebojte – příště bude! A ještě na úplný závěr jedna výzva pro rodiče: Pokud je mezi Vámi někdo, kdo by si rád takový článek zkusil příště napsat, klidně mi dejte vědět. Možná by bylo fajn zjistit, jak vypadá pohled na turnaj z trošku jiného úhlu.

Autor: Dan Horna

Panthers Praha – FbŠ Bohemians :-)
Panthers Praha – Prague Tigers :-(
Panthers Praha – Kralupy Wolves :-)