Petře, poslední půlrok jsi strávil na Erasmu ve švýcarském Friburgu, za jehož barvy jsi zároveň nastupoval i na hřišti. Co za obor tě pod Alpy zavedlo a jak ty uplynulé měsíce hodnotíš ze studijního pohledu?

Ahoj, studoval jsem na tamní univerzitě na fakultě managementu, ekonomie a sociálních věd. Ve Švýcarsku jsem nikdy předtím nebyl a lákalo mě zemi navštívit a procestovat. Popravdě Friburg nebyl moje první volba, ale nakonec vůbec nelituji, že jsem nejel do jiné destinace. Studium ve Švýcarsku bylo poměrně náročné a univerzita na nás kladla vysoké nároky. Systém výuky se liší oproti VŠE, takže jsem s tím trošku bojoval, ale nakonec jsem si nějak zvykl. Ze studia jsem tedy úplně nadšený nebyl, ale kvůli studiu jsem na Erasmus nejel.

Jak bylo náročné se v novém prostředí zabydlet a pohybovat? V čem se běžný den ve Švýcarsku liší od toho českého?

Friburg je menší město a má cca 30 000 obyvatel, takže to byl maličko šok oproti hlučné Praze. První týdny byly samozřejmě trošku náročné a hektické, protože jsem si musel zařídit všechny možné dokumenty. Velkým překvapením bylo také, to že tam skoro nikdo nemluví anglicky. Pouze francouzština a zřídka se mi je povedlo přesvědčit, aby na mě mluvili aspoň německy, protože francouzštinu jsem se nikdy neučil. Takže komunikace občas probíhala rukama a nohama. :-) Nakonec jsem se ale poměrně rychle zabydlel a poznal toto kouzelné město. Myslím si, že běžný švýcarský den se oproti českému moc neliší, nebo jsem si aspoň ničeho zásadního nevšiml.

Švýcarsko je známé jak svou pracovitostí, tak i zálibou v zimních sportech a aktivitách. Pokud bychom mluvili jen o tradičních klišé, stihl jsi za svůj pobyt ochutnat tu pravou švýcarskou čokoládu, nebo třeba sjet na lyžích nějakou tu horu v Alpách? Ve městě navíc působí i slavný hokejový klub, který na konci prosince vyhrál ještě slavnější Spengler Cup, stihl jsi zavítat i na nějaký jejich zápas?

Samozřejmě jsem všechny švýcarské delikatesy ochutnal. Pravou švýcarskou čokoládu, národní pokrm sýrové fondue, či raclette. Bylo to docela dobré, ale smažák je smažák. :-) Lyžovat jsem párkrát byl a byl to jeden z nejlepších zážitků za celý Erasmus, opravdová nádhera. Hokej je ve Friburgu a celkově ve Švýcarsku velmi oblíbený. Na zápasech místního klubu Fribourg – Gottéron jsem byl dvakrát. Mají krásnou halu a v prosinci se tam konalo Euro Hockey Tour, takže jsem zašel podpořit i naše české kluky. V roce 2026 bude Fribourg spolu s Curychem hostit Mistroství světa v hokeji.

Kromě školy jsi využil zahraniční pobyt i k vyzkoušení nového florbalového prostředí, nastupoval jsi za tamní Floorball Friburg, jak ses k takovému angažmá dostal? Šlo vše společně se školou skloubit dohromady?

Hned jak jsem se dozvěděl, že pojedu do Švýcarska, tak jsem tajně doufal, že bych si tam mohl i zahrát nebo alespoň trénovat v nějakém klubu. Hledal jsem, jaké florbalové kluby ve městě působí, a poprosil našeho aktuálního trenéra Honzu Sysla, zda by je mohl kontaktovat a zkusit domluvit nějakou spolupráci. To se nakonec povedlo s týmem Floorball Fribourg, který hraje NLB, tedy druhou nejvyšší švýcarskou ligu.

S managementem klubu jsem byl v kontaktu a hned po příjezdu jsem se připojil k týmu. Tolik předmětů jsem neměl, takže jsem to stíhal v pohodě, a navíc jsem na to zvyklý, takže to problém nebyl. Trénovali jsme třikrát týdně, což je stejné jako v Panthers. Jen tréninky byly delší, protože před halou byly vždy nějaké cvičení na fyzičku a venkovní rozcvička. Ubytování jsem navíc měl asi minutu od tréninkové haly. :-)

Jak Tě přijali noví spoluhráči v týmu a co říkáš na tamní zázemí? Měl jsi mezi nimi nějakého krajánka, nebo ses s jazykovou bariérou musel popasovat sám?

Měl jsem z toho trochu strach, protože už je to hodně dávno, kdy jsem se musel seznamovat s novým týmem. Spoluhráči mě ale přijali moc hezky a hned na prvním tréninku jsem se cítil jako součást týmu. Pomohl mi k tomu i realizační tým a management, který se o mě hned po příjezdu staral. V průběhu prvního tréninku za mnou přišel šéftrenér a řekl mi, že se mnou počítají do mužů A, takže jsem měl radost, že s nimi budu moct trénovat. Co se týče zázemí, tak dvakrát týdně jsme trénovali v tréninkové hale a páteční předzápasový trénink byl vždy v zápasové hale, která byla v centru města. Haly byly moc hezké a poskytovaly hráčům vše, co potřebovali.

Celkově mají hráči velmi dobré podmínky. Kluci byli opravdu skvělí a našel jsem si tam mnoho kamarádů, se kterými jsem v kontaktu a určitě se ještě uvidíme. Už před odjezdem mi napsal Viktor Kopecký, který hrál v Extraligu za pražské Bohemians a SKV. V týmu Friburgu už působí třetí sezónu, takže jsem byl rád, že tam budu mít nějakého Čecha. V týmu také jsou tři Finové, takže jsme nebyli jediní zahraniční hráči. V šatně tedy bylo možné slyšet němčinu, francouzštinu, italštinu, češtinu a do toho ještě finštinu. Jazyková bariéra problém nebyl, většina hráčů uměla dobře anglicky, takže jsme se normálně bavili. Nerozuměl jsem jen když trenér vysvětloval cvičení nebo měl nějakou řeč ve francouzštině. Vždy mi někdo z hráčů pomohl.

Často se v rozhovorech řeší názor na rozdíl mezi jednotlivými soutěžemi, jak jsi ho vnímal ty? V čem je švýcarský florbal náročnější než ten náš tuzemský a co ti naopak dělalo nejmenší problém s adaptací? Kdybys měl vybrat jednu věc, kterou bys přenesl na česká hřiště, co by to bylo?

Asi jsem čekal, že ten rozdíl bude větší. Myslím si, že ta soutěž je srovnatelná s naší 1. ligou. Největší rozdíl je asi ve fyzické připravenosti hráčů. Všichni hráči v lize jsou opravdu skvěle fyzicky připravení a na fyzičce týmy pracují i během sezóny. Systém hry se taky trochu lišil, kdy hráči tolik nerotují a obránci se většinou drží na svých pozicích. Takže asi největší problém jsem měl s adaptací na jiný systém hry. Fyzická hra mi nevadí a myslím si, že fyzicky na tom nejsem špatně, takže to mi dělalo nejmenší problém. Většina týmů má také nějaké finské hráče, kteří jsou pro ně rozdíloví a jsou na tom technicky velmi dobře.

Na české hřiště bych fyzickou hru určitě přenesl, myslím si, že by to bylo zajímavější jak pro oko diváka, tak i pro hráče. Také mě mrzí, že se nedají srovnat divácké návštěvy u nás a ve Švýcarsku, kde jsou ty návštěvy pravidelně mnohonásobně vyšší. Každý zápas byl před skvělou diváckou kulisou.

Měl jsi možnost zahrát si i proti nějaké místní osobnosti či známému týmu? Jaký moment se ti obecně z tamního florbalového i civilního života vryl do paměti nejvíc?

Ano, v rámci poháru jsme v osmifinále hráli proti Churu, který hraje nejvyšší švýcarskou ligu a za tento tým nastupuje švédský legendární obránce Martin Östholm a také bývalí čeští reprezentanti Lukáš Veltšmíd a Daniel Šešulka. Chur se nám podařilo porazit a ve čtvrtfinále na nás nečekal nikdo jiný než Floorball Köniz. V tomto zápase jsem se potkal s aktuálně nejlepším švýcarským hráčem Honzou Zauggem, střelcem vítězného gólu ve finále mistroství světa Miskou Mäkinen či Rasmusem Kainulainenem a dalšími skvělými hráči. Byl neskutečný zápas, ve kterém jsme sahali po další senzaci, ale nakonec jsme museli přijmout hořkou porážku 3:4.

Jako další moment bych zmínil Christmas Classic. Tento tradiční event se hraje pravidelně každý rok o Vánocích s největším rivalem Thunem. Na tento zápas měly oba týmy speciální vánoční dresy a byl to skvělý zážitek před opět skvělou diváckou kulisou.

Mimo florbal chci zmínit vlastně všechny výlety s kamarády z Erasmu. Švýcarsko je opravdu nádherná země a je úplně jedno, jestli jedete navštívit nějaké město, jít na hike do hor, nebo se jen tak projít do přírody, vždy to stojí za to.

Do Čech a konkrétně do Panthers ses vrátil na začátku jarní fáze, tedy v době, kdy v Národní lize pomalu finišuje základní část, sledoval jsi výsledky a počínání svých spoluhráčů i na dálku? Jak hodnotíš jejich představení v podzimní části soutěže?

Výsledky jsem samozřejmě sledoval a vždy držel klukům na dálku palce. S některými jsem byl v pravidelném kontaktu, takže jsem byl docela v obraze, jak to v týmu funguje. Tým se oproti minulé sezóny změnil a změnil se i hlavní trenér, takže to nějakou dobu trvá, než si vše sedne. I tak si ale myslím, že to kluci a celý tým zvládl dobře. Každý zápas byl velmi náročný a je vidět, že mají Panteři velký potenciál. Takhle vyrovnanou Národní ligu jsem asi ještě nezažil a je super, že se na konci základní části držíme ve vrchní části tabulky. Dobře ale víme, že nejdůležitější a rozhodující část sezóny nám začíná příští víkend.

Po návratu jsi stihl odehrát už dva zápasy, v tom prvním jsi navíc gólem pomohl k triumfu v derby nad Wizards. I díky němu teď držíte v tabulce třetí místo. Liga je ale velmi vyrovnaná, před posledním kolem stále můžete skončit kdekoliv od druhé do páté příčky, jaká panuje v týmu před klíčovým zápasem v Králově Dvoře atmosféra? Mátě už vybraného ideálního soupeře pro čtvrtfinále?

Atmosféra v týmu je dobrá. Všichni makají na 100 % a tréninky mají dobré tempo. V týmu je vysoká konkurence, takže se všichni snaží ukázat to nejlepší co v nich je a přesvědčit trenéry, že si místo v základní sestavě zaslouží. O potenciálních soupeřích jsme se samozřejmě bavili, ale spíše jsme si řekli, na které narazit nechceme. Týmy jsou opravdu natěsnané na sebe a bodové rozdíly jsou minimální, takže uvidíme, jak to dopadne. My se teď soustředíme jen na nedělní zápas a nejdeme si jen pro velmi důležité tři body, ale také se chceme pozitivně naladit na nadcházející vrchol sezóny. V neděli večer se můžeme bavit o tom, koho si vybereme.

Panteří cesta v play-off v posledních dvou letech vždy skončila v semifinále, respektive čtvrtfinále, navíc vždy až v posledním zápase. Jaké má tým ambice letos a změnili jste oproti předchozím ročníkům něco, aby se podobný smutek už neopakoval? Na co bys nalákal fanoušky, kteří třeba ještě váhají, zda dorazit přímo do Rudné, nebo jen držet palce na dálku?

Je pravda, že brány finále jsou pro nás zakleté, ale věřím, že tuto kletbu letos zlomíme. Ambice jsou samozřejmě nejvyšší jako každý rok, a to je postup do 1. ligy. Žádné velké změny nemáme nebo je určitě nechci odtajňovat. Uděláme vše pro to, aby se další smutek už neopakoval, protože jich bylo popravdě už dost. Budeme bojovat o každý metr na hřišti a necháme tam všechno. Divákům můžu slíbit velmi atraktivní a zajímavou podívanou a za celý tým slibuji, že uděláme všechno pro to, aby si zápasy užili. Všechny diváky bych tímto rád pozval na naše zápasy. Vaše hlasivky a podpora pro nás bude velmi důležitá. BUĎTE U TOHO S NÁMI!