První gól na sebe nenechal dlouho čekat a Dominik završil práci svých spoluhráčů při napadání krásnou střelou nad nohu brankáře...Jak už to v životě bývá - jenom prostě nestačí. Soupeř měl z nějakého důvodu také představu, že tento zápas vyhraje a hra se tak přelévala ze strany na stranu, ale vůli a srdíčko jsme nakonec měli větší my a tak jsme vyhráli 5:3. Druhý zápas byl jeden z nejlepších, kteří naši kluci v této sezóně odehráli a byl tedy jakýmsi jejím vyvrcholením. Mladá Boleslav v podstatě od začátku neměla šanci cokoliv udělat. Byli jsme všude a pak zároveň nikde :-) Všichni hráči měli skvělé nasazení a hrou se vyloženě bavili. Až mi na konci utkání bylo soupeře i trochu líto - jako by se přes něj přehnala smršť a ponechala vše zničené... Díky třetímu zápasu nám osud dopřál okusit podobný pocit. Na co Kladno sáhlo, to se povedlo. Každá střela měla perfektní umístění, nahrávka šla přesně o těch pár centimetrů mimo, jenom aby na ni náš obránce nedosáhl. Naopak nám se nedařilo. Nasazení bylo opět dobré a ani moc chyb jsme nedělali, ale smůla si nás pro tento zápas vybrala, že bude naše kamarádka. Kluci byli nejprve trochu zdrchaní, ale po krátké promluvě jim došlo, že i tak to ve sportu chodí (a nejen v něm), o čemž ostatně svědčí fotka doprovázející tento komentář. Klukům chceme za tuto sezónu moc poděkovat - je skvělé jakou mají docházku na tréninky (někteří kolem 90% procent), že se neustále zlepšují a chtějí na sobě pracovat (i když to občas trenéry stojí hodně nervů a hlasivek). Snad jim to vydrží a trenérům bude nadále ctí jim pomáhat ve (nejen) florbalové cestě. A na závěr trochu otřepané, ale o to upřímnější poděkování rodičům - bez Vás by to prostě nešlo! Jan Tůma