Dorostenci tentokrát vyrazili do Ostravy auty, nikoliv vlakem. S ohledem na nemoc jsme nemohli vyrazit v plném počtu a postrádali jsme Kubíčka. Opět jsme museli vstávat poměrně brzo, což zejména pro hráče, co v sobotu hráli zápas juniorů, nebylo optimální. Cesta byla klidná a pohodová a všichni dorazili v pořádku a včas.
Divize pokračuje rychlým tempem, už se blížíme k polovině. Tentokrát nás doma čekal zápas s Barracudas Slaný. Sestava po dlouhé době nabušená, doplněná i o tři juniory, takže pokyn, že musíme udělat body, byl na místě.
Po třech nepovedených zápasech slaví prvoligové #princezny konečně vítězství. Na jihočeském tripu si poradily s výběrem Českých Budějovic, kterým po bleskovém startu nasázely hned osm branek, a vrací se tak zpět na dostřel druhému místu.
Ani další hrací víkend, tentokrát zkrácený, nepřinesl juniorům první vítězství v CE lize. Doma s Tatranem o neúspěchu rozhodla zejména první polovina utkání, kterou hosté ovládli jednoznačně 0:9, i přes zlepšený výkon v závěru z toho ale byla pouze korekce na konečných 5:12 z panteřího pohledu.
Muži krátce před startem sezony hlásí druhou letní posilu. Panteří dres bude nově oblékat neratovický odchovanec Vojtěch Wojnar, který poslední roky strávil svou kariéru v mládežnických družstvech Tatranu Střešovice. Devatenáctiletý útočník se v našich barvách zúčastnil i uplynulého Salming Cupu, kde s týmem juniorů vybojoval konečné 5. místo. Přečtěte si krátký rozhovor s novou posilou!
Vojto, co se Ti vybaví, když se řekne Panthers? Znáš se prý s hodně kluky z kabiny, jak Ti náš klub prezentovali?
Jako první se mi vybaví rodina, protože když jsem přišel na první trénink, všichni byli přátelští a hned mě vzali do kolektivu. Je pravda, že hodně kluků znám, hrávali jsme předtím spolu, o to pak bylo jednodušší zapadnout do týmu. Kluci mi říkali úplně to samé, co jsem si myslel na začátku mého rozhodování, je to velice rodinný a přátelský klub.
Z Tatranu ses letos vrátil do rodných Neratovic, aby ses následně přesunul do Radlic? Co bylo důvodem Tvé zastávky na Mělnicku a co Tě nakonec přesvědčilo, abys souhlasil s přestupem právě do Panthers?
Do rodného klubu jsem se vracel proto, abych měl více času na školu, což ale padlo hned vzápětí, neboť se mi nepodařilo dostat na vysokou. To byla větší komplikace, a tak jsem začal řešit svoje florbalové možnosti, kam bych mohl přestoupit. Nabídku jsem dostal od více klubů, ale vybral jsem si nejlíp jak jsem mohl. Nejvíce mě přesvědčilo to, jaký lidi tu jsou a jak vstřícně se chovají. A samozřejmě také kamarádi.
Přicházíš jako posila mužského Áčka, které i letos bude bojovat v Národní lize. Co si od nového kolektivu a zejména třetí nejvyšší ligy slibuješ? Jak se podle Tebe bude lišit od často hodně divokého juniorského florbalu?
Vím, že už i minulou sezonu se bojovalo o postup, a ani v té nadcházející to nebude jiné. Myslím si, že tým je ještě silnější než předtím, a pro tu vysněnou metu si dojde. Hra se bude určitě lišit rychlostí, tvrdostí a také celkově silovou připraveností.
Pokud bys měl sám sebe představit fanouškům, jaká by byla Tvoje slova? Jak bys charakterizoval sám sebe jako hráče?
Myslím si, že jsem hodně ofenzivní a impulzivní typ hráče. Moje přednosti jsou střelba, tlak do brány a přehled na hřišti.
Panteři a zejména pak juniorské družstvo se těšilo velkému zájmu malých diváků z klubu, kteří i třeba na nedávném přáteláku s Plzní dokázali vytvořit hráčům na hřišti parádní kulisu a dotlačit je k vítězství, jak Ty osobně vnímáš podporu z hlediště? Pomáhá Ti, nebo Tě spíš svazuje? Jak se těšíš na to, až se diváci vrátí do hlediště i v ostrých zápasech?
Určitě se mi hraje lépe, když jsou tribuny plné. Pro mě diváci jsou hnací motor a dokáží mě ještě víc nahecovat.