Do prvního zápasu proti Olympu Praha nastoupili kluci aktivně a pro diváky to bylo určitě lahodné pokoukání! Akce střídala akci, kluci si nahrávali a Davídek byl v brance nedobytný podobně, jako legenda NHL a vítěz Stanleyova poháru, Dominik Hašek! Při pauze mezi polovinami byli kluci natěšení a bylo nutné, aby si hlavně uvědomili, že zápas ještě neskončil a nic není rozhodnuté. V druhé polovině jsme se na střídačce nejednou zapotili, při závarech u vlastní branky, které občas i s velkým štěstím a samozřejmě za přispění Davídka, neskončili gólem. Ve zbytku utkání se ale již nic zajímavého nestalo a mohli jsme slavit Davídkovu nulu a skvělý týmový výkon.

Do druhého utkání jsme nastoupili proti týmu Start98, který působil dosti suverénně a jistě! Utkání se i přes náš prvotní úlek a „uťáplost“ překlopilo na naši stranu a již po pár přihrávkách jsme mohli slavit první gól v soupeřově síti. Jak to tak ale bývá, ve sportu nikdy nic není jisté. Soupeř se zmátořil a místo toho, abychom také přepnuli na vyšší stupeň, začali jsme spíše řešit jak a co pan rozhodčí pískl a zbytečně se vztekat kvůli hloupostem. Vítězství v tomto utkání nám nakonec uteklo o jednu branku a oči nám zbyly jen pro pláč!

V posledním zápase jsme nastoupili do boje o 3. místo, ve kterém jsme narazili na tým z Riegrových sadů a to Sokol Královské Vinohrady!

Jako přes kopírák z předchozího utkání jsme na soupeře vlétli a díky pár šťastným odrazům, které nikdo včetně holubů na střeše haly nepochopil, jsme odskočili do vedení dvou branek. K tomuto utkání nejde říci více než jen „škoda“! Po zbytečném nedůrazu v předbrankovém prostoru jsme dovolili soupeři, aby se vrátil do utkání a následně nám už odskočil do trháku, který jsme již nezvládli dohnat.

Posledním odstavcem tohoto vyprávění chci kluky pochválit za týmový přístup a zápal, se kterým šli do každého zápasu, pořadatele za bezchybnou práci a milé vystupování a rodičům poděkovat za pevné nervy a neutuchající podporu z tribuny!

Autor: Mára