Mladší žáci BLACK

Naše cesta na turnaji Brno Open Game začala proti Panthers Otrokovice. Zápas byl celou dobu velmi vyrovnaný, ale bohužel dopadl v náš neprospěch. Druhý zápas ve skupině nás čekal netradiční soupeř SK JeMoBu. V tomto zápase jsme byli od začátku lepším týmem na hřišti. V první polovině jsme si udělali pohodlný náskok 5:1, což se poté projevilo na druhé polovině, kde jsme výrazně polevili. Konečný stav 7:2, ale nutně podotknout, že to byl náš nejhorší výkon v turnaji.

Předposlední zápas ve skupině nás čekaly Rosice. V tomto duelu jsme měli prostor si vyzkoušet mnoho věcí. Konečný stav zápasu zněl dokonce 26:0 v náš prospěch. Na závěr skupiny nás čekal velmi nepříjemný soupeř z Mladé Boleslavi. Abychom skončili první ve skupině, museli jsme vyhrát minimálně o dva góly. První polovina zápasu byla pro nás skvělá a vyhrávali jsme 2:0. Bohužel druhé poloviny jsme se zalekli a soupeř zvládl zápas dotáhnout na 2:2, což nás dostalo na třetí místo ve skupině.

Ve večerních hodinách jsme se dozvěděli svého soupeře do prvního kola play-off a tím byl Tatran Střešovice Red. Do pražského derby jsme nicméně nevstoupili v ideálním tempu a soupeř nemilosrdně trestal. Druhá polovina byla úplně o něčem jiném, začali jsme bojovat jako tým, bohužel jsme ale náskok soupeře nedokázali dotáhnout a nakonec padli 5:6.

Tímto jsme se s turnajem rozloučili a šli podporovat ostatní kategorie klubu, které ještě bojovali o medaile. Na závěr bychom chtěli poděkovat rodičům za skvělou podporu ve všech zápasech.

Autor: Dominik Moravec

Mladší žáci RED

Prakticky nemladší výpravou v letošní výpravě do Brna byli Mlži RED, složení z elévů a mladších žáků. Cílem turnaje bylo seznámit se s velkými turnaji, procvičit hru 5 na 5 a hlavně si to pořádně užít.

Skupinu jsme odehráli vcelku slušně. Náš herní projev nebyl vůbec špatný a na klucích byla vidět obrovská chuť hrát a rvát se každý míček. V hodně případech nás zradilo to, že jsme byli vzrůstově menší, ale to časem vyřešíme. V play-off nás čekal jeden zápas, kde jsme nechali na hřišti úplně všechno a mohli tak s čistým srdcem ukončit naše působení na turnaji.

Děkujeme všem účastníkům a rodičům a budeme se těšit příště.

Autor: Matěj Ďurina

Mladší žákyně

Mladší žákyně se vydaly do Brna v početně menší sestavě a s novými jmény. Po dlouhé cestě holky čekalo ubytování, oběd a příprava na zápas s prvním soupeřem, kým byly K1 Florbal Židenice. I přes neskutečné horko, které v hale panovalo, a počáteční chaos, se malým Panterkám podařilo zápas ovládnout. Dlouhou chvilku mezi zápasy si mlžky zkrátily fanděním. Následný zápas, jeho pozdní začátek, únava i teplo se podepsalo na výkonu a holky podlehly Ostravě.

Druhý den Panterky začaly snídaní a podporou dorostenek na Brněnském výstavišti, které se pyšnilo také ostatním vyžitím, které nabízelo jiné sportovní aktivity, deskové hry nebo také občerstvení. V poledním zápase pak musely čelit velkým Bulldočkám. Holky se nenechaly rozhodit a svedly skvělou bitvu, bohužel s veselým koncem pro brněnský tým.

Skupinu holky mají za sebou a co teď? Ještě před nadstavbou se mlžky vydaly poznávat zákoutí Brna. Večer už je čekat zápas s pražskými rivalkami z Prague Tigers. Holky do něj vstoupily dobře, jenže následně soupeřky odskočily dvěma rychlými góly a zápas se zdál ztracený. I přes závěrečný tlak se nám nepodařilo skóre dotáhnout.

Následovala už pouze zasloužená regenerace a příprava na ranní zápas, který se odehrál již v 9:30 na dalekém Hattricku. Zápas to byl vyrovnaný a hezký na pohled, jedinou chybkou, byla naše produktivita, která nás odsoudila k porážce.

Před večerním čtvrtfinálovým duelem si holky užily společný oběd a věnovaly se výrobě transparentů, které využily v play-off stržek. Ve čtvrtfinále čekaly Gulliverky z Brna, které holkám ukázaly, kam až se dá posunout. Z naší strany to byl neskutečně odmakaný výkon. Nikdo nic nevypustil a i když tak vytoužený postup nevyšel, nikdo se rozhodně nemá za co stydět.

Večer si holky užily na výstavišti, kdy podporovaly stržky, využily své transparenty i hlasivky a vytvořily tak skvělou atmosféru. Nedělní den se nesl ve znamení příprav na odjezd, podpory dorostenců a posledních společných chvil.

I když to výsledkově tolik nevyšlo, tak holky nasbíraly mnoho cenných zkušeností, navázaly nová přátelství a turnaj si společně moc užily. Poděkování patří všem Panterkám za odvedené výkony a rodičům za skvělou podporu.

Autorka: Lucie Drábková

Starší žáci

O víkendu jsme se zúčastnili florbalového turnaje starších žáků v Brně. Ačkoliv výsledkově pro nás turnaj nedopadl úplně ideálně, rozhodně to pro nás nebyl promarněný čas – právě naopak.

Kluci nasbírali spoustu cenných zkušeností, které se v tréninku i v dalších zápasech určitě zúročí. Bylo vidět, že se postupně sehrávají a adaptují na tempo turnajových utkání. Zejména bych chtěla vyzdvihnout náš poslední zápas, ve kterém tým opravdu zabral – kluci předvedli skvělý individuální výkon, ale co mě potěšilo nejvíc, byl jejich týmový duch. Komunikace, nasazení, podpora jeden druhého – to všechno fungovalo tak, jak má, a byla radost je z lavičky sledovat.

Mimo samotné zápasy jsme si pobyt v Brně moc užili. Podívali jsme se na zápasy ostatních týmů, což byla výborná příležitost k tomu, aby kluci viděli různé herní styly a přístup ke hře. Volný čas jsme trávili společně jako parta – prošli jsme se po městě, nasáli atmosféru a upevnili týmového ducha i mimo hřiště.

Celkově hodnotím turnaj velmi pozitivně. Výsledky sice nebyly podle našich představ, ale zážitky, zkušenosti a společně strávený čas jsou pro nás mnohem důležitější. Věřím, že tenhle víkend kluky posunul zase o kus dál – jak po florbalové, tak i po lidské stránce.

Autorka: Eliška Zubová

Starší žákyně

Starší žákyně letos absolvovaly turnaj nejen ve své kategorii, ale také vypomáhaly svým starším kolegyním v dorostenkách. Výsledky sice nebyly medailové, ale herní projev, nasazení a týmový duch to bohatě vyvážily.

Skvělý výkon holky předvedly v zápase s Tatranem, kde se dokázaly během minuty dvakrát prosadit a srovnat skóre. Celý zápas hrály s odhodláním a velkou chutí, která z nich byla cítit od první do poslední minuty. Šlo o výborný herní i týmový výkon – troufneme si říct, že to byl jeden z nejlepších výkonů této sezóny.

V prvním kole play-off jsme narazily na Zlín a po dalším skvělém výkonu a otočení skóre na svoji stranu si pohlídaly těsný náskok až do konce. I přes drobný chaos na střídačce zvládly celý důležitý závěr zápasu výborně – soupeřkám prakticky nedovolily žádný pokus o vyrovnání a s klidem na hokejkách dotáhly utkání do vítězného konce a postupu do dalšího kola play-off.

Oba tyto zápasy byly herně velmi povedené a holky si za ně rozhodně zaslouží pochvalu.

Co ale bylo na celé akci nejcennější, byl přístup mimo hřiště. Holky tvoří výjimečný kolektiv – otevřený, veselý a zároveň semknutý. Nové hráčky mezi sebe vzaly naprosto přirozeně, byly tu jedna pro druhou v těžších chvílích a i při všudypřítomných srandičkách. Skvělá atmosféra, vzájemná podpora a opravdové kamarádství byly cítit na každém kroku – a to je přesně to, co dělá tým týmem. Pro nás trenéry je radost být u toho. Holky, díky, že jste takové, jaké jste.

Turnaj tedy celkově hodnotíme velmi kladně. Samozřejmě se objevily i herní chyby a nedostatky, ale vše bylo s holkami během turnaje probráno – jak to, co se nepovedlo, tak to, co stálo za pochvalu. A teď už se můžeme společně začít chystat na další sezónu.

Autorka: Kateřina Macounová

Dorostenci A

Na další ročník brněnského turnaje jsme vyráželi plní sebevědomí, které jsme si postupně zvedali během uplynulého ročníku dorostenecké ligy. Cesta začala o brzkém čtvrtečním ránu, kdy jsme vlakem vyrazili směrem do moravské metropole. Spojení bylo bez zpoždění, takže po příjezdu byl čas na přesun do haly, ale i na občerstvení.

První soupeřem nám byl slovenský tým Capitol Academy. Utkání proběhlo v klidném tempu, celé proběhlo v naší režii a výsledek byl jednoznačný. Poté jsme se vydali ubytovat, abychom se odpoledne mohli utkat s dalším pro nás neznámým mužstvem, Očov Hodonín. Soupeř byl houževnatý a v první polovině utkání nám dělal problém hlavně jeho důraz. Přesto se nám na jeho hru podařilo najít recept a druhá půlka už byla z naší strany výrazně lepší, připsali jsme si do tabulky další body.

V pátek na nás čekal největší favorit naší skupiny, FBC Liberec. Nám se toho moc nedařilo, byli jsme pod soustavným tlakem, ze kterého jsme dostávali některé góly hodně lacině. Na lavici byli sklopené hlavy a ponurá nálada. Výsledkově jsme dostali lekci, ze které jsme se museli rychle oklepat. Odpoledne jsme narazili na kluky z Pelhřimova, kde nám moc nevyšla opět první polovina. Soupeř byl důsledný v napadání a my se nemohli dostat do tempa. Pomohla nám krátká pauza, po které jsme rychlými třemi brankami odskočili a po zbytek času si utkání pohlídali.

Druhé místo v tabulce a neskutečně příznivý los do play-off nás naladil na pozitivní vlnu. Proč ten los? My máme tým složený zejména z ročníku 2009, 2010 a favorité turnaje z ročníku 2008. Možná se to nezdá, ale i takto malý věkový rozdíl je znát. Sobotu jsme načali až odpoledne proti Bulldogs Brno (2009). Očekávali jsme velmi vyrovnaného soupeře, to se potvrdilo do puntíku. Inkasovali jsme jako první, ale vůbec nás to nerozhodilo. Byli jsme trpěliví a přesní. Tentokrát jsme se vyhnuli zbytečným chybám a čtyřmi brankami skóre otočili.

V druhém večerním utkání jsme narazili na Gullivers Brno (2009). Opět jsme nezachytili začátek zápasu a museli jsme sebrat zbytek sil a zkusit utkání otočit. Druhá půlka byla výrazně lepší a začalo se nám dařit proměňovat šance. Výsledkem byla výhra a postup do nedělního ranního čtvrtfinále.

Na brněnském výstavišti na nás čekali pražští Black Angels. Na protivníka jsme si věřili, ale náš vstup do zápasu měl scénář jako z hororu. Všude jsme byli druzí a brzy prohrávali o pět (!) branek. Na lepší časy se začalo blýskat na konci první půle, kdy se nám podařila proměnit přesilovka. O přestávce zazněl motivační proslov a hlavně, že nic nevzdáme a zkusíme malý zázrak, už jen kvůli fantastickým fanouškům našeho klubu, kteří nás přijeli podpořit. A že to dělali hodně poctivě!

Pět minut před koncem se nám podařilo ztrátu dotáhnout. V poslední minutě jsme ještě odrazili soupeřův tlak při přesilovce a šlo se do nájezdů. Ty byly nervydrásající, ale ve čtvrté rundě rozhodl Kryštof a odšpuntoval velkou radost s fanoušky u mantinelu.

Postup do semifinále pro nás znamenal jistotu medaile. Ale hlavně jsme se chtěli pokusit vrátit Liberci prohru ze skupiny. Utkání jsme začali obezřetně a vyvarovali jsme se chyb, ze kterých jsme dostávali lehké branky v prvním vzájemném zápase. Bohužel pak přišly horší chvíle. Soupeři jsme darovali přesilovky a ten je nemilosrdně trestal. Pak už bylo velmi těžké reagovat. Přesto jsme si vypracovali velké množství šancí, které se nám ale nedařilo proměnit. V závěru jsme zkusili hru bez brankáře, ta ale ke změně stavu nevedla. Přestože jsme prohráli, rozhodně jsme podali o mnoho lepší výkon. Byli jsme pozitivní na střídačce a hlavně soupeře potrápili. Úsměv na tvářích hráčů byl tedy bronzový.

Ale upřímně, před turnajem jsme na stupně vítězů ani nepomysleli. O to sladší je konečný výsledek, který jsme si mohli vychutnat s plnou tribunou. Díky, Brno! Díky klubové lékařce, fotografce a dalším z podpůrného týmu! Díky fantastickým fanouškům, rodičům, spoluhráčům, spoluhráčkám z PANTHERS PRAHA! Byli jste fakt slyšet.

Chlapci, DÍKY!!!

Autor: Zdeněk Šejvl

Dorostenci B

V Brně na nás čekali nároční soupeři a to se také promítlo do výsledků našich utkání. Přesto jsme hlavní cíl – vytvořit si spoustu nezapomenutelných zážitků, splnili. Utužili se vztahy, prošli jsme si Brno, a dokonce došlo na ceremoniální změnu nositele kapitánské pásky. A teď už stručně ke každému ze zápasů.

Když jsme ve čtvrtek večer nastoupili na Bratry z Ugandy, promítla se únava z cesty. I tak ale kluci neskutečně makali, a tak vznikaly situace, ve kterých to neustále cinkalo. Štěstí se ale na nás neusmálo. Úsměvnou tečku na konec zápasu nám připravil soupeř, nadávkám sice ukrajinští rozhodčí nerozuměli, ale vztyčenému prstu ano. S červenou kartou jsme se tak setkali dříve, než jsme čekali.

Proti slovenskému Trenčínu jsme překročili náš střelecký potenciál, nejprve z famózní akce, kterou založil Ota, kdy nechal dva z útočníků v zádech a prodloužil na Štefana, ten už hravě skóroval. Vedení nám moc dlouho nezůstalo, problémy se zahušťováním středu se projevily záhy, a ačkoliv ještě Kalivoda dvakrát trefil z oblíbené pozice v mezikruží, na vítězství to nestačilo.

Na domácí Hattrick v maloměřické hale jsme přišli s vyceněnými zuby, ale florbalovou kvalitou byl soupeř trochu jinde. Kluci ale bojovali do poslední sekundy, za což jim náleží pochvala. V posledním pátečním zápase se proti nám postavili Gepardi. Bojovali jsme s nimi o poslední místo v tabulce, jinými slovy nám šlo o všechno. Silnou motivaci a chuť do hry roztříštilY první tři minuty. Co střídání, to nám dal soupeř gól. Ota se sice ještě jednou trefil, ale vlak nejrychlejšího živočicha zvířecí říše jsme zastavit nedokázali.

V předkole na nás čekal Hodonín. V zápase jsme se nedokázali prosadit, a když jsme šli do druhé poloviny s rozdílem čtyř branek, přestali jsme věřit úspěchu. Z odstupu na lavičce byl znát rozdíl mezi fyzickou připraveností týmů, což se prokázalo nakonec jako klíčové. Postoupit se nám tak bohužel nepodařilo.

Na závěr bych chtěl všem klukům moc poděkovat za nasazení a snahu. Věřím, že jsme si to všichni moc užili.

Autor: Filip Urban

Dorostenky

Tým dorostenek se do Brna vydal plný očekávání, jak si povede v těžké konkurencí soupeřek se zkušenostmi z první dorostenecké i první juniorské ligy. Ve skupině na nás čekaly těžké váhy v této kategorii - Bulldogs Brno a Liberec, dále pak prvoligové týmy z Plzně, Nehvizd a České Lípy. Výsledkové cíle jsme si pro turnaj nestanovili, za to ale ty herní ano.

Co se samotných zápasů týče, tak až na nepovedený výkon proti Liberci jsme všechny odehráli na velmi slušné úrovni. Každý ze zápasů měl něco do sebe, v některých byl dominantnější soupeř, který prověřil především naší obranu a gólmanky, v některých jsme byli naopak my ten aktivnější tým s převahou na míčku a v jednom ze zápasů, který se odehrával na tuto kategorii až v neobvyklé tvrdosti, se zase ukázalo, že se nezalekneme ani takto vedeného způsobu zápasu.

Základní skupinu jsme zakončili s vyrovnanou bilancí dvou výher, jedné remízy a dvou proher, což nám zajistilo třetí místo ve skupině hned za dvojicí velkých favoritů celého turnaje Liberce a Bulldogs. Díky třetímu místu ve skupině jsme rovnou postoupili do druhého kola play-off, ve kterém nás čekal druhý z týmů Nehvizd, který byl tvořený převážně ročníky 2008.

Věděli jsme, že nás nečeká nic lehkého, a že musíme podat koncentrovaný výkon po celou dobu utkání. To se bohužel především v první polovině ne úplně povedlo a soupeř dokázal potrestat naše chyby a nedůraz především na středu hřiště, což je u takového soupeře fatální. I přes náš stále se zlepšující výkon to nakonec na postup do dalšího kola nestačilo a turnajová cesta pavoukem pro nás skončila.

Musím ale říct, že turnaj pro nás byl velkou zkouškou, ve které jsme obstáli. Pro většinu hráček to byly jedny z prvních zápasů proti takto kvalitním soupeřům a velká zkušenost do nadcházející sezóny, ve které drtivá většina hráček stále bude pokračovat v dorostenecké kategorii.

Samozřejmě se na takovém turnaji nejedná pouze o herní stránku, ale také o tu týmovou, což holky opět i mimo hřiště potvrdily, jak skvělý kolektiv mají.

Všem hráčkám i trenérkám za turnaj děkuji a těším se na další společné zážitky a práci!

Autor: Pavel Skazko

Junioři

Do Brna jsme vyrazili ve čtvrtek ráno. Už ve vlaku jsme potkali známé soupeře, se kterými jsme o pár hodin později sehráli zápas, který jsme bohužel prohráli. Večerní utkání proti Plzni jsme odehráli posíleni o dorostence Kuchyho a Uhyho. Zápas skončil remízou, a tak jsme si po prvním hracím dni odnesli jen jeden bod – a bohužel to byl i jediný bod, který jsme měli na konci skupiny.

V pátek večer a v sobotu ráno jsme se postavili Kolínu (Pitbulls), které jsme porazili v klidu – i přesto, že jsme předtím objevovali krásy Brna. Následoval další zápas proti Liberci – už čtvrtý v řadě na brněnském Hummel Open Game. A opět jsme vypadli, protože jsme tahali za kratší konec.

Turnaj pro nás ale nekončil – díky našim dorostencům jsme vymysleli nový pokřik „Panteři nanana-naná!“, který je dovedl až k bronzové medaili.

Celý turnaj byl pro nás zároveň rozloučením s mládežnickou kategorií ročníku 2006, který byl spolu od úplných začátků a zažil spolu všechno možné – výhry, prohry, prostě celý ten příběh. Klukům tímto chci poděkovat za všechno, co jsme spolu ve florbalu prožili. Bylo to krásné.

Autor: Vojtěch Ježek