Související zápasy

Panthers Praha
26_20230215_144258.png
2536_20231020_072242.jpg

Elévové BLACK vyhráli nejvyšší koš, dařilo se i dalším družstvům

V pořadí druhé ligové kolo čekalo o víkendu na elévy a nejvíce vidět byli jednoznačně Panteři z družstva BLACK, kteří bez ztráty kytičky ovládli nejvyšší koš v kraji! Jak se dařilo ostatním?

Série neporazitelnosti trvá, BLACK po postupu ovládli i první koš

Premiéra v nejvyšším koši nás vyslala do Černošic, kde jsme se představili na pěkné Hale Věry Čáslavské. Úvodní bitva nás tu svedla dohromady proti Tatranu Střešovice a jeho začátek hrál v náš prospěch, jen jsme bohužel dlouho nebyli schopní trefovat zařízení. To se ale postupem času změnilo, přišly góly a skvěle chytající Fíla Michalíček navíc vzadu udržel nulu, takže první výhra byla na světě.

I druhá bitva se nesla v nádechu pražského derby, proti nám tentokrát stála Sparta. První polovina byla vyrovnaná, šance byly na obou stranách, o něco málo více ze hry jsme ale přeci jen měli my, takže jsme do šaten šli za těsného vedení. Druhou půli pak hodně ovlivnila naše neuvěřitelná čtyřminutovka, kdy jsme soupeři nasázeli šest fíků a prakticky tak rozhodli o osudu celého zápasu – ten jsme navíc v klidu dohráli s balonkem na hokejkách a odnesli si jednoznačné vítězství.

Nejtěžší souboj pak přineslo měření sil s Kladnem. To mělo na začátku více ze hry a brzy odskočilo do vedení, po faulu ale nejprve Tobi snížil z nájezdu, ještě do poločasu se nám navíc povedlo stav srovnat. Druhá polovina byla daleko tvrdší a na hřišti se notně přiostřilo, po jednom z faulů se to pak trochu semlelo i na tribunách mezi fanoušky. Důležité pro nás ale bylo, že jsme nějaké tři minuty před koncem dokázali rozseknout remízový stav a když šlo Kladno do čtyř, vystřelil nám Tadeáš jistotu v podobě druhého rozdílového gólu a nasměroval nás za třetí výhrou dne.

Závěrečný zápas s domácími Alieny pak připomínal spíše nějaké středověké obléhání hradu, navíc z naší strany nepříliš úspěšné. Ale postupně jsme i přes slabší výkon z naší strany důležité góly dokázali dát a bylo z toho čtvrté vítězství dne, což zároveň znamenalo propuknutí obrovských oslav – vždyť jsme právě vyhráli nejvyšší koš!

Díky rodičům za podporu během turnaje a věříme, že příště to z naší strany bude ještě lepší.

Autor: David Förster

Druhé tažení, tentokrát na Kladno

Čekalo nás druhé kolo ligy elévů a výprava, která nese jméno WHITE, se vydala nedaleko na Kladno.

První tři zápasy se nesly v podobném duchu. Soupeř byl dobrý, ale o výhrách rozhodlo to, že jsme to soupeřům dali zadarmo bez boje a hráli jsme jenom tři minuty po time-outu, kdy si musel trenér vykřičet hlasivky. S klukama jsme to několikrát řešili, prý křičení pomáhá, ale to trenér, minimálně tento, zkrátka nemá rád.

Poslední zápas to byl konečně ten tým, který známe. Bojoval celých 20 minut a bylo to vidět. Bylo nás plné hřiště a po zásluhách padal jeden gól za druhým. V závěru jsme si divokou přestřelku pohlídali a zakončili jsme turnaj výhrou.

Turnaj se hodnotí zvláštně. Jsem velký odpůrce toho, abychom se vzdávali, to je jako bychom tam vůbec nebyli. Kluci si musí uvědomit, že na hřišti se musí nechat všechno, i když štěstěna nepřeje. Kluci si však zaslouží pochvalu za to, že když prohrávali, tak prohrávali se ctí. To samé platí, když jsme vyhráli, se ctí. Velké díky patří všem zúčastněným. Budu se těšit příště. W

Autor: Matěj Ďurina

Tým YELLOW testoval nově zrekonstruovanou halu na Barrandově

Dva týdny utekly jako voda a další turnaje elévů jsou tu. Nejprve bych chtěl pogratulovat BLACKům k vítězství v prvním koši a vlastně také i k tomu, že je ještě tuhle ligovou sezónu nebyl schopný nikdo porazit. V týmu YELLOW máme však jiné plány a ambice.

Tým opět složený z několika tréninkových skupin má za cíl představit klukům z kroužků, proč se vlastně potí v tělocvičně. A dále pak klukům z přípravky a holkám z elévek dát možnost zahrát si další soutěž a prohloubit tak svoje schopnosti a dovednosti. Tentokrát jsme se sešli v nově zrekonstruované hale Sparty na Barrandově. Musím říct, že se to povedlo a hala vypadá opravdu dobře, povrch super, dostatek místa pro diváky. Ale mám samozřejmě i nějaké ty výtky. Halou se více nese zvuk než v té staré, takže se několikrát stalo, že hvizd na sousedním hřišti ovlivnil hru na našem hřišti. A jako vždy zavřený bufet, už jsem ho tu neviděl otevřený hóóódně dlouho.

Pojďme se ale už podívat, jak to probíhalo na hřišti. Zkusím se teď spíše zaměřit na výkon jednotlivých hráčů než na výsledky, protože o ty nám tu tolik nejde, vždyť se to teprve učíme a hodně hráčů bylo na turnaji elévů vůbec poprvé, tentokrát jsem jich napočítal šest. Ostatní už nějakou zkušenost mají, ale ta se dá spočítat na prstech jedné ruky. Asi nejzkušenější trio tvořili Fíla a dva Tomínové. Kluci si na hřišti poměrně rozumí, balónky neodpalují a zkouší to rozehrát buď sami, nebo hledají spoluhráče přihrávkou, dozadu jsou dostatečně důrazní a nebojí se jít do souboje s hráči o více než hlavu většími. Horší už je to s udržením nasazení po celý zápas. Škoda, těch gólových radostí mohlo být ještě více, teda pokud budeme ještě i více trefovat branku, že jo kluci.

Další trojku tvořily holky Eliška s Kájou a Maty. Holky už jsou ostřílené ze soutěže elévek a na hřišti je vidět jejich přehled, občas se sice nedomluví, která z nich je zrovna vzadu, ale rozehrávku maj parádní a Maty z toho několikrát vepředu těžil. Matyho musím zvlášť pochválit, že už se tolik nebojí jít do souboje, a i když párkrát dostal naloženo, oklepal se a makal dál. A jak už je mým zvykem, kluky z kroužku, kteří byli na turnaji úplně poprvé jsem se nebál dát do jedné formace. Navíc si kluci jeden po druhém vyzkoušeli i post gólmana. Po prvním střídání to však vypadalo, že to tentokrát nepůjde, kluci se na hřišti opravdu dost hledali a bylo hodně znát, že je to jejich první zkušenost s ostrým utkáním. Ale už druhé střídání vypadalo úplně jinak a kluci se zlepšovali a zlepšovali. Sice jsme ještě hodně bojovali s koncentrací a plným soustředěním na zápas, ale co bych chtěl, takových nových věcí jsme dneska poznali. Adame, Davide, Dominiku a Mikuláši, doufám, že jsme se neviděli naposledy.

A na závěr jako vždy, díky všem rodičům za fajn atmosféru a brzy na viděnou, s některými hned v pondělí na tréninku.

Autor: Dan Horna