Láďo, před turnajem jsi mezi řečí prohodil, že pokud skončíte ve skupině třetí za Gullivery a Karlovými Vary, budeš co se výsledků týče spokojený. Co tedy říkáš na to, že jste nejen svou skupinu dokázali vyhrát, ale dostali jste se až do finále?

To je pravda, byl to cíl našeho trenérského týmu, a ten se povedlo o milion procent překonat. Zároveň jsme týmu žádný cíl neprezentovali, chtěli jsme mít kvalitní výkony bez ohledu na to, kolikátí skončíme. Každý zápas navíc byl pro nás další možnost si vyzkoušet věci v naší hře a vyhrát se. Naopak u týmů v Open kategorii jsme chtěli určitě dojít minimálně do semifinále, ale to se o chloupek nepovedlo. I tak ale oba týmy předvedly super výkony.

 

Jak jsi spokojený s herním projevem týmu? Právě v základní skupině jsme mohli v některých zápasech vidět drobné výpadky, kterých soupeři dokázali využít ke skórování, v pozdějších fázích turnaje jich ale ubývalo – čím to?

Určitě souhlasím, bylo asi kromě utkání s Orkou v každém zápase. Je to věc, která nás provází v podstatě od mého příchodu k týmu před dvěma lety - ta hlava prostě dělá hodně. Je to jeden z našich cílů, abychom měli celý zápas maximální koncentraci. Je dobře, že jsme narazili na kvalitní týmy, kteří dokážou tyto výpadky využít, nás to pak posouvá dál. Zároveň pro všechny to byl nějaký soutěžní zápas po deseti měsících a musíme být trpěliví, než si na opět zvykneme. Proto se to i každým zápasem zlepšovalo.

 

V čem jste na turnaji byli nejsilnější a co naopak je podle Tebe třeba do sezony zlepšit?

V PRO kategorii určitě musím zmínit brejky, ze kterých jsme dali hodně branek. Pak bych určitě vypíchl týmovost a kondiční stránku, kde se ukázalo, že jsme skvěle připravení od našeho kondičního trenéra, která s námi byl i během turnaje a odnesl si placku. Nerad bych zapomněl i na oba týmy v kategorii Open, kde bylo pro ně obrovsky těžké se vyrovnat s pevnou obranou soupeřů, případně halou na Hamru. Vše kluci dobře zvládli a dokázali výborně propojit mladší a starší hráče.
To je i jeden z našich cílů do této letní přípravy, protože máme hodně nových a mladých hráčů, které musíme propojit se staršími kluky ve fungující skupinu. Zlepšit určitě musíme hru bez míčku na vlastní polovině, ale máme hodně času na tom pořádně zapracovat.

 

Jednalo se o první ostré zápasy po téměř roce, navíc hned proti velmi náročným soupeřům, jak těžké bylo pro Tebe i tým se správně naladit psychicky? Mohlo to psychické rozpoložení být i důvodem, proč jste zvládli dotáhnout do vítězného konce ty výsledkově vyrovnané duely ve skupině?

Určitě jsme nemuseli u týmů hledat motivaci a chuť do turnaje, protože z kluků už bylo cítit několik dní před turnajem, že se na to těší. Tenhle tým už několikrát dokázal, že nevzdá žádný zápas, takže mě ty zvládnuté závěry nepřekvapily. Ale zároveň jsme měli i pár nezvládnutých situací v koncovce zápasů. Pro mě osobně to bylo složité, nevěděl jsem, kam se ostatní týmy za ten rok dostaly. Sledoval jsem samozřejmě zápasy Superligy, takže tam jsem přehled měl, ale neznal jsem to měřítko s družstvy, která také své soutěže nehrála. My jsme během pauzy a v letní přípravě pracovali velmi dobře, ale potřebovali jsme to porovnání, jestli to bylo dostatečné.

Ve finále jste padli s Karlovými Vary, s nimiž jste ale v pátek večer dokázali v rámci skupinových bojů zvítězit, v čem ty dva zápasy byly jiné? Co nakonec rozhodlo v nepovedené třetí třetině, kterou soupeř ovládl poměrem 3:1 a právě zde vzniklý dvoubrankový rozdíl mu přiklepl pohár pro vítěze?

I před finále jsem říkal klukům, že to bude úplně jiný zápas. Vary, které by už asi byly v Superlize, kdyby nebylo covidu, to pak v zápase potvrdily. Pro nás už to finále bylo velkým náporem na psychiku a bohužel nám hlava ve druhé polovině utkání nevydržela - jednoduše proto, že to pro nás už několikátý vrchol turnaje, který jsme chtěli zvládnout. Nebylo pak už moc kde brát a soupeř utkání zaslouženě překlopil na svou stranu. I tak si myslím, že můžeme po finále odcházet spokojeni, opět po roce jsme udělali klubu jméno a hodili jsme velký ručník soupeřům z národky, že budeme na sezónu dobře připraveni.

 

Junior Jára Petrák vyhrál cenu pro nejlepšího hráče turnaje a spolu s ním se v týmu představilo i několik dalších hráčů ročníku 2004, plánujete s realizačním týmem Áčka mladé pušky zařazovat i v sezoně? Prozradíš nám i to, jak budete řešit podzimní část nadcházejícího ligového ročníku, v němž mohou za juniory ještě nastoupit i hráči ročníku 2002?

Pro hráče ročníku 2004 to byly první zápasy za muže a jedním z nich bylo hned finále Czech Open proti Karlovým Varům. To pro ně muselo být těžké na psychiku, ale zvládli to všichni suprově a ostatní hráči jim v tom hodně pomohli. V tom je tým obrovsky silný a jsem za to rád. My potřebujeme mladé hráče více a více ohrát v dospělém florbale, takže jim určitě šanci v áčku a samozřejmě v týmu U23 dáme.
Zároveň jim chceme nabídnout co nejvíce těžkých zápasů, které je budou posouvat. Proto se budeme snažit využívat hráče 2002 i v juniorské kategorii, ale zároveň nechceme, aby tím trpěli mladší. Proto máme i tým U23 a další juniorské tymy, aby každý hráč měl dostatečný zápasový prostor na svůj rozvoj.

 

Už ve čtvrtek a v pátek máte naplánovaná další přátelská utkání, a to s Pískem a Děčínem, příští týden pak po přípravě se Slavií Plzeň odjíždíte na jih Čech na Pohár, nebojíš se toho, že by si náročný program mohl vybrat daň na nějakých zraněních? V jaké sestavě na Pohár vyrazíte?

My už máme náročný program od začátku přípravy, takže to pro hráče není nic nového. Samozřejmě vše prokládáme i regenerací. Letos jsme zvolili hodně přátelských zápasů, abychom viděli všechny hráče hodně ve hře a mohli si v ní co nejvíce vyzkoušet nové natrénované prvky. Proto jsme se i rozhodli opět přihlásit Pohár od prvního kola, kam pošleme nějaký promíchaný tým mladých a starých, aby se vytvářely další týmové vazby.

Díky a ještě jednou gratulujeme ke stříbrné medaili!