Sezona se blíží ke svému závěru a jedním z posledních panteřích želízek v ohni byli elévové, kteří se o víkendu naposledy představili v ligových soutěžích.
Sezona se blíží ke svému závěru a jedním z posledních panteřích želízek v ohni byli elévové, kteří se o víkendu naposledy představili v ligových soutěžích.
Poslední turnaj Starších žákyň BLACK v letošní sezóně se nesl v pohodovém duchu a ve znamení slunného počasí na Kotlářce.
V sobotu 13. dubna se tým našich nejmladších #princezen vydal na poslední turnaj do Kutné Hory.
Poslední dvě kola našeho středočeského putování znamenala kromě výletu až k benešovskému pivovaru také nepříjemné ranní vstávání. To jsme se ztrátami na životech zvládli, stejně jako samotné spiely, do kterých nás hnala i na Benešov hodně netradiční podpora z tribun – společně s bubny a vlajkami!
Strži se po dvou týdnech vrátili na hřiště k dalšímu ligovému kolu. Tým BLACK i přes ztrátu Honzy Kubíčka udržel nejvyšší koš, WHITE pak o postup do toho vyššího přišli kvůli jednomu smolnému gólu. RED pak v Berouně odehráli čtyři zcela odlišné bitvy.
Starší žáci se opět objevili v 1. koši a hned na ně čekaly těžké zápasy.
Ve skupině jsme vyzvali výběry Chodova a Tatranu. První zmiňovaný nás moc nezaskočil. Troufám si říct, že jsme byli i lepší, ale prohráli jsme si to sami. Zbytečné vyloučení, kdy neumíme střídat a pak nájezd. Zároveň byla velká škoda, že se v zápase zároveň zranil Honza Kubíček a musel do nemocnice – přejeme brzké uzdravení.
Zápas s Tatranem byl v jasné režii soupeře. Byť tedy musím říct, že jsme byli více nebezpeční než v minulých zápasech s tímto soupeřem.
Zápas o sestup nás přiřadil proti týmu Black Angels a byl to zápas, kde jsme hráli do plných a je třeba říct, že díky tréninku ve 2. koši jsme se s tím vyrovnali dobře. V poklidném tempu jsme udrželi koš a zvítězili.
Za celý turnaj chválím všechny, je vidět, že jdeme nahoru.
Autor: Lukáš Jenšík
21. ledna nás čekal další turnaj v Hořovicích. I přes jednu prohru jsme tu dokázali zápasy s přehledem vyhrát a odnesli jsme si tak z turnaje 2. místo.
První zápas jsme odehráli proti týmu Falcon. Již od začátku utkání jsme se trápili. Nebyli jsme schopni se probudit a hrát naší hru. Tahali jsme se se soupeřem vyrovnaně po trefách Péti Reksoprodja, Tadeáše Kopáčka a Josefa Poláka. Bohužel jsme 2 minuty před koncem inkasovali a nedokázali jsme zápas již otočit na naší stranu.
Následně jsme odehráli bitvu proti týmu z Jesenice. Zápas se vyvíjel špatně, v 5. minutě jsme byli vyloučeni a následně jsme ze standartní situace inkasovali branku. 30 vteřin poté dokázal srovnat Pepa Polák po pěkné střele z dálky. Do konce poločasu jsme byli ještě dvakrát vyloučeni, ale soupeř nedokázali výhodu využít. Do druhé poloviny jsme vstoupili značně lépe. Začali jsme hrát kombinačně a bez chyb. V 15. minutě se prosadil Péťa Křepelka a pár minut před koncem utkání vstřelil branku a pojistil tak výhru Patrik Zalabák po hezké asistenci Honzy Baiera.
3. zápas jsme odehráli proti domácím Red Dragons. Od začátku utkání jsme byli jasně lepším týmem. V první půli jsme se prosadili hned čtyřikrát – celé to odstartoval už ve čtrnácté vteřině kanýr Křepelka. Následně se prosadil Honza Baier a Patrik Áběl. 3 minuty před koncem přidal další branku Honza Baier po hezké akci Honzy Jelínka. Ve druhé třetině se prosadili ještě Tom Tinkl a Pepa Polák. Konečný stav utkání byl 6:0.
Chtěl bych poděkovat rodičům za to, že šli podpořit své svěřence. Dále bych chtěl pochválit kluky za výkon, až na první zápas, kdy jsme byli ještě rozespalí a nedokázali jsme se probrat, tak jsme odehráli dobrá utkání.
Autor: Michal Derevlanyj
Sobotní ráno nás překvapilo sněhovou nadílkou a tak cesta do blízkého Berouna byla časově o něco delší. Sešli jsme se v krásném počtu 13 + 1, v hale Lokomotivy byla trošku chladněji, ale borci byli natěšení.
Čekaly nás čtyři zápasy, první na řadě byl domácí Beroun. Utkání ze začátku bylo nervózní a plné nepřesností, přesto jsme drželi vedení o dvě branky. Bohužel nám nevyšel závěr zápasu, kdy soupeř srovnal brankový účet - v jeho průběhu jsme přitom byli lepší, takže konečná remíza nás mrzela.
Další soupeřem nám byl Rakovník. Tady byl protivník jasně lepší ve všech činnostech a my si odnesli vyšší porážku.
Po delší pauze jsme narazili na Příbram. Tentokrát jsme to byli my, kteří jsme byli lepším týmem. Kluci předvedli i několik akcí lahodící oku trénéra. Tempo jsme vydrželi po celý zápas a konečný stav odpovídal hře.
Nejvyrovnanější zápas jsme sehráli s Olympem. První polovina nám vyšla náramně a zaslouženě jsme vedli. Druhá půle byla vyrovnaná jak na skóre, tak i hrou. Několikrát nás podržel gólman Sam, kdy nás Olymp zatlačil.
Celkově hodnotím turnaj za vydařený. Přesto, kluci musí na sobě stále pracovat, abychom vydrželi po celou dobu zápasu jak fyzicky, tak i po technické stránce hry.
Autor: Zdeněk Šejvl