Holky odehrály čtyři utkání, kdy dva zápasy stály za to vidět a dva zápasy, kdy výkon neodpovídal tomu, co holky už umí. A překvapivě jediné vítězství spadá do té druhé kategorie, vlastně takové povinné proti domácí Kutné Hoře. Oba dobré zápasy, jak proti Tatranu, tak proti Chodovu, skončily smolnou prohrou o jediný gól a možná právě proto se holky po celý zápas snažily, stále cítily, že mají na to oba soupeře porazit. Jakmile byl však zápas výsledkově jasnější nebo se takovým zdál, a to ať už na jakoukoliv stranu, pak naše koncentrace upadala. Nejdůležitější však je, že nás to všechny baví, jak hráčky, tak i rodiče a trenéry. Do konce ligové sezóny nás už čekají jen další dva turnaje a za mě to tedy uteklo jako voda.

P.S.: příště už ten Chodov prostě musíme dát!

Autor: Dan Horna