Účko čekala poslední část sezóny, dvojzápas s Rudnou a Teplice. Jelikož jako rezervní tým nemůžeme hrát nadstavbovou část Divize, tak tohle byla poslední šance se v lize ukázat, protože pak nás čeká až do května volno.


V sobotu 28. února se v domácí hale v Radlicích odehrál turnaj, na který budeme ještě dlouho vzpomínat. Už před prvním hvizdem bylo jasné, že nás čeká náročná mise – marodka a jarní prázdniny zasáhly sestavu víc, než by kdo chtěl, a tak musel realizační tým sáhnout po "náhradnících". Do sestavy se postavily tři klubové legendy: Ghali, Eckstein a Kůža. Jejich přehled, klid na hokejce a bohaté zkušenosti byly v některých chvílích přesně tím, co spoluhráči potřebovali.
Úvodní duel proti J.B.M. Praha měl všechno – tempo, emoce i krásné akce. Náš tým do něj vstoupil aktivně a po zásluze si odnesl těsné vítězství 5:4.
Lví podíl na výhře má bezpochyby Vesmír, který předvedl jeden z nejlepších výkonů sezony. V brankovišti čaroval, vytahoval neuvěřitelné zákroky a mnohokrát držel tým nad vodou.
Turnaj ale ukázal i věc, na které bude třeba pracovat. Mladé horké hlavy budou muset začít krotit emoce – zejména vůči soupeřům. Rozhodčí tentokrát nastavili opravdu přísný metr a každý náznak nesportovního chování vůči protihráčům ocenili trestem 2+10 minut. Naštěstí jsme všechna oslabení ustáli bez inkasované branky.
Druhé utkání s Florbal TJ Kobylisy D, lídrem tabulky, mělo být podle papírových předpokladů největší zkouškou. Soupeř sice přijel v oslabené sestavě, ale rozhodně to nebyl protivník, kterého lze podcenit.
Zápas byl od začátku extrémně vyrovnaný, šance se přelévaly z jedné strany na druhou a o vítězi musely rozhodnout až samostatné nájezdy.
A tam jsme ukázali srdce.
Individuální stopu v zápase (i celém turnaji) zanechal Matej, který si díky skvělému výkonu zapsal rekordní zápis 3+0 a stal se nejlépe bodujícím hráčem soboty.
Protože jsme tentokrát turnaj pořádali, patří obrovské díky také všem, kteří se podíleli na organizaci. Bez jejich ochoty a času by to nešlo. Konkrétně díky
Mílovi, Honzovi Michálkovi, Jáchymovi a Prokopovi.
A samozřejmě díky všem fanouškům v hale, kteří vytvořili fantastickou atmosféru.
Autor: Dušan Hlaváč